Reklama: Moderní tapety na zeď a povlečeníModerní vliesové tapety IMPOL TRADE 

Problémy s rodiči tchán tchyně

Bojím se o své dědictví. Jsem hyena?

Bojím se o své dědictví. Jsem hyena?

Možná mě odsoudíte, ale přesto to risknu a popíšu vám problém, který řeším. V podstatě si uvědomuju, že moje myšlenky asi nejsou úplně správné, ale nemůžu si pomoci. Jde o to, že můj otec se chce na stará kolena ženit.

Mému tatínkovi je 76 let a je osm let vdovec. Maminka zemřela po těžké nemoci, bylo to tehdy hodně náročné období. Tatínek byl dlouho doslova jako tělo bez duše, až jsem měla strach, že půjde za maminkou. Snažila jsem se mu být co nejvíc na blízku a pomáhat mu, nakonec asi po roce se začal dostávat z nejhoršího. Měla a samozřejmě mám z toho velkou radost.

Před třemi lety se seznámil s postarší ženou, taky vdovou. Přála jsem mu to, tenkrát doslova rozkvetl. Ani ve snu mě nenapadlo, že budu někdy vnitřně řešit to, co zrovna řeším.

Tatínek mi totiž oznámil, že se bude ženit. Dohodli se na tom se svou přítelkyní. V první chvíli jsem měla radost a pogratulovala jsem mu. Ale když jsem o tom doma přemýšlela, došlo mi, že jeho sňatek bude mít nepříznivý dopad i na mne. A to až jednou přijde na dědictví. Když maminka zemřela, zřekla jsem se svého podílu ve prospěch otce, připadalo mi to tak normální a z mé strany slušné. Říkala jsem si, že stejně o nic nepřijdu. Jsem jedináček, respektive měla jsem bratra, ale ten zahynul při nehodě ještě v dětském věku.

A teď mi došlo, že v případě tatínkovy smrti bude hlavním dědicem jeho nová manželka. Tedy žena, která nic z toho, co on má, nevybudovala, nijak se na tom nepodílela. Ona sama bydlí v pronajaté garsonce, má tři děti, už dospělé a není nějak zvlášť zabezpečená. Předpokládám, že sňatkem s mým tatínkem si značně polepší a vzhledem k tomu, že je o dvanáct let mladší, než on, bude i ve svém stáří pak slušně zajištěná z majetku, který jí vlastně nepatří.

Vím, že to zní hrozně, když to takhle píšu, ale pořád mi to v hlavě šrotuje a nemůžu se té myšlenky zbavit. Tatínek má třípokojový byt v osobním vlastnictví a chalupu, na které jsme se konkrétně já s manželem hodně napracovali. Kromě toho má tatínek ještě docela dost různých cenností a starožitností. Všechno, co si s maminkou během života pořídili. Vadí mi, že bych pak z toho všeho dostala jen nějakou část a většinu by získala žena, kterou má tatínek sice rád, ale je to přece jenom svým způsobem cizí člověk, který by takto přišel k poměrně velkému jmění.

Přemýšlím, že bych s tatínkem promluvila a sdělila mu své pocity, ale nějak se k tomu nemůžu odhodlat. Připadá mi nevhodné s ním na toto téma (dědictví) hovořit. Co byste dělaly na mém místě? Myslíte, že jsou mé myšlenky v této situaci normální, nebo jsem hamižná hyena?

Jiřina


9.2.2016   Rubrika: Problémy s rodiči   |   Komentářů 83   |   Doporučit článek   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,8/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Bojím se o své dědictví. Jsem hyena?

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-75 | 76-83
Bellana
Bellana - 10.2.2016 15:35

UVita: Máš pravdu, že se svojí půlkou našeho společného majetku může naložit podle sebe. Mně jde o to, aby jeho podíl z mojí půlky nepřešel na nějakou cizí osobu. Co se stane s jeho půlkou po mojí smrti, to samozřejmě nemůžu ovlivnit a musím spoléhat na to, že i on bude myslet hlavně na vlastní potomstvo.

 
Moniiik
Moniiik - 10.2.2016 14:57

UVita: Jen ted premyslim, zda muze prezivsi otec hybat i se zaveti maminky? Nevis to prosim? Jako kdyby maminka napsala svoji zavet na deti a po jeji smrti preci logicky nemuze druhy z manzelu hybat s tou jeho zaveti smajlik - 26

Ptam se, protoze me napada to same co Bellanu. Ze bych sepsala zavet na svoje deti, kdyby se se mnou neco stalo, aby nedopadly jako ja s macechou.
Mam totiz taky dost blbou zkusenost s nenazranou, linou mrchou, mladsi o 20 let od meho otce.

A jeste dalsi vec. Dedi treba nejaky podil i rodice? Myslim pokud by se se mnou neco stalo, tak zda maji nejaky, i treba jen nepatrny narok i oni?

 
Linda
Linda - 10.2.2016 14:57

UVita: ale ono i kdyz nejde vydedit bez vazneho duvodu, tak porad na tom dedic prodela - napr kdyz jsou 3 deti tak by ze zakona (pokud by nebyla posledni vule) mel kazdy narok na tretinu po zemrelych rodicich. Pokud ovsem posledni zijici rodic napise posledni zavet ve ktere VSECHNO venuje pouze jednomu diteti (nemusi ty dalsi dva vubec zminovat), tak sice porusil zakon, ale jaksi nelze soudit mrtveho. Takze dedicum nezbyva nez se bud dohodnout na tretinovem dedictvi pro kazdeho, nebo mlcet a vsechno zdedi pouze jeden z nich, a nebo ti zbyli dva muzou napadnout zavet. V posednim pripade tem dvou pripadne jen polovina zakonneho podilu, coz je v tomto pripade 1/6 majetku zemreleho a tomu co mel puvodne podle zaveti dedit vsechno zustanou 4/6..... takze ono nelze opomenout nebo vydedit zakonne dedice, ale i bez vazneho duvodu dostanou pouze zlomek toho co by jim jinak nalezelo bez posledni vule smajlik - 26

 
UVita
UVita - 10.2.2016 14:50

Bellana: no to ale taky není nějaká pojistka, aby chlap pak nezblbnul. Naši měli taky udělanou závěť ve prospěch dětí. Ale po matčině smrti a znovu se oženění zrušil závěť (to se dá) a majetek DAROVAL jejím dětem. To byla nejlepší možnost, jak nás zbavit dědictví. S majetkem si může každý dělat, jak se mu zlíbí a darovat ho za života, komu chce. Kdyby to záviselo jen na závěti, nemohl by nás vydědit bez vážného důvodu, ale darovat nebo prodat svůj majetek lze.

 
UVita
UVita - 10.2.2016 14:42

Já se vám vůbec nedivím. My jsme dopadli s bratrem zrovna tak. A jeho toho mnohem víc, jak jsme byli oškubáni, ale to víc tady nechci rozebírat. Opatrnosti není nikdy dost. Moje máma měla takové přísloví: ženská utáhne chlapa víc než 10 volů.

 
Bellana
Bellana - 10.2.2016 13:26

Už nějakou dobu uvažuji o tom, že napíšu závěť ve prospěch dětí právě proto, že vím, že můj muž by sám nezůstal. Ani bych to nechtěla. Ale taky nechci, aby po mně dědila nějaká cizí rodina. Chci, aby manžel napsal stejnou závěť. Kdybych náhodou ovdověla, byla by to pojistka, abych nepodlehla nějakému zlatokopovi vesnického formátu. (Tedy ne že bychom měli nějaký velký majetek, tak normálka, ale jeden nikdy neví).

 
jituna
jituna - 10.2.2016 12:23

Vzpoměla jsem si na tohle....Bylo to asi před třiceti roky, bývalé kamarádky děda se ve velmi vysokém věku oženil se stejně starou paní. Ona měla luxusní vilu v Praze a byla bezdětná, ale nějaké příbuzenstvo měla. No a pak se- když to napíšu ošklivě- čekalo, kdo zemře první. Rodina kamarádky už se tam dost viděla, ale děda byl první....

 
denda04
denda04 - 10.2.2016 12:23

jituna: přesně tak ,aby nebylo pozdě už jsem to tu psala opravdu lidé jsou zlí,falešní hlavně být opatrný a nevěřit hned všemu co řeknou slibuji je toho dost i Bellana: napsala příběh

 
jituna
jituna - 10.2.2016 12:10

Pokud je s tatínkem řeč pozvala bych ho, udělala si to dost času, aby bylo možné to pořádně probrat ze všech stran a v klidu mu všechno vypovídat. Asi bych se pokusila dohodnout, aby nějaký majetek na tebe přepsal s věcným břemenen.
I kdybys pak měla ( jak se tady píše) na něco nárok, stejně ti to může paní se svou rodinou pěkně znepříjemnit a třeba už by taky nemuselo být co dědit

 
Milda3
Milda3 - 10.2.2016 12:04

gemini66 - 10.2.2016 10:15 - sharon - 10.2.2016 10:23

SJM ,asi to tak u nás je,ale v případě rozvodu, nemá nárok na to co druhý z manželů vlastnil před sńatkem, ale dědictví je podle zákona a tam asi to co vlastnil před manželstvím nehraje roli tak že se počítá vše do dědictví a zřeknutí se dědictví se nedá nikdy vzít zpět,takže bude záležet jenom na otci ,jak s tím naloží

 
denda04
denda04 - 10.2.2016 11:50

Bellana: smajlik - 76hnus a bez svědomí doufám ,že jim to štěstí nepřineslosmajlik - 36smajlik - 48

 
catcat
catcat - 10.2.2016 11:35

Já bych taky s tatínkem promluvila. A objasnila mu své obavy. To je asi nejrozumnější. Třeba tatínek ještě před svadbou převede majetek na Jiřinu

 
Bellana
Bellana - 10.2.2016 10:53

Dám příklad svých sousedů. On byl vdovec, ona vdova, ona přes sedmdesát, on skoro osmdesát. On měl majetek, ona ne. Vzali se, sestěhovali do jejího bytu, nájemního. Jeho dětem zakázala navštěvovat ho, že je ve svém bytě nechce. Jemu namluvila, že o něho děti nestojí. Po pár letech daroval své nemovitosti své ženě, ta je pak darovala svým dětem. Když zemřel, měly jeho děti smůlu, už neměl nic.
Myslím, že by maminka nebyla moc šťastná, kdyby majetek, který se svým manželem získala, padl do rukou cizích lidí a ne do rukou dcery a vnoučat. Asi takto bych to svému otci řekla nebo napsala. Že jsem ráda, že je opět šťastný, ale že by si měl uvědomit, že to, co spolu s maminkou budovali, dostanou cizí děti. Ať se nad tím zamyslí. Manželka není nepominutelný dědic, stačí napsat závěť ve prospěch dcery, resp. jejích dětí. Tak koneckonců i pozná, jestli se ta žena chce vdát z lásky nebo pro majetek.

 
Hanča
Hanča - 10.2.2016 10:50

já teda nějak nechápu, proč se vzdávala svého podílu ve prospěch otce, my jsme tři sestry a po smrti otce prostě vlastníme každá čast domu společně s matkou, pro ni se nic nezměnilo a pro nás taky ne, jen jsme zapsané v katastru nemovitostí

teď už bych to asi řešila nějakou smlouvou s tatínkem

 
gemini66
gemini66 - 10.2.2016 10:49

ja stale radim, obratit sa na pravnika a nechcem sa opakovat, uz som napisala, co plati u nas. a vedla odlisnost myslim v CR od nasho prava v tomto nie je.

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-75 | 76-83
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Anketa

Zpívám rád a je to na mě doufám znát...

Zpíváte si občas doma?

Celkem hlasovalo 78335.
Archiv anket.