Jiný režim u babičky, jiný doma. Jak to máte vy?
Mám tříletou dcerku, jsem rozvedená a žiju s ní sama. Bývalý manžel od nás odešel krátce po jejím narození, momentálně žije v Anglii a s malou se téměř nevídá. Jeho matka ji má ale velmi ráda a hodně na ní visí. I dcerka babičku doslova zbožňuje.
Nikdy jsem bývalé tchyni nebránila se s vnučkou vídat. Ani ona, ani malá nemohou za to, že naše manželství ztroskotalo a vzhledem k tomu, že mí rodiče se o vnučku zajímají jen velmi sporadicky, jsem ráda, že má Nikolka alespoň jednu „fungující“ babičku. Té navíc před půl rokem zemřel manžel, takže vnučka je pro ni jediná životní radost, jak říká.
Jak jsem psala, nechci bývalé tchyni bránit v kontaktu s vnučkou, proto mne trápí rozpory ohledně výchovy a režimu, které mezi sebou máme. Jde o to, že když je s malou, nebo si ji vezme na celý víkend k sobě, což je tak jednou za měsíc, vůbec nerespektuje režim, který má Nikolka nastavený. A to co se týká výchovy, tak i stravy.
Já se snažím malou vést ke zdravému způsobu života, nekupuji jí sladkosti, vařím zdravě. Televizi jí dovolím maximálně na půl až jednu hodnu denně a to ještě ne každý den. Když je však Nikolka s babičkou, tak ta jí kupuje bonbónky, sušenky, čokolády, pouští jí pohádky, klidně ji nechá koukat na televizi i dvě hodiny v kuse, což mi u takhle malého dítěte připadá nevhodné.
Dcera, když od babičky přijde, vždycky nějakou dobu vyžaduje to samé, co měla u ní a vzteká se, když jí to nechci povolit. Když ji dám jakž takž zase dohromady, ozve se babička s prosbou, že by si Nikolku chtěla vzít na odpoledne nebo na celý den nebo víkend a jsme zase tam, kde jsme byly.
Několikrát jsem na toto téma s tchyní mluvila, vysvětlovala jí, jak je pro mne důležité, aby měla Nikolka nastavený stejný režim, ale ona to nechápe. Podle ní jsou babičky od toho, aby rozmazlovaly a žádnému dítěti to nikdy neublížilo. Prý jsem na malou zbytečně přísná.
Možná ano, těžko říct. Ale přesto si myslím, že já jsem matka a já za ni mám odpovědnost. A ona by měla moje pokyny a zvyklosti ohledně stravování a výchovy respektovat. V žádném případ jí nechci vnučku brát, ani dělat nějaké dusno, ty dvě se mají velmi rády a pro mne je to i úleva, když si občas od dcerky na víkend odpočinu. Navíc jsem teď začala chodit do práce, tchyně už je v důchodu, takže mám v případě, že by Nikolka onemocněla, zajištěné hlídání, sama mi to nabídla.
Abyste si to nevysvětlily špatně, my si s babičkou jinak dost rozumíme, ona je fajn, hodná, obětavá, pro malou a v podstatě i pro mne by se rozdala. Já si jí za to ohromně vážím. Ten přístup k výchově mne ale hodně mrzí a trápí, je mi líto, že s ní v tomhle ohledu není rozumná řeč.
Zajímalo by mne, jak to máte zavedené vy – ať z pozice maminek nebo z pozice babiček. Trváte na dodržování jednotného režimu pro dítě, nebo považujete, stejně jako moje tchyně, za správné, že když je vnouče u ní, jede si ona podle svých pravidel bez ohledu na to, jak to má malá doma?
29.10.2012 Rubrika: Pro maminky | Komentářů 85 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jiný režim u babičky, jiný doma. Jak to máte vy?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..gif)
Mně baví, jak jste se všechny do Jany pustili...
NO, já jsem zažila, že mi moji rodiče vrátili kluky po víkendu tak natláskaný, že mlaďoch poblil večer peřiny (vzhledem k tomu, co bylo patrné ve zvratkách, bylo z přetláskání) a staršího celé pondělí bolela hlava z nedělního čumění na TV,
Ono právě, když ty děti na to nejsou zvyklé v tak hojné míře(a že doma mi taky na TV koukali a sladké jedli) , o to víc je to jednorázově pak odrovná...
Jano, měla jste svoji babičku?
.jpeg)
tornado-lou - 30.10.2012 7:46 - na mě to spíš působí dojmem, že Jana dceři nedává vůbec žádné mlsoty, protože si někde přečetla, že i jeden bonbón může "zabít" a vyčítá babičce, že vnučce něco sladkého koupí. Pokud babička není magor, tak snad malou necpe těma sladkýma blbostma bez omezení. 
ještě mě napadla jedna věc - pořád se tu píše, že babičky jsou od rozmazlování. Prosím. Ale opravdu se musí rozmazlování projevovat zrovna přemírou mlsání????? rozmazlovat se dá i jinak, ne?
U babičky je u babičky a doma je doma. Vysvětlit důrazně dceři a jinak to nechat být.
babičky jsou na rozmazlování, proto na ně tak rádi vzpomínáme
Víte, kdybyste je Jano nedržela obě na tak krátkém řetězu, neviděly by mlsání a televizi jako něco úžasného. Když to ale zakazujete, tím víc je to obě láká. Jsem babička čtyřletého vnoučete a moje dcera /a to hlídám často/ mi neříká, co máme a co nemáme dělat. Prostě je vnouče u mě a užijem si to. Fakt je, že mě dcera uznává jako klidnější, zkušenější a důslednější autoritu. Občas mi s obdivem řekne - jak to všechno stíhám a že mě to baví, chodit s dítětem pouštět draka, napísek, na kolo, zalévat zahrádku atd. No baví mě to. Co dítěti která dáváme, taky neřešíme, protože cokoli sní nimravé dítě, za to jsme všichni rádi. Tak si Jano zkuste představit, že si naordinujete maximálně hodinu a půl televize denně a pak si ji vypnete, bez ohledu na to, že neuvidíte konec filmu. Nebo že kamarádce na návštěvě řeknete, nikoli, děkuji, já si u tebe kafe a dort nedám, my měli v závodce dneska vdolky a to je proti správné výživě. Život nejsou jen tabulky a meze od do. Ano, dítě sice mantinely potřebuje, ale Vaši babču shledávám poměrně normální. Co byste dělala, kdyby Vám tchýně děti nalévala v pěti letech turkem /že to viděj u ní a chtějí to/ a v patnácti Jelzinem, že je moderní babička? Přála bych Vám vidět, jak jsme pěnili my jako rodiče! Když se BM nemohl ve dvaceti u oběda napít skleničky piva!
tak já jsem sice vnuka ještě sama nehlídala, je mu 16 měsíců, ale až to nastane, tak tu bude mít asi tvrdčí režim než u maminky, tak nevím, jestli mi ho svěří, dneska jsem byla celý odpoledne u nich a má m pocit, že si dcerunka na sebe plete pěkný bič, když se začal vztekat, tak jsem ho usadila po svým hezky za roh do kuchyně, a jak zjistil, že se na něj nikdo nedívá, tak toho hned nechal
.jpg)
koukám že většina tu píše totéž... 
mám to stejně jako psala hned v rpvním příspěvku slunečnice... Akorát teda vyžaduju (a oboje prarodiče to dodržujou a nenapadlo by je porušit) když má syn zakázaný PC, tak když tam je, řekneme jim to a ani oni ho tam nepustí. On to teda ani nezkouší
Verera - to máš pravdu, oni moc dobře dovedou vycítit slabinu a využít neschody dospělých ve svůj prospěch. Když se daří tak jsou to dokonalí tyrani a přivádějí k šílenství.
Tak jsem si to přečetla ještě jednou a mám z toho článku dojem, že až tak nevadí to, co babička dělá, ale že se dcera domáhá téhož doma a Jana neví jak to zvládnout a bojuje s tím několik dní.
Je to určitě vysilující ,ale hlavně nepochopitelné. I takhle malému dítěti se dá jasně říct, že některé věci jsou výhradě u babičky a pokud se jí to nelíbí, nebude to mít ani u babičky (pokud tedy dcera není svědkem marných bojů na toto téma.)
Případně by snad s rozumnou babičkou byla domluva, aby pro jednou, po takových to scénách, dcerce nic nekoupila a řekla jí, že když se vzteká doma, tak bonbónky nebudou .Nebo prostě jen uzavřely "tajnou" dohodu, že koupí, ale doma se nesmí vztekat, že si to u maminky ověří.
Nejhůř na děti působí, když vidí, že se dospělí dohadují, to pak se z toho snaží vytěžit, co můžou.
Vevera:
A nebo 
Coz mi pripomina, ze jsem zrovna o vikendu studovala slozeni gumidku Pez Soft, ktere si bratr koupil, a byly barvene jenom prirodnimi barvivy. A ti gumidci se daji koupit bezne v hypermarketu, takze babicka ani nemusi letat po vsech certech a nahanet kramek se zdravou vyzivou.
Moje dcera říkávala - maminka vaří zdravě a babička dobře. Mrzelo mě to, ale trocha toho rozmazlování neškodila. Dokonce si u babičky i mohla osladit čaj 
No a rychle pochopila tam a tady. Jen jednou řekla, že chce k babičce, že jí má radši, dostala batůžek a ukázaný dveře... Asi jsem byla Herodes
U nás se děje to stejné. Neřeším :-) Plus malý nechce potom chodit do školky, když ho babi hlídá nemocného nebo si ho vezmou na tři dny na chalupu. Tvářím se, že mám uši ucpané voskem a melu svou: "Všechny děti chodí do školky, máte hodnou paní učitelku, máš tam kamarády..."
