Nedokážu se odpoutat od bývalého přítele
Ahoj, trochu si vám tu vyleju srdíčko a jestli mi dokážete poradit, budu moc ráda. Nevím si už s tímto problémem rady.
Před 11 lety jsem se seznámila s bývalým přítelem. Byli jsme spolu 7 let - z toho rok jsme spolu žili u něj v bytě. Bydlíme od sebe 100 km. Jemu je 39 let, mně 31. Teď už jsme 4 roky rozešlí a problém je ten, že já na něm stále ještě jsem psychicky závislá, nebo citově. Ano, za celé ty 4 roky až doteď jsem nedokázala za tímto vztahem udělat tečku - ukončit to ve svém srdci, abych mohla ve vztazích jít dál a najít si nového chlapa. Proto dosud žádného jiného nemám.
Víte, abyste mě pochopily - s ním jsem se měla celých 7 let co jsme spolu byli, až moc dobře - duševně jsme si rozuměli až moc dobře, byl má SPŘÍZNĚNÁ DUŠE, má pravá ruka, byl jako mé dvojče. Udělal pro mě co mi na očích viděl, splnil mi vše co jsem si přála. S ním jsem měla veškerou zábavu, výlety, dovolené, dárky, moc mi ve všem pomáhal apod. Zkrátka jsem se s ním měla ze všech chlapů v mém životě zatím nejlépe. Na to vše jsem si moc dobře a rychle zvykla a teď mi to vše moc chybí, o to víc, když teď nemám nic z toho. Ale nejvíce mi chybí on - jako člověk.
Jenže problém je ten, že on to asi vůbec nemá tak jako já teď. On už se z toho našeho vztahu asi dávno dostal, žije si svůj život a mě bere jen jako kamarádku.Tenkrát mi psal, že chce být se mnou kamarád. Mrzí mě na něm i ta jeho komunikace - nekomunikace se mnou. První 2 roky po rozchodu jsme byli ještě jakž takž v kontaktu - písemném i osobním, ale poslední 2 roky už jen píše, a víceméně jen k svátku, Vánocům a narozeninám. K Vánocům 012, tedy těm posledním, nenapsal vůbec. Až opět teď k mým nedávným narozeninám. Také mi vadí jak celé 2 poslední roky slibuje, třeba, že napíše brzy delší mailík a já pak čekám a čekám a dočkám se většinou za hodně dlouho - jak píšu - většinou na narozeniny, svátek - což je odstup skoro 10 měsíců. Vím, že bych na nic od něj čekat neměla, ale zatím si v tom neumím pomoct.
Navíc teď v tom jeho posledním mailíku, kdy mi přál k narozeninám, mi mimo jiné psal, že dělali doma přípravné práce, protože se jim nedávno narodil kluk. Tedy má svou partnerku a dítě. O partnerce jsem věděla, s dítětem mě to trochu ranilo a rozhodilo. Teď už jsem s tím zase více srovnaná. Mimo jiné mi v tom mailu i píše, že mě má rád a drží mi palce.
Problém je ten, že i když toto vše vím, tak není dne abych na něj nemyslela, všude kam jdu, je se mnou - přijde mi, že jsem k němu stále přitahována jakoby nějakou vyšší silou, a zda se této závislosti vůbec někdy zbavím a budu moci normálně žít i bez něj? Co mi k tomu prosím poradíte? Moc vám všem děkuji
Proč jsme se rozešli by bylo na delší psaní, ale v zásadě, že já tenkrát spíše brala a on dával. Tedy hlavně já byla po této stránce spokojená, ale jeho jsem si neuměla dostatečně vážit. Už dávno vím jaké to vše byly chyby. Ale na druhou stranu - byli jsme ve vztahu jen jako kamarádi - intimnosti jsme spolu měli jen na začátku, pak už ne - on mě jako chlap nepřitahoval, ale zase jsem na něm měla ráda jiné věci. Jak píšu - je to složitější a proč jsme se rozešli - mělo to tak být - i já to tak tenkrát chtěla, ale nedokázala jsem si představit jak moc mi bude chybět, nebo spíše to vše,co mi poskytoval? - doteď v tom nemám jasno. Jak to vidíte prosím vy?
A ještě něco: já mu nedávno napsala důvěrný mailík, on mi na něj dnes odpověděl, ale mě to opět rozhodilo a ronila jsem slzy. Nevím už co mám dělat - definitivně se s ním rozloučit a napsat mu sbohem mi nejde, v srdci jsem se s ním zatím rozloučit také nedokázala a psát si s ním a číst o jeho partnerce a dítěti mi dělá taky problém, ale přitom s ním v kontaktu být chci, tak co s tím? Existuje z toho nějaká cesta ven? Ještě jednou moc díky
S přátelským pozdravem
11.3.2013 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 81 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Nedokážu se odpoutat od bývalého přítele
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Jako by Ti dělalo potěšení se v tom piplat stále dokola . Je to pryč , najdi si odborníka - psychologa , pokud nejsi sama schopna to řešit ...Víš kolik nás bylo v podobné , možná ještě náročnější situaci ? Nebudu se přece vnucovat nebo shazovat ! A jdu dál .
.jpg)
,,Jenže problém je ten, že on to asi vůbec nemá tak jako já teď."
Tak to opravdu není ten problém. To si myslíš jen ty, protože bys chtěla aby se vrátil což je blbost, protože on se vrátit nechce a nemá k tomu vůbec důvod. Problém tkví úplně někde jinde a to v tobě.
On si svůj život vyřešil, nemá k tobě žádné závazky ani žádné povinnosti.
Celkem chápu, že ti žádný jiný chlap nemůže vyhovovat, protože by po tobě chtěl, aby jsi se chovala jako dospělá. aby jsi byla zodpovědná a taky se trochu snažila a ne se jen vezla. Málokterej chlap by chtěl být tvým rodičem - nosil ti dárky, stále tě chápal, staral se o Tvůj volný čas - to se dělá s malými dětmi.
samozřejmě že ti to všechno chybí - nic jsi nemusela, o nic jsi se nemusela snažit, všechno jsi dostala, všechno bylo tak samozřejmé i ta jeho pomocná ruka a spřízněná duše byla tak samozřejmá. dokonce jsi ho nemusela ani milovat a všechno jsi měla.
Je logické, že bys teď chtěla všechno zpět, protože ty jsi přece zvyklá všechno mít a ouvej - ono to tak najednou není a co teď s tím, že?
Než začít s tím něco dělat, tak je lepší se držet toho co fungovalo už jednou bez ohledu na to že to už nejde zpět, co kdyby náhodou, že...je to snadnější vinu hodit na jiné a říct ON je ten problém ne já.
sama vím, že není snadné hodit něco za hlavu a jít dál. ale není to nemožné - jen to chce hodně hodně hodně hodně práce, která trvá hodně hodně hodně dlouho. A pro člověka který všechno považoval za samozřejmé jako ty to bude ještě těžší.
Jestli chceš jednou dospět a ne být to ufňukané dítě co jsi teď, pracuj na sobě a nečekej pořád, že to za tebe vyřeší někdo jiný, protože to tak bylo vždycky.
.jpg)
intimnosti jsme spolu měli jen na začátku, pak už ne - on mě jako chlap nepřitahoval"??? tahle věta stačí a mluví za vše 
.gif)
Bety: 
přesně tohle má na www.babinet.cz pod nickem Adonie....
.JPG){kind=avatar}
Podle věty:" ale nedokázala jsem si představit jak moc mi bude chybět, nebo spíše to vše,co mi poskytoval?" soudím, že to psal muž, který má potřebu světu dokazovat, jaké jsou ženy vypočítavé potvory.
Myslící vypočítavá potvora by se k tomu takto otevřeně nepřiznala. Nemyslící asi ano. No a termíny jako spřízněná duše, to je jak ze špatného slaďáku.
ten podpis je AnnaLálie nebo Anomálie ????
tohle je vážně na psychiatra.....bez legrace !!!
kolik že ti Aničko je ???........
A jeste neco - prestan v cemkoliv co on udela hledat znamku toho, ze o tebe jeste stoji a ze ses pro nej dulezita. Nejsi. Kdybys byla, uz jste daavno zase spolu. Prestan promrhavat zivot ve sneni v neco co uz neni. Ublizujes tim jen sama sobe. Neposlal prani k Vanocum? No a co? Poslal prani k narozeninam? Podekuj a nic dalsiho v tom nehledej. Ono totiz, kdyz ho moc urputne chces zpatky, muze se jevit jako projev naklonnosti cokoliv. Ale je to jen tvoje predstava = tvoje trapeni.
Taky si myslím, že si minulost idealizuješ. Mně trvalo skoro 3 roky se dostat z rozchodu, pak jsem si přiznala, že jde hlavně a především o uraženou ješitnost, že ta druhá vyhrála a to mě hodně posunulo. Hodně taky pomohlo nebýt vůbec v kontaktu, čili sejde z očí, sejde z mysli. Narozdíl od tebe jsem ho ale nechtěla zpátky, chtěla jsem jen, aby se rozešli. Když jsem zjistila, že mají dítě, v podstatě jsem si to pro sebe uzavřela. No a pak nový přítel mě přesvědčil, že na světě je spousta lepších chlapů. P.S.: Pokud jsi s ním ani nespala, určitě nešlo o ideální vztah.
Vsude ctu co ti daval on. A cos davala ty jemu? Nedivim se, ze postupne odstrihava kontakt. Ma zenu a dite, tak prestan byt potvora, co se na nic neohlizi a mysli jen na sebe, zacni uz konecne byt sama za sebe a dospej... Jedina cesta je, ze prestanes s nim udrzovat kontakt a vubec si ho narokovat. DAVNO NA NEJ ZADNY NAROK NEMAS.
AnnaLálie, ex má svůj život, tak si žíj ty ten svůj. Jsi mladá, co se má stát se stane, ale neubližuj.
všude se jí poradilo to samé ale žádný účinek to nemá - škoda slov 
slečna asi obesílá všechny magazíny
http://fora.babinet.cz/viewtopic.php?id=49304
.jpeg)
Verera - 11.3.2013 0:28
sallie - 11.3.2013 4:56
orinka - 11.3.2013 6:05
Souhlasím s vámi.
Anno, pokud ho máš opravdu ráda, dej mu pokoj a nech ho žít. Má svůj život, ženu, dítě a s tebou komunikuje asi jen ze zdvořilosti. Jestli to dobře chápu, tak ty jsi zavinila váš rozchod, tak nemáš právo si ho nijak nárokovat. Nějak jsem ten váš vztah nepochopila. Pokud jsi ho měla jen jako sluhu a ne jako životního partnera, tak se mu nemůžeš divit, že odešel. Jenže je to zjevně slušný člověk a nedokáže tě natvrdo poslat k šípku. Tak se zachovej jako slušný člověk a přestaň ho kontaktovat, on se nevrátí, jen v sobě živíš falešnou naději.
Ze vztahu ses poučila (snad) a víš, že takhle to fungovat nemůže, takže příště ti přeju hodně štěstí
jdi se léčit
ax: 25-30 
možná to má každá jinak, u mě to pořádně začalo až po 30ti
