Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Mexická klasika s Jihočeským žervé od Madety. V tomto jednoduchém receptu nechybí kvalitní hovězí maso, mexické fazole nebo avokádo. Šmrnc mu dáte kořením Fajitas a koriandrem. Zarolujte si dnešní dokonalý oběd...

pošlete nám recept

Nedokážu se odpoutat od bývalého přítele

Nedokážu se odpoutat od bývalého přítele

Ahoj, trochu si vám tu vyleju srdíčko a jestli mi dokážete poradit, budu moc ráda. Nevím si už s tímto problémem rady.

Před 11 lety jsem se seznámila s bývalým přítelem. Byli jsme spolu 7 let - z toho rok jsme spolu žili u něj v bytě. Bydlíme od sebe 100 km. Jemu je 39 let, mně 31. Teď už jsme 4 roky rozešlí a problém je ten, že já na něm stále ještě jsem psychicky závislá, nebo citově. Ano, za celé ty 4 roky až doteď jsem nedokázala za tímto vztahem udělat tečku - ukončit to ve svém srdci, abych mohla ve vztazích jít dál a najít si nového chlapa. Proto dosud žádného jiného nemám.

Víte, abyste mě pochopily - s ním jsem se měla celých 7 let co jsme spolu byli, až moc dobře - duševně jsme si rozuměli až moc dobře, byl má SPŘÍZNĚNÁ DUŠE, má pravá ruka, byl jako mé dvojče. Udělal pro mě co mi na očích viděl, splnil mi vše co jsem si přála. S ním jsem měla veškerou zábavu, výlety, dovolené, dárky, moc mi ve všem pomáhal apod. Zkrátka jsem se s ním měla ze všech chlapů v mém životě zatím nejlépe. Na to vše jsem si moc dobře a rychle zvykla a teď mi to vše moc chybí, o to víc, když teď nemám nic z toho. Ale nejvíce mi chybí on - jako člověk.

Jenže problém je ten, že on to asi vůbec nemá tak jako já teď. On už se z toho našeho vztahu asi dávno dostal, žije si svůj život a mě bere jen jako kamarádku.Tenkrát mi psal, že chce být se mnou kamarád. Mrzí mě na něm i ta jeho komunikace - nekomunikace se mnou. První 2 roky po rozchodu jsme byli ještě jakž takž v kontaktu - písemném i osobním, ale poslední 2 roky už jen píše, a víceméně jen k svátku, Vánocům a narozeninám. K Vánocům 012, tedy těm posledním, nenapsal vůbec. Až opět teď k mým nedávným narozeninám. Také mi vadí jak celé 2 poslední roky slibuje, třeba, že napíše brzy delší mailík a já pak čekám a čekám a dočkám se většinou za hodně dlouho - jak píšu - většinou na narozeniny, svátek - což je odstup skoro 10 měsíců. Vím, že bych na nic od něj čekat neměla, ale zatím si v tom neumím pomoct.

Navíc teď v tom jeho posledním mailíku, kdy mi přál k narozeninám, mi mimo jiné psal, že dělali doma přípravné práce, protože se jim nedávno narodil kluk. Tedy má svou partnerku a dítě. O partnerce jsem věděla, s dítětem mě to trochu ranilo a rozhodilo. Teď už jsem s tím zase více srovnaná. Mimo jiné mi v tom mailu i píše, že mě má rád a drží mi palce.

Problém je ten, že i když toto vše vím, tak není dne abych na něj nemyslela, všude kam jdu, je se mnou - přijde mi, že jsem k němu stále přitahována jakoby nějakou vyšší silou, a zda se této závislosti vůbec někdy zbavím a budu moci normálně žít i bez něj? Co mi k tomu prosím poradíte? Moc vám všem děkuji

Proč jsme se rozešli by bylo na delší psaní, ale v zásadě, že já tenkrát spíše brala a on dával. Tedy hlavně já byla po této stránce spokojená, ale jeho jsem si neuměla dostatečně vážit. Už dávno vím jaké to vše byly chyby. Ale na druhou stranu - byli jsme ve vztahu jen jako kamarádi - intimnosti jsme spolu měli jen na začátku, pak už ne - on mě jako chlap nepřitahoval, ale zase jsem na něm měla ráda jiné věci. Jak píšu - je to složitější a proč jsme se rozešli - mělo to tak být - i já to tak tenkrát chtěla, ale nedokázala jsem si představit jak moc mi bude chybět, nebo spíše to vše,co mi poskytoval? - doteď v tom nemám jasno. Jak to vidíte prosím vy?

A ještě něco: já mu nedávno napsala důvěrný mailík, on mi na něj dnes odpověděl, ale mě to opět rozhodilo a ronila jsem slzy. Nevím už co mám dělat - definitivně se s ním rozloučit a napsat mu sbohem mi nejde, v srdci jsem se s ním zatím rozloučit také nedokázala a psát si s ním a číst o jeho partnerce a dítěti mi dělá taky problém, ale přitom s ním v kontaktu být chci, tak co s tím? Existuje z toho nějaká cesta ven? Ještě jednou moc díky

S přátelským pozdravem

 

AnnaLálie


11.3.2013   Rubrika: Partnerské problémy   |   Komentářů 81   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,9/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Nedokážu se odpoutat od bývalého přítele

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-75 | 76-85
caira
caira - 11.3.2013 7:23

ax: přitahovala jí jeho peněženka smajlik - 26
to je asi dostatečný sexappeal

 
ax
ax - 11.3.2013 7:20

Zarazilo mě, že jsi napsala, že tě nepřitahoval. - Nedokážu si představit truchlit roky po někom, kdo mě ani nepřitahuje. Možná v šedesáti už to budu mít jinak, ale ve 25 - 30 je to dle mého názoru hodně o sexu a přitažlivosti.

Nemyslím si, že by to v tvém případě ještě byla láska. Je to závislost. Všecko si idealizuješ. Ten vztah asi nebyl zase tak dokonalý, když ses chtěla rozejít.

Ze situace, ve které jsi, se musíš dostat sama - přestat vzpomínat na to, co kdysi bylo, začít myslet pozitivně a soustředit se na přítomnost a budování vlastní budoucnosti.

 
loupák
loupák - 11.3.2013 7:18

Bez komentářesmajlik - 20...

 
žoržet
žoržet - 11.3.2013 7:16

Tedy to snad musí být vymyšlené!smajlik - 76smajlik - 76 Jinak naprostý souhlas s tím, co už je tu řečeno.

 
caira
caira - 11.3.2013 7:01

Víš, já ho dost chápu. To, že přestává komunikovat a psát, píše jen ze slušnosti k narozkám atp.
Já už bych Ti nepsala k ničemu, nikdy.
Jsi sobec, jen potřebuješ brát a vysávat.
Co si čekala? Že někd v koutku sedí a roní slzy a jednou se celý šťastný vrátí do vztahu s Tebou? - musel by být blázen!
Prober se! Má ženu, má dítě - Ty už pro něj nejsi. A jestli ho nepřestaneš stíhat, vymaže z paměti poslední vzpomínky. Pokud vůbec nějaké má.

 
Speedy
Speedy - 11.3.2013 6:24

Podepisuju se pod vsechno nize napsane.

 
Draco
Draco - 11.3.2013 6:21

Nezlob se na mě, ale potřebuješ odbornou pomoc, protože očividně nejsi schopna se z toho dostat sama. Moc by mě zajímalo co bylo na vašem rozchodu tak "složitého", že nám to nejsi schopna popsat, protože z toho co jsi napsala mám pocit, že Ty ses opravdu jen vezla a užívala sis přítelovy péče. Myslím také, že ho nemiluješ (pokud si jej někdy milovala), jak jinak bys mohla napsat "intimnosti jsme spolu měli jen na začátku, pak už ne - on mě jako chlap nepřitahoval"??? smajlik - 76 Chceš zpátky jen ten pohodlný život a proto expřítele neustále otravuješ, posíláš srdceryvné dopisy a myslíš si, že jej přetáhneš zpátky, ale on zřejmě konečně našel rovnocenou partnerku a je šťastný. Cesta ven z toho je uvědomit si, že už jsi dost stará na to, aby si stála na vlastních nohách. Přestaň být tak sobecká a neutápěj se neustále v sebelítosti, zaměř se na svůj život a užívej si ho. Promarnila jsi už 4 roky. Jestli to nezvládáš, obrať se na psychiatra, tohle není normální.

 
orinka
orinka - 11.3.2013 6:05

Milá Aničko, on by tě měl určitě radši, kdyby ses mu přestala připomínat. Má svou rodinu, kterou svými pokusy hodně narušuješ. Když ho máš ráda, tak mu přece přeješ štěstí? Já chápu, že to všecko nejde hodit jen tak za hlavu, ale copak nemáš jiné koníčky? Soustřeď se na svou práci, pokud máš rodinu, tak na tu svou - rodiče, prarodiče, sourozenci, a toho nebohého hocha nech na pokoji. Abys neskončila jako stalkerka, vzpomeň si na ty dvě ženy, které tolik let ve jménu láskysmajlik - 55 pronásledují jednoho chudáka. Ten tvůj se s tebou rozešel a zpátky se nevrátí, nes to hrdě a neztrácej další čas, opravdu není povinen ti odpovídat a už vůbec být odpovědný za tebe'smajlik - 58

 
sallie
sallie - 11.3.2013 4:56

ano, je z toho cesta ven. Přestaneš být sebestředný sobec a přestaneš ho otravovat a budeš se pro jednou snažit zařídit si svůj život sama.

 
Verera
Verera - 11.3.2013 0:28

Tak to, že ty jsi jen brala mi připadalo jako důvod rozchodu ještě než jsi to napsala.
Hm, co ty to k němu vlastně cítíš? Láska to nebude, teda láska k němu, spíš mi to připadá jako stesk po tom, že už se nemáš tak dobře jako dřív, promarněná šance být opečovávaná a nemuset pro to nic dělat. To je jen sebeláska, poněkud sobecké.

Jenže to není žádný trvalý vztah, ten druhý z něj prchá jen co pochopí, o co jde.

A co teď od něj vlastně chceš? Má svoji partnerku, dítě, to mu chceš ničit jeho život, aby ses měla zase dobře?

Rada na tohle? Nechat ho být, pokud to nedokážeš, tak mu ani nepsat, a pracovat na svém životě. Abys byla samostatná a nemusela hledat chůvu, ale rovnocenného partnera.

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-75 | 76-85
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

    Anketa

    Covid

    Prodělali/y jste v uplynulém roce Covid?

    Celkem hlasovalo 77050.
    Archiv anket.