Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

U výše zmíněného chlapečka bych zkusila to dětské prkénko na normální WC, a když se bude vzpírat a dělat scény, tak pár na zadek, aby pochopil zavčasu, že bude poslouchat a na cirkus nikdo není zvědavej.

To já jsem zastánce razantního přístupu. Nevím, jestli obecně je normální, že dvouleté dítě má nebo nemá pleny. Ale mě osobně by to obtěžovalo. Měla jsem malé děti v době, kdy žádné jednorázovky nebyly, a pořád dokolečka prát plíny látkové brzo omrzí. Takže jsem dítko začala dávat na nočník v době, kdy začalo sedět natolik dobře, že udrželo rovnováhu a z nočníku nespadlo. Nestrkala jsem mu tam žádné hračky, nedělala na něj opičky a už vůbec si ho nebrala na WC k vlastnímu vyměšování. To mi přijde elkhaft. Prostě jsem synka posadila, chvíli seděl, buď něco udělal, nebo taky ne, ale časem to pochopil, jaké jsou souvislosti. Ve dvou letech už plíny neměl, což bylo velmi praktické, neb jsem čekala druhého potomka, a představa, že budu prát dvojnásobnou várku plen... brr. Kromě toho v těch dobách dřevních bylo jednou z podmínek pro přijetí do mateřské školy, že dítě zvládá vyměšování bez plen a zcela samostatně. Když ne, tak ho jednoduše nevzali, protože školky i tak byly přeplněné. Do školky nastupovalo dítě tříleté. Takže hledisko praktické matky nutilo s nočníkem začínat brzo, vůbec nešlo o nějaké vytahování, čí dítě bude bez plen dříve. Ona taky nebyla žádná mateřská centra, kde by ty matky měly příležitost srovnávat a případně se vytahovat.

Kotě: napsalas to bezvadne, pridavam se do klubu odmitacu nocniku, starsi dcera mela pleny do 2 a 3/4 na 100% a pak ze dne na den je nemela ani ve dne ani v noci mladsi je odlozila pred mesicem, kdy mela cca 2,5 roku, v noci je stale ma, ale rozhodne to nehodlam nejak hrotit...proc taky ? abych se mohla vytahovat, ze dite uz nema pleny ? proste ji to v noci jeste nespina, kdyz to chce sem tam zkusit, tak ji to umoznim, ale napr. posledni pokus dopadl tak, ze celou noc vesele curala po cele posteli a ani se neprobudila, az ja rano zjistila, ze ji ma procuranou na x mistech na tohle fakt nemam nervy

starsi jsem se snazila (asi trochu pod tlakem okoli) sem tam davat na nocnik, ale nesnasela to, tak jsem se na to postupne uplne vydlabla, mladsi jsem v zivote na nocnik neposadila, proste jednoho dne chtela sama chodit na zachod a tim se to vyresilo

mashanka: no já si myslím, že dvouleté dítě nechápe, co tu vy píšete.

My začali s nočníkem u večerníčka.Taky se malý ( 19 měsíců) šponoval, nechtěl, ale den po dni seděl dýl. Teď už si sám sundá plenu a jde na nočník, ne vždy se vyčůrá. Nejlepší je dát ho po spaní , když má suchou plenu, zabavit a určo se i Váš syn vyčůrá.

Učila bych dítě na nočník dříve. Nenechat ho sedět dlouho. Když se zjistí, že má ještě pemtrdy suché tak posadit a mohlo by se zadařit. Hlídám holčičku známím, když ji bylo osm měsiců tak ji posazovali na nočník. Podařilo nepodařilo byla pochválená.
Už je velký zkusila bych aby chodil na záchod jako velký kluk, že táta tam chodí taky. Jsou dětská prkénka.

Kočkomilka: Zase máš delší dobu nepřečtený vzkaz

Nessie: No, děti jsou různé, to je pravda. Já mám dva naprosto stejné, jako přes kopírák, neposlušné, rozjívené divočáky. Osvědčila se mi nejvíc jakási láskyplná přísnost, ale hlavně - důslednost. (Přesně jako při výchově psa). Co je jednou špatně, je vždycky špatně, co je jednou zakázáno, je vždycky zakázáno. A ne jak má člověk zrovna náladu.
To, bych řekla, při výchově takových neposluchů neposedných, jedině funguje. No, ale plácnutí se člověk taky nevyhne, kdo zná mé syny, ví, že někdy není zbytí. Ale na ně to taky docela dobře funguje

Nessie: On je to fakt individuální. Holka má jednak svůj svět kde praktické záležitosti nemají místo, jednak je paličák a pokud se k něčemu rozhodne, nemá cenu ji nutit násilím, spíš je přístupna věcným argumentům,a le musí vyhovovat jejímu pohledu na svět. Vylučování funguje samo , to je v pořádku a odmítala se tím zabývat víc než je nebytně nutné, vysvlékání a oblíkání zdržuje od průzkumu hmyzu a pod.

Někomu vadí už to, že má mokrou plínku, někomu je to srdečně jedno a musí se motivovat jinak. Plácání tady myslím moc efekt nemá, ono to vyžaduje aspoň částečně dobrovolnou spolupráci a ta trestem nepřijde. Holku jsem plácla jen jednou, to jí byly tak dva roky, podívala se na mě vyčítavě,a oznámila mi, že ji to bolelo a proč to dělám. Nechtěla jsem, aby si spojila, že pokud chci někoho k něčemu donutit, je na místě použít násilí. Ony jsou lepší způsoby, i když zdánlivě namahavější.

Verera: Hm, to je zvláštní...kluk právě už v tom 1,5 roce se začal zničehonic na vycházce vyssvlékat a trhal si dolů plínu, že ji nechce. Sice už chodil normálně doma bez plíny, aĺe na ven jsem mu ji dávala - co kdyby to neudržel. A taky bývalo ještě dost chladno. Ale on ji prostě za žádnou cenu nechtěl, hned si ji serval. Tak jsem ho tak jako tak musela dávat vyčůrat i venku. |Napřed jsem ho kontrolovala a hlídala to sama, teď už to spolehlivě hlásí sám.¨
Tak nevím...není to žádná buchta, umí se zatraceně prosazovat, když něco chce anebo nechce, ale právě proto jsem považovala za lepší ho naučit co nejdřív, že o některých věcech se prostě nebude diskutovat a hotovo. Vzal to za své a je klid. Čurá a kaká se prostě do nočníku nebo na travičku, na počítač se nesahá a kočku nebo psa za ocas taky tahat nesmí. ¨
Já jsem právě jako mashanka pro tu diskuzi a kamrádství, aĺe jaksi - vocaď pocaď.

Zdenko můj starší syn to měl naprosto stejně. Tak jsem občas nočník vytáhla,nechala ho nahého a řekla mu že až bude chtít tak tam. A jednou to vyšlo a od té doby byl bez nehody. Byly mu dva a čtvrt. Teď mám druhého syna, je mu dva a čtvrt, na nočník si sedá zásadně s plínou,když se ho zeptám kam se čůrá, tak řekne a ukáže...nicméně čůrání drží co to jde a pak "očůrává" byt. Takže občas zkouším jestli už se to změní, v mezičase má plínu :( (on jí syčák už ani nechce sundat, hned brečí že jí chce)

Jejda, my jsme to měli stejně, Syn taky nechtěl na nočník a já ho od roka vytrvale posazovala každý měsíc. Pak jsem ho prostě nechala a když mu bylo 22 měsíců, přišel, že chce na nočník a od tý doby na něj prostě chodí. Teda jen čurat. Kakat chtěl jen do plíny a to až do 2,5 let. Pak jako když utne a zase na nočník a přes noc bez plěn naráz. Ve třech už chodí na velký záchod.. Já teda nevím, přijde mi, že děti v tomhle věku vzdorují za každou cenu, takže bych ho nechala být a ža přijde, tak přijde. Jen bych před ním občas vypustila poznámku typu "jé Pepíčku, ty umíš krásně na záchod, to ten náš kluk je pořád jako mimino a nosí pleny". Nebo "no jo, všichni kamarádi budou chodit do školky a hrát si tam, jen ty budeš sedět doma na zadku, protože děti, které čurají do plen, tam nechtějí." U nás tohle platí univerzálně na všechno, když se "neumí" oblíknout, obout, udělat si pití...

mashanka: a tobě dvouleté dítě pochopilo,co mu říkáš,pokud mu to řekneš takhle?Pochopí souvislost?Já nevím,už si fakt nepamatuju,jak mi mentálně fungoval zdravý dvouleťák,ale není to nad jeho chápání?Navíc pokud má panickou hrůzu,tak asi mu bude šumák co říkáš,ta hrůza zvítězí.
Jo Zdenko zkus ještě mrknout do knížek od J.Prekop,tam něco o tomhle bylo.

Ještě doplňek - není důvod před dítětem tajit, že i já mám věci, které mě nebaví nebo mi vadí a nechci je dělat , jenže musím

A co se domluvit ? Dvouleté dítě chápe líp, než se může zdát.
Ty nechceš sedět na nočníku, já se nechci hrabat v čůrání a hovínkách velkého kluka. Tak co s tím ? Vidím jedinou možnost, že budeš chodit na záchod, jako všichni ostatní - ty nebudeš muset sedět na nočníku a já se hrabat v počuraných plenách