Nechce sedět na nočníku
Chtěla bych požádat o radu zdejší čtenářky. Mám dvouletého syna a už nějakou dobu řešíme problém s nočníkem. Přibližně v roce a půl jsem ho zkusila posadit, ale setkalo se to s velkým odporem. Dala jsem mu tedy ještě nějaký čas klid a za měsíc provedla druhý pokus. Opět bezvýsledně. Tomášek se prohne, našponuje a vehementně se brání na nočník usednout.
Teď mu jsou dva roky, respektive byly mu na konci května a situace je stále stejná. Jak vidí nočník, vříská, utíká a odmítá. Čůrá a kaká pořád jen do plen, což už mi v tomto věku připadá opravdu hrozné. Navíc, když vidím o tři měsíce mladší dcerku mého bratra, která je už přes den úplně bez plen a spolehlivě si umí říct, když se jí chce.
Moje máma tvrdí, že i trpělivost a klidný přístup má své meze a že bych měla být k Tomáškovi v tomto ohledu razantnější a na sedání na nočník trvat a nepovolit. Mně se tenhle přístup moc nezdá, mám obavu, že bych u něj mohla vzbudit akorát větší odpor.
Jak se učily na nočník vaše děti? A kdy začaly vyměšování zcela soběstačně zvládat? Je normální, když dvouleté dítě ještě „dělá“ do plen a nočník nechce ani vidět?
21.7.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 83 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Nechce sedět na nočníku
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.No já když mě někdo nutí do činnosti, kterou považuju za nesmyslnou, s e taky vzpírám, pokud by mě nutil násilím budu se bránit. Ono to chování dětí má logiku, dělají to samé co dospělí, jen mají tu nevýhodu, že je přepereme a nedokážou ještě rozlišit, co je opravdu nutné dělat a co je jen přání nebo pohodlnost rodičů.
Na rodičích je,aby důsledně vyžadovali to nezbytné ( a toho opravdu není zas až tak moc- životně důležité věci, bezpečnost, slušné chování) a u toho zbytku buď dosáhli aby to dítě dělalo dobrovolně a ne ze strachu a nebo zvážili, jestli si jen nevymýšlejí něco, co není nutné.
My jsme byli vychovávaní tak, že musíme poslechnout a hotovo, teď jsou děti zvyklé rozhodovat víc o svém životě a s tím by mělo souviset i to, že se naučí nést odpovědnost za svá rozhodnutí. To mi připadá lepší, jen musejí rodiče včas nastavit hranice.
Nočník nespadá ani do kategorie životně důležitých, ani bezpečnostních, do určitého věku ani do slušného chování, takže by měly mít děti trochu volnosti a rodiče zapojit tvořivost, jak děti na něj nalákat, pokud o to stojí. Tady fakt tvrdé vyžadování není na místě.
arsiela: jo, vždycky vede k cíli víc cest. Jen se někdy nepozná, která opravdu vede k cíli a která ne.
V patnácti je ještě dítě - přeji ti, aby už se to nezvrtlo
nečeta jsem reakce možná ti to už někdo napsal ale zkus prcka nechat teď v létě lítat nahatýho až si párkrát počůrá nožičky pochopí velmi rychle co po něm chceš a mysím že bez křiku to se mi tedy zdá už dlouho na plínky taky bys ho mohla přebalovat do důchodu
taky neuznávám třískání, ale v pravou chvíli, když něco provede aby se probralo, tak to určitě neublíží. A pak mají pemprdy a ty to jistí. Asi se pletu, ale děti to na nás co vydržíme a co jim dovolíme zkouší mnohem dříve jak na roce. Dvouleté dítě už dávno chápe co se poněm chce, jen se to asi vše musí dělat v klidu.
Jen tak na okraj.
Včera v Kaufu jedna opálená mamina svému plačícímu dítěti řekla,,jak toho nenecháš praštím tě lahví´´ navím od čeho byla, tam jsou děti zdrojem příjmu.
mashanka: jinak otázka na mě co budu dělat až mě přerostě mě těžce rozesmála.Mám 172 cm a syn má 191 cm.Tudiž přerostl mě už dávno,nicméně jenom v cm,jako autoritu mě uznává fakt bez problémů.
mashanka: No mě to dvouleťák nechápal,myslím konkrétně to co jsi psala.Jinak chápal,že něco nechci aby dělal,měl ajsné hranice co ano co ne.Teď je mu 15 roků,takže výsledky taky vidím.A rozhodně se nemám za co stydět.Je slušný,pomáhá,teď si našel brigádu(sám od sebe),prostě přijemný bezproblémový kluk.
Za svůj život dostal po zadku 2x. Jednou, když napotřetí neposlechl, že nesmí sahat na knoflíky od sporáku a podruhé, když na písku holčičce, která mu nic nedělala, rozšlápl schválně bábovičku.
Ublížíš - bude ti ublíženo - takový je život. Čím dřív to zjistí, tím lépe pro něho.
arsiela: ano, pochopil. Velice dobře chápou, co to znamená chci a nechci. Jenom jsou často vychováni v tom, že chtít a nechtít mohou jen oni, ostatní musí jen fungovat. Když přestane chtít někdo druhý a jemu se to nebude hodit, příště možná vyhoví. Dohodnout se dá i s dvouletým dítětem. alespoň mentálně zralá dospělá osoba by to měla zvládnout. Neporadit si s dvouletým, co potom budeš dělat, až mu bude 10 ? Nebo, až tě přeroste ?
Mému synovi je dnes 22 let, takže výsledky své výchovy už můžu vidět. Je to slušný, zvořilý a ohleduplný člověk a žádnými traumaty z toho, že nikdo neustále neskákal jen podle něho, netrpí
přesněji...... nevidím to jako dobrý způsob usměrnění
Riki: i tak, nevidím to jako řešení, dá se to řešit i jinak.... třeba domluvou
Aivon: dát na zadek není řešení, to je usměrnění potomka, aby pochopil, že vřískání, utíkání a vzpírání se je chování, které se mu nebude trpět, ať už z jakéhokoli důvodu. Ono stačí plesknout, aby se dítko probralo, nikdo nemluví o tom, že by se mělo řezat jako žito.
Riki: i dneska nastupujou děti do školky tříleté a i dneska musí být kompletně bez plen.
to je teda řešení, dát na zadek
první dítě od 20 měsíců bez plen
druhé od 2,5 ve dne, od cca 3 v noci
třetí dítě 2 roky a 3M a stále pleny, na nočník se občas posadí, posazuje své plyšáky, ale potřebu zatím nevykoná....
nehrotím to, moc dobře vím ze zkušenosti, že v životě jsou důležitější věci, než řešit nočník a jsem ráda, že je kluk je zdravej .....
v ČR se strašně řeší všechno kolem dětí.... od kdy pasou koně, lezou, sedí, přetáčí se, chodí ,jak dlouho mají dudlík, do kdy plínky atd.
Není to jedno? Každej je jinej a pokud to někomu vyhovuje a jeho dítě je šťastné, tak ať má plínky třeba do 4 ......
každej se to jednou naučí
medved: no, dotaz v článku zněl "jak se učily na nočník vaše děti", což jsem popsala. Jak se kdo zařídí, je čistě jeho věc. Jenom kdyby ty použité pleny občas neležely na místech, kde nemají co dělat. Ale to už je jiné téma.
Riki: ja myslim, ze i bez razantniho pristupu to do tri let kluk pochopi sam