Tichá domácnost kvůli mým vlasům
.jpg)
Musím se vám svěřit a zároveň se zeptat, jak to chodí u vás. Manžel mne totiž docela šokoval, máme tichou domácnost, on je naštvaný, já uražená, dusno by se dalo krájet. Důvod? Dovolila jsem si ho neposlechnout a nechala si radikálně změnit účes.
Je mi sedmatřicet, mám tři děti. S manželem jsme spolu dvanáct let, on je o pět roků starší. Celkem nám to klape, občas samozřejmě nějaký mráček přelítne, ale nic zásadního jsme nikdy neřešili. Až teď. Nechala jsem si totiž ostříhat své dlouhé vlasy. Poprvé v životě. A on se přes to nemůže přenést.
Dlouhovláska jsem byla odjakživa. Už ve školce jsem byla za copatou princeznu, na základce do mě byla polovina kluků kvůli mé hřívě bezhlavě zamilovaná. Kamarádky mi až záviděly. Krásně medová barva, husté, lehce zvlněné. Nikdy jsem neměla potřebu ani touhu na svém porostu cokoli měnit. Až před pár měsíci mi hráblo a já zatoužila po pořádné změně. Navíc si myslím, že věkově už žádná princezna opravdu nejsem a nějaký přiměřenější účes by mi slušel více.
Když jsem se svými myšlenkami seznámila manžela, okamžitě a radikálně se ohradil, že to tedy v žádném případě ne, moje vlasy jsou pro něj prý něco jako fetiš a patří ke mně. Nechtělo se mi s ním hádat, tak jsem to nechala být. A to asi byla chyba, on byl patrně přesvědčený, že mě mé choutky přešly.
Jenže nepřešly. Minulý týden jsem si zašla ke kadeřnici a odcházela od ní jako úplně jiný člověk. Vlasy už nebyly dlouhé deset centimetrů pod lopatky ale jen na ramena a místo medové barvy mám krásnou oříškovou. V první moment to byl malinko šok, ale během minuty jsem se do svého nového účesu zamilovala. Cítím se v něm skvěle, najednou mám pocit, že je moje hlava o deset kilo lehčí.
Manželovi jsem zavolala, ať se připraví, že jsem byla u kadeřnice a mám úplně jiné vlasy. Přece jen jsem mu nechtěla způsobit šok. Nebylo to nic platné. Už do telefonu na mne začal řvát, co jsem si to dovolila. Když mne pak uviděl, chvíli koukal a neřekl ani slovo. Už je to skoro týden a ještě na mne nepromluvil.
Máme tichou domácnost, on je hodně naštvaný a já uražená, protože mne jeho reakce ponižuje. Co si myslí? Že bude rozhodovat, jaký účes mám nosit a jestli se smím nechat ostříhat? Pravda je, že on je zvyklý mít doma ve všem hlavní slovo a já mu, pro klid, většinou ustoupím. Ale to přece neznamená, že ho budu slepě poslouchat i v takto ryze osobních záležitostech.
Bohužel, nepodpořily mne ani děti ani rodina, nikdo mi mou novou vizáž nepochválil, prý vypadám starší, desetiletý syn mi dokonce řekl, že se mu vůbec nelíbím.
Hodně mě to mrzí. Jakoby moje vlasy byly majetkem všech okolo a já neměla právo s nimi nakládat. Vím, že je to v podstatě hloupost, ale zajímalo by mne, jak to máte doma vy. Nějak si neumím představit, že by ženy konzultovaly se svými partnery návštěvu u kadeřníka a nechaly si mluvit do toho, co budou mít na hlavě. Nebo ano?
5.3.2013 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 91 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Tichá domácnost kvůli mým vlasům
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpg)
Mela jsem vlasy skoro k pasu. kdyzse narodila dcera a pravidelne me pozvracela a ja si myla vlasy nekolikrat za den, prestalo me to po par mesicich bavit a sla jsem do mikada. Manzel z toho mel takovy sok, ze vypadal jak kapr na suchu. Zvyknul si, nakonec mu nic jineho nezbyvalo. NAkratko jsem byla asi 5-6 roku nez deti povyrostly a prestaly me tahat za vlasy, utirat si do nich ruce a podobny lahudky. Poslednich asi 10 roku mam polodlouhe, podle toho jak se dostanu ke kadernici - v nejkratsi verzi k ramenum a v nejdelsi pod lopatky- a barvy vsechno mozny vcetne fialovych prouzku. V zivote jsem nebyla blondata a nebo uhlove cerna, ale mezitim snad vsechno a manzel obcas lape po dechu a pry "ja si zvyknu" a jindy jo holka tohle ti sekne, je to tak 50:50. ....A nakonec taky jsem si brala stihleho hocha s nadhernyma vlasama a hustym knirkem a dneska mam doma vypelichany knirek a na hlave 6 chlupu 2 radama a jeste aby to nebylo moc videt sestrihany na jezoura 
... a co nadelam, porad je to ten stejny chlap jakeho jsem si brala, pouze v krapatko odchlupene verzi 
.gif)
loupák: mě naopak...bez kníru vypadá ten můj jako holobrádek...
.gif)
Mě se zase nelíbí knírky,takže nechat si ho manžel narůst,měl by po 
Já si to užila před měsícem. Naštěstí vydržel být naštvaný jen dva dny, ale i tak si občas rýpne. Pro něj jsou dlouhé vlasy fetiš. Sám mi i řekl, že mu na nich hodně záleží, že je má rád, přitahuje ho to atp. Jenže já je měla po RD už tak zničené, že se moc dělat nedalo, tak jsem to riskla a nechala zkrátit.
Dřív jsem si taky říkala, že mi do toho nemá co kecat. Ale na druhou stranu, když se mi líbí dlouhovlasí borci, tak přijít mi chlap dohola, tak teda taky nadšená nebudu.
Taky si říkám, že paní může mít třeba pěkný úsměv, oči, nehty, nebo co já vím. Třeba by to pan manžel našel, to by ovšem musel chtít. Pochybuju, že by byla taková ošklivka. Buď si ji tedy kvůli vlasům bral, nebo z principu zuří, že si něco dovolila rozhodnout bez něj. Obojí je smutné.
Znovu jsem se nad tím zamyslela....zrovna jsem čerstvě od kadeřnice a vždycky když tam jdu,si dělám s malýho srandu,že přijdu na krátko a jeho reakce je víc jak zděšená
...takže mě by to asi taky u něho neprošlo
vosmajda: taky si říkám, povaha, srdce, láska .....asi je k vlasům...
Dost vás tady píše, že vlasy dorostou. Ale porozuměla jsem tomu tak, že pisatelka chce u nového účesu zůstat, že se cítí dobře, jen rodina jí dělá peklo. Jinak asi by mi z toho bylo smutno, že na mně obdivovali jen vlasy. Co dobré jídlo, veselé popovídání, společné procházky, zážitky celá ta léta. To je nic?
U vas vidím problém v tom, ze ty sis to "dovolila"..
Vsak oni si zvyknou. Jak se nechate ostrihat, je ciste vase osobni rozhodnuti. Jen manzela nechte, vsak on se uklidni.
monja: 6:59.....
no to je ale vůl....pardon......hlavně zdraví !! U nás bych s ním nemluvila JÁ...
Jelikož mi záleží na tom, jestli jsem pro manžela atraktivní a také proto, ze se mi nelíbila jeho na tři mm vyholena hlava a musela jsem si dlouho zvykat, tak s ním konzultuji veškeré me kadernicke plány. A konzultuji neznamená, ze u nas vše řídí, ale jeho názor je pro me důležitý. Tvůj manžel vychladne..časem
Pentlička:
Podle mě jsou vlasy po ramena stále dlouhé vlasy. I když chápu, že pokud je měla pod zadek, tak je to změna. Ale já si myslela, že se z dlouhovlasé blondýnky stala na kluka ostříhaná černovláska.
Nechápu, jak může někdo milovat někoho jen kvůli vlasům. Kdyby šla na chemo a o vlasy přišla úplně, tak ji jako už taky nebude milovat? A co chlapi, co když zplešatí, a že se to stává i těm, co měli v mládí krásné husté vlasy?
Možná to chlapi mají jinak, ale já nechápu, že když někoho miluju, tak ho kvůli změně vzhledu najednou milovat přestanu? Přece miluju tu osobu jako celek a hlavně kvůli tomu jaká je a ne jak vypadá. A kromě toho zkrácení vlasů po ramena a změna barvy o 2 tóny není žádná radikální změna. Nechápu, jak může být manžel uražený. Prostě to celé nechápu.
