Do práce od sedmiměsíčního dítěte? Jsem sobec?
.jpg)
Mám pětiměsíčního chlapečka a naskytla se mi možnost jít od září do práce. Respektive oslovil mne můj zaměstnavatel s tím, že by mi vyšel co nejvíce vstříc s ohledem na to, že mám tak malé dítě. To znamená zkrácená pracovní doba a možnost částečně pracovat z domova. V praxi by to vypadalo asi takto: Po, út a čt v práci na šest hodin, st a pá práce z domova podle potřeby.
Hodně o tom uvažuji, že bych přikývla, mám se rozhodnout do konce týdne. Důvodem není finanční stránka, manžel vydělává slušně, ale pro mne by to byla především šance zůstat v kontaktu se svou profesí a zároveň mít možnost dostatečně času trávit se svým synem.
Bohužel, u svých nejbližších jsem se setkala s nepochopením, a to včetně manžela. Nelíbí se jim, že bychom museli k našemu synovi najmout cizí chůvu, protože nikdo jiný s hlídáním nepřichází v úvahu. Obě babičky ještě pracují a manžel má časově hodně náročnou práci, včetně častých několikadenních služebních cest do zahraničí.
Hučeli do mne všichni – manžel, oboje rodiče i moje sestra a vzbudili ve mně pocit viny, že vůbec uvažuji o tom, že bych nechala své miminko na starosti cizí ženské a šla budovat kariéru. Ano, ani já jsem si nepředstavovala, že bych šla tak brzy do práce, měla jsem v plánu celou tříletou mateřskou, ale nabídka, kterou jsem teď dostala, je přece skvělá. A v dnešní době mi to nepřipadá nijak nenormální mít k dítěti chůvu. Sama znám několik maminek, které chůvu využívají a jsou spokojené.
Stojím teď před rozhodnutím, jak se zachovat. Podřídit se rodině, splnit jejich očekávání a stát se obětující se matkou, nebo si prosadit svou a i přes jejich, tedy spíš hlavně přes manželův, odpor do práce nastoupit. Předesílám, že chůvu bych zvládla bez problémů platit sama ze svého platu.
Co byste udělaly na mém místě? Taky by mne zajímalo, jak dlouho jste byly s dětmi doma vy? Protože co vím, tak například moje babička dala strejdu do jeslí snad už ve čtyřech měsících. Takže tím, že chci „odejít“ od takhle malého dítěte, snad nedělám nic odsouzeníhodného, ne? Konec konců, v mnoha státech je to úplně normální, tak dlouhá mateřská, jako je u nás, je spíš výjimka.
15.7.2013 Rubrika: Pro maminky | Komentářů 83 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Do práce od sedmiměsíčního dítěte? Jsem sobec?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..gif)
žádná vláda nepomůže , pomoct si musíme sami......evropka: v důchodu budeš už jen říkat ...díky za každé nové ráno....
.jpg)
Stanik: jj,vidím kolem sebe tak katastrofické scénáře že nevěřím že bude lépe,takže "díky za každé nové ráno v práci"
vláda?no coment
evropka: ano je to tak, spis se vsude propousti a setri, at je pribuzenstvo rado, ze ji zamestnavatel chce...
http://hn.ihned.cz/c1-60228140-byznys-trapi-vlekla-krize-tato-vlada-mu-nepomuze
jasně že by bylo nejlepší kdyby byla s prckem doma....ale v téhle nejisté době si maminky nemohou určovat pravidla hry,tahle varianta kterou zaměstnavatel nabízí není špatná
no a ja si za myslim, ze clovek by mel myslet na zadni vratka... prace je dneska malo apokud nechce skoncit u ksladani jogurtu v hypermarketu... mela by se baba vratit do prace co nejdriv.. aspon n apul uvazku, nebo homeooffce, pokud to jen trochu jde.. po trech letech byvaj ty holky mimo... je to strasne dlouha doba
Od takhle malého dítěte bych šla do práce jen v případě krajní nouze a s pocitem, že oba přijdem o něco, co bude nenávratně pryč.Naštěstí to u nás nebylo nutné. Jako oběť mi to nikdy nepřipadalo.
Lucie, já mám dítě čerstvě sedmiměsíční a před týdnem mi volal šéf, že by chtěl, abych nastoupila, že má pro mě práci, kterou bych mohla dělat z většiny z domova. Neváhala jsem ani minutu a řekla mu, že určitě chci. Manžel mě naštěstí podporuje. Tak doufám, že to vyjde.
Na tvém místě bych se na široké příbuzenstvo vykašlala, těm do toho nic není. A s manželem bych si sedla a v klidu, ale jasně a pevně mu vysvětlila, jak moc a proč je to pro tebe důležité. Zeptala bych se ho, jak by se asi cítil on, kdybych ho nutila, aby zůstal několik let doma, byl na mně finančně naprosto závislý, vzdal se práce, která ho baví a riskoval, že se už nebude mít kam vrátit nebo že mu ujede vlak a žádnou pořádnou práci už pak nenajde. Zeptala bych se ho, proč je v pořádku, že on opouští dítě i na několik dní, když jede na služební cestu, a tobě by chtěl zakazovat i pár hodin denně. A řekla bych mu, že mě mrzí, že místo respektu a podpory a společného hledání přijatelného řešení mi chce házet klacky pod nohy.
Bellana: tolerance není a opravdu nechápu,co je komu do toho do kdy je žena s dítětem doma!
.JPG){kind=avatar}
Na manželovy námitky: Zeptej se ho, jestli on vašeho syna nemiluje, když je celé dny v práci a ještě mívá dlouhé služebky. Není to jiné u mužů a jiné u žen. Jen u některých mužů a některých žen. Jde o to, že když se rozhodneš tu práci vzít a ukáže se, že se tobě nelíbí, vždycky se na rodičovskou můžeš vrátit a už budeš vědět, že je to tvé rozhodnutí a že ty to tak chceš. Nebudeš si připadat v zajetí konvencí a očekávání ostatních. U nás panuje odezdikezdizmus, jako by pro každého byla možná jen jedna jediná správná cesta. Tolerance k jiným postojům je minimální. Doufala jsem, že ve vaší generaci to bude lepší. Zatím mi to tak nepřipadá.
.gif)
a maminka bude pro dítě vždy jen jedna a vždy na prvním místě,toho bych se nebála,však neodjíždí na dva roky pryč,jde jen na pár hodin do práce
Monik: no ono spíš to okolí tě dokáže nahlodat a rozhodit, měla jsem to taky tak.Byla jsem úplně nešťastná,že do té práce jdu,že malou opouštím...Ale bylo to jen pod vlivem těch dobře míněných rad!
Po pár dnech se ukázalo,že je to skvělá volba. Opravdu Lucka musí dát jen a jen na své pocity. A koneckonců,když to nepůjde,může se vrátit zase na mateřskou zpět.
Sama jsme sla zpatky do prace, kdyz mela dcerka rok a nelituji. Mame chuvu na plny uvazek. Ja jsem spokojena a vyrovnana a cerenka taky. A do dneska je velka "mamincina" holcicka 
Lucie, odsuzovat te nema pravo nikdo.
Je to jen a jen na tobe. Bud si o tom rozhodnuti presvedcena a pak nemusis hledat ospravedlneni na internetu a nebo preci jen nejaky cervicek hloda 
Ja osobne jsem tvrdila, kdyz jsem otehotnela po prve, ze po pul roce jsem zpatky v praci (kariera byla pro mne velice dulezita) a ted jsem uz na materske ctvrty rok, mame druhe a vymyslim jak to udelat, abych v jeho trech letech nemusela na plny uvazek zpatky, pripada mi malinky
Kazdy to ma jinak.
Jdi do prace a na nikoho nehled. Dite potrebuje spokojenou a ne frustrovanou matku. Neboj, vyvrhel spolecnosti z nej nevyroste, kdyz se mu budes po praci s laskou venovat. A na blbe reci manzela odpoved, at teda on zustane doma s ditetem, kdyz si mysli, ze je to takova vyhra.
Dělěj ,co cítíš Ty. Já šla do práce,když blo dceři rok a půl,dostala jsem nabídku na práci,po které jsem toužila a ta práce by na mě další rok a půl nepočkala.Tak šel na rodičovskou manžel a já do práce. A stejně jsem se setkala s mnoha názory jaká jsem špatná matka.
Do práce jsem šla s obavami,jak to budu zvládat a překvapivě je to vše v pohodě. Takže dej na své pocity,nikdo ti nemá právo do toho mluvit. A pokud se to manželovi nelíbí,může zůstat doma on...
