Můj syn má tři dcery a je zklamaný
Jsem nešťastná z toho, jak se chová můj již dávno dospělý syn. Strašně se na něj zlobím, ale bohužel s tím nemůžu nic udělat. Pořád přemýšlím, kde jsem asi udělala chybu a zda jeho chování nemá nějaké kořeny v minulosti a nechtěně jsem ho nezpůsobila já svým přístupem.
Byl naše vymodlené dítě, otěhotněla jsem až v 37 letech, což byla v té době celkem rarita a byla jsem považována za „starou“ matku. My s manželem jsme ale byli šťastní a pro našeho chlapečka bychom snesli doslova modré z nebe. Možná jsme mu dávali až příliš, žil si doslova jako princátko, měl snad všechno, co si kdy přál. Říkali jsme si, že je to přece naše jediné dítě. A možná tady je zakopaný pes. On byl vždycky zvyklý, že dostane to, co chce.
Po maturitě šel na vysokou a úspěšně vystudoval. Už v té době se poznal se svou současnou manželkou a krátce po jeho promoci byla svatba. Rok na to se jim narodila nádherná holčička. Všichni jsme měli obrovskou radost, syn také, ale zároveň i s trochou hořkosti poznamenal, že si tajně přál syna. Neviděla jsem na tom nic nenormálního, většina mužů si přeje chlapce. Syn se ale ke své dcerce choval vždy hezky, hodně se jí věnoval a zdálo se vše v pořádku.
Po dvou letech snacha otěhotněla podruhé. Těšili jsme se na další miminko a k překvapení nás všech jsme se brzy dozvěděli, že se narodí hned dvě najednou. Syn se na ta nenarozená dvojčátka doslova upnul. Začal rozhlašovat, že to budou určitě kluci a hned dva najednou. Ani náznakem nepřipustil možnost, že by se mohla narodit děvčátka.
Když se později na ultrazvuku ukázalo, že jedno z děťátek je holčička, své zklamání se ani nesnažil skrývat. Druhé miminko se ukázat nechtělo a až do svého narození nám neprozradilo, zda je chlapeček, nebo holčička. Po dobu snašina těhotenství tak bylo poslední synovou nadějí. Ta se však nesplnila a snacha na jaře porodila dvě roztomilá děvčátka.
U mého syna nastal šílený obrat k horšímu. Už během snašina těhotenství býval dost nepříjemný, ale po narození dvojčátek se stal doslova nesnesitelný. Dává najevo zklamání, o dvojčátka se téměř nezajímá, ochladl i vůči nejstarší dcerce. Snacha je nešťastná a hodně těžce to nese. Nedivím se jí. Musí jí být hrozně. Je to báječná mladá žena, velmi pracovitá a obětavá, milá. Mám ji moc ráda. Takový přístup si od svého manžela nezaslouží. Tím, jak se on chová k jejich malinkým dcerkám, ona jako matka samozřejmě velmi trpí. Zpočátku jsme si všichni mysleli, že po nějaké době si syn zvykne, ale dvojčátka už mají pět měsíců a k žádnému posunu z jeho strany nedošlo.
Oba s manželem se snažíme synovi promluvit do duše, chtěli bychom, aby pochopil a uvědomil si, že to nejdůležitější přece je, že má krásné a hlavně zdravé děti, hodnou ženu a šťastnou rodinu. A tu si svým přístupem boří a jednou by toho mohl litovat. Ale on je doslova jak malý kluk. Chtěl syna, alespoň jednoho a místo toho má tři dcery. Bere to jako křivdu a chová se tak, jak je to dospělého muže zcela nedůstojné, a kdyby nešlo o tak závažnou záležitost, řekla bych až směšné.
Snaše dochází trpělivost, svěřila se mi, že začíná uvažovat o rozvodu, přestává si mého syna vážit (nedivím se jí) a nechce žít s dcerkami s někým, kdo o ně vlastně nestojí.
Nevím, jestli mi někdo dokáže poradit. Jak na něj? Jak mu vysvětlit a hlavně docílit toho, aby se vzpamatoval a začal se chovat jako dospělý muž a otec rodiny? Domluvy nepomáhají. Je uzavřený do sebe, lituje se, je protivný a nedůtklivý. Řeknu vám jedno, kdyby to nebyl dospělý chlap, přehnula bych ho přes koleno a pořádně mu naplácala zadek, jakkoli jsem něco takového nikdy v životě neudělala.
1.9.2011 Rubrika: Děti. Výchova, škola | Komentářů 82 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Můj syn má tři dcery a je zklamaný
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Kirkland: taky momentalne neznam zadneho, co by si pral kluka... nastesti se to uz generacne meni a ti mladis uz nejsou tak tupi jako nekteri mi vrstevnici 
.gif)
jak - "většina mužů si přeje chlapce"? Ja takove neznam. Nastesti.
Souhlasim s lecbou sokem - mel doposud mooooc lehkej zivot.
PEGG: presne to jsem chtela napsat.
A opravdu nechapu, co na tom Ti chlapi ( a nektere matky) maji, ze se mohou poondit, kdyz se to male narodi s pindikem, jako kdyby nejvic nezalezelo na tom, jestli je dite zdrave. takove chlapy s prominutim nakopat do kouli, aby to nemelo snaci se dal rozmnozovat
.jpeg)
Hoch by si měl uvědomit,že pohlaví dětí určuje právě otec, tak co se vzteká, může si za to sám
.gif)
Nika1:
líp bych to nenapsala...kdo by za to co dal,kdyby měl aspoň jedno mimi s šulínem nebo bez
Kadla: Přesně tak, takového rozmazleného debila, aby svět pohledal. Prosím autorku, aby mu dala přečíst tuhle diskusi. Debila, který si neváží zdravých dětí, debila, který si neváží dobrého manželství a to kvůli šulinovi mezi nohama. Chce syna, pokračovatele rodu - ale takových kvalit jako má on - to bych radši rod neprokračoval. Rozmazlený spratek: Já chci a po... se.
.jpg)
No, asi bych byla hnusná a řekla mu, že JÁ JSEM SI VŽDYCKY PŘÁLA DCERU... a místo toho mám sobeckého nablblého syna.
Nevím, co na to říct. Snad jen, aby paní Jiřína zůstala hodnou tchýní a babičkou i v případě, že se snacha se synem rozvede. Můj bratr to má doma úplně stejně, dceru a na jaře se jim narodily dvojčata - holčičky. Ovšem ten si nestěžuje, že nemá syna, ani náš otec nemá blbé řeči, že nemá vnuka svého příjmení. Vnuky má, ale od dcer, takže s bratrem rodinné příjmení končí. (i když - on je mladý, a kdoví co bude, chlap může mít děti celý život)
nechápu postoj Vašeho syna. Tátové sice chtějí kluky, ale co jsem vypozorovala doma, tak můj bývalý manžel měl jako většího mazlíka dceru jak syna. Radu pro Vás nemám žádnou, na to se nedá nic říct.
.jpg)
Asi bych mu sdělila, že já jsem chtěla dceru a ted mám konečně čtyři, a jestli se mu to nelíbí, tak ho neznám, je to vůl, promiň Jiřinko ....
Jako Alice bych také navrhla léčbu šokem. Můžeš s tím snaše a děvčátkům pomoct. A když se mu ani přesto nerozsvítí, tak si tak báječnou rodinu nezaslouží.
Zažila jsem bohužel něco podobného s tchánem
...v době kdy jsem byla těhotná,už měli tchánovci první vnouče kluka...celý těhotenství jsem poslouchala od nich,že teď budou mít vnučku,že je to jasná věc,taky jsem to brala spíš jako jejich přání a né,že by to mysleli vážně,bohužel stalo se...když se mi narodil synek,ani nepřišel tchán do porodnice a vzkázal mi po tchýni,že VNUKA už mají,do dneška je jeho vztah k našemu malýmu dost chladný(7let) i když už má další 3 vnoučata(mají tři děti),nikdy se to nezpravilo,do dneška mě to mrzí a rozum mi to nebere....takže milá Jiřinko,je mi vás líto,ale bohužel,mužský jsou plémě nevyspytatelný...snad se to u vás urovná a syn dostane rozum,držím vám palce
Je to blbec.Má zdravé krásné děti a neváží si toho. Ať se zajede podívat někam do ústavu,kde žijí postižené děti a možná mu dojde, jaké má štěstí....
Moje babička by řekla, že se rouhá.
Vždycky jsem spíše lnula k děvčátkům, ale máme čtyři vnuky a jsou to taková zlatíčka...prostě děti.
Je to ješitný chlap. Jak by reagoval, kdyby měl 3 syny, ale ne zdravé? Neváží si zdraví dětí. Je dospělý, ale ne rozumný v této věci.
Asi poprvé v životě zažil situaci kdy když on si dupne, tak se nic nezmění. A to ho musí děsně točit.
Já bych navrhla léčbu šokem, domluvy nezafungovaly, tak prostě tradá, běž si a nazdar...a ne k mamince, někam na ubytovnu nebo ke kamarádovi na gauč. Možná se mu o nějaké osamělé noci rozsvítí, že zdravé děti jakéhokoliv pohlaví jsou dar a on se rouhá a měl by se probrat.
