Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

ax: No, to je právě odstrašující případ.... holka zamilovaná a udělá takovou blbost . To ale Irenin případ určitě není.

Renee: Já jsem taky přispívala hned od první výplaty. Ale určitě bych to nenazývala jako nájemné, ale spíš jako příspěvek na domácnost (část inkasa + příspěvek na stravu), rozhodně ta částka nepřevyšovala náklady, to znamená, že na mně nikdo neprofitoval.
Tady mi to jako vyčůranost docela přijde. Rodiče očekávají, že jim někdo zrekonstruuje půlku jejich starého baráku a ještě jim za to bude platit. Podle dopisu nemají Irena moc peněz nazbyt, budou roky škudlit a splácet úvěr, aby zrekonstruovali cizí barák a jednoho dne se rodičům nedejbože něco stane a barák půjde na x dílů...

Ivča+3: Já bohužel s takovými naivními (= hloupými) lidmi moc soucitu nemám. Abych, a v tomto případě ještě za svobodna (!!!), rvala peníze do cizího, tak blbá bych fakt nebyla. Něco jiného je koupit nádobí nebo dvě židle, co si člověk může odnést. Na druhou stranu pokud u něj bydlela několik let jinak zadarmo, tak tu investici ze stavebka lze považovat za alternativu, co by zaplatila za podnájem někde jinde.

Po prizni rizni, nesla bych do toho.

No divné.... Znám třeba tento případ: holka kamarádky se nastěhovala do půdního bytu ke svému chlapci. Nacpala do něj na rekonstrukci všechny svoje peníze ze stavebka. Pak si chlapce vzala. Byt prý bude jeho, že mu ho rodiče přepíšou. A co myslíte. V závěru se ukázalo, že nacpala svých čtvrt milionu do bytu jeho rodičů, kteří ji ani nepozdraví (bydlí o patro níž), natož aby jí přepsali byt. Jo, holka nerozumná.....Je to někdy na obě strany.

Já musela platit rodičům nájem hned od prvního měsíce, co jsem nastoupila do zaměstnání A to jsme bydleli v činžáku a já měla pokoj společný se sourozencem Prostě naši spočítali poměrnou část a tu jsem musela odvádět, kdyby ne, měla jsem se prý odstěhovat. Za co, to mi neporadili Takže hned z prvního platu mi odešla polovina a tak to bylo až do dne, kdy jsem se odstěhovala za svým budoucím manželem

Vzhledem k tomuhle mě chování rodičů z článku nepřekvapuje, jsem zvyklá na ledacos a vím, že vztahy v rodinách jsou opravdu hodně různé. Čímž neříkám, že je to správně. Já bych se ke svým dětem tak nechovala a autorce článku bych poradila to, co většina tady - pokusit se získat vlastní bydlení, už jen proto, že šance na bezproblémové soužití s rodiči je asi tak velká jako šance na výhru ve sportce

modroočka: 29.11.2013 15:40 ....tak tato odpověď se mi jeví ,jako dokonalé řešení ,nejednala bych jinak

... do toho bych nešla !!! Cpát peníze do opravy baráku, který není můj? Dost divné - zvlášt v dnešní době ... a chtít nájem po vlastních dětech ? To je snad ještě divnější.
Není tchánův strýšek Ebenezer Vydřigroš ?

Být Irenou, tak do toho jdu, jak tu píšou jiné - za 5 táců v domku je rozdíl než jinde ... nepíše kolik platí teď pronájem ... třeba to později opravdu i s penězma dostanou .... jestli nemá manžel sourozence .... A taky se přidám k Ireně .. mám dotaz a hodně podobný. Dcera moji známé se odstěhovala do pronájmu a to do bytu babičky, která tento byt koupila jako finanční vyrovnání mezi svými dětmi - (dcera ta moje známá a její bratr) . Tento byt je družstevní, tak si mladá platí všechno sama a má tu výhodu (?) že neplatí pronájem. A taky je tam nutná oprava a je to tu. Mladá nechce investovat tam, kde to není její a staří nechtějí, protože na to 1) nemají 2) on tak zcela ještě není jejich, protože to z nějakých úřednických šimlů nejde, takže je zatím babičky a ta opravy hradit nechce -- a taky, co teď ? - - -

Nečetla jsem příspěvky.
Chápu Tvé rozčarování.
Znám mnoho příkladů z jiných rodin, kde byly stanoveny podobné podmínky, kdy děti platily nájem a rodičové tyto penízky střádaly a později je dětem vrátily v podobně jakéhosi daru ...
V tomto případě bych však "toužila" po skutečné smlouvě. Majitel je tedy povinen opravovat, rekonstruovat, platit materiál a pracovníky ... to proto, aby se nestalo, že Vy to všechno zvelebíte, nakrmíte svými penězi a prací a tchánovci to třeba časem výhodně prodají.
To jsou i další případy, který napsal život.
V opačném případě můžete zůstat bydlet tam, kde jste a nechť si to tchánovci sami opravují a pronajímají ...

PEGG: monja: Holky, já po 21 letech. Stejný případ.

tornado-lou:
přesně - nemáme základní informace - sourozenci, místo vzhledem k současnému podnájmu, zaměstnání, školám atd . nevíme, kolik platí ted (manželovi ta částka vyhovuje, takže víc nebo stejně? )- jestli je 5000 tržní cena nebo ne...., jaké mají vztahy - takže otázka zda do toho jít nebo ne se nedá takhle řešit.
a jestli je morální chtít po dětech peníze? já bych je chtěla - asi ne tržní, ale neco rozhodně - mně taky zadarmo nikdo nic nedá, jsou dospělí, že dětí a MD znamená méně penež snad taky dokázali spočítat atdatd. Koneckonců je to jen nabídka - nemusí ji přijmout a ty úpravy asi nejsou tak akutní - pochopila jsem to tak, že je nechají si tam dělat , jaké upravy (nepadlo nic o rekonstrukci) chtějí - to v leckterém podnájmu asi nejde, že?

už se těším na článek - dali jsme synovi a snaše půl dvojdomku a ted se tu roztahují a vyčítají, že jsme to na ně nepřepsali celé, když ae o nás musí starat

já bych od svých děti nájem nechtěla

poplatky si musí platit sami ,a nejlepe by bylo jím tu půlku ,kde bydlí darovat přepsat na manželé a opravy tím pádem si musí platit společné prostory zahradu jde ošetřit taky aby nebylo nedorozumění kdo ,kde může a co má dělat

prostě se ve všem poradit ,aby to bylo dobře pro obě strany

monja - 29.11.2013 10:48 jestli tě uklidní, dopadla jsem stejně po třiceti letech. Už bych to nikdy neudělala pozdě

Možná by bylo schůdnější, kdyby manželovi rodiče nenazvali příspěvek 5 tisíc Kč jako "nájem", ale jako "fond oprav".
Pak by se dalo domluvit, že cena rekonstrukce se bude započítávat do fondu oprav tak dlouho, dokud si vloženou částku "neodbydlí". Až pak by začali do toho "fondu" přispívat.

Je to docela složité, pomáhat vlastním dětem, když nemáte dost, abyste dávali všem stejně.