Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Mexická klasika s Jihočeským žervé od Madety. V tomto jednoduchém receptu nechybí kvalitní hovězí maso, mexické fazole nebo avokádo. Šmrnc mu dáte kořením Fajitas a koriandrem. Zarolujte si dnešní dokonalý oběd...

pošlete nám recept

Problémy s rodiči tchán tchyně

Chci dát babičku do stacionáře. Rodina mě odsoudila.

Chci dát babičku do stacionáře. Rodina mě odsoudila.

Je mi třicet let, jsem na mateřské s dvouletým chlapečkem. Když byl malému rok, postavila mne rodina před hotovou věc. Jelikož jsem jako jediná doma a nechodím do práce, musím se postarat o naši skoro devadesátiletou babičku, která zůstala po operaci odkázaná na celodenní péči.

Chápala jsem to, babičku mám moc ráda, jako dítě jsem u ní trávila vždycky celé prázdniny. Manžel taky souhlasil a vzali jsme ji k nám. Připravili jsme jí pokojíček a byli odhodláni se o ni co nejlépe postarat. Každý druhý víkend si ji brala moje máma k sobě.

I přes všechnu dobrou vůli jsem však nepočítala s tím, jak moc je péče o starého, špatně pohyblivého a téměř neslyšícího člověka náročná. Celý den jsem lítala mezi ní a malým synem, který byl zrovna ve věku, kdy nemohl zůstat ani chvilku o samotě. Večer se manžel vracel z práce, postaral se o syna, já o babiččinu večerní hygienu a jídlo. Když jsme je oba uložili, přišel na řadu alespoň nejnutnější úklid, prádlo atd.

Vydrželi jsme půl roku a pak se manžel vzbouřil. Řekl, že takhle to dál nejde, protože se brzy zlikvidujeme. Neměli jsme čas sami na sebe, pořádně ani na syna, náš rodinný život strašně utrpěl. Začali jsme být podráždění, často se hádali. Manžel přišel s návrhem umístit babičku do nějakého týdenního stacionáře a brát si ji s mámou na střídačku pouze na víkendy. Nebylo mi lehko u srdce, ale souhlasila jsem. Mlela jsem z posledního.

Oznámili jsme náš plán mámě a její sestře (ta si babičku nikdy k sobě nevzala) a setkali se s otevřeným odporem. Obě dvě kategoricky nesouhlasily s tím, co chceme udělat, označily nás za pohodlné sobce, kterým jde jen o vlastní pohodlí. Zkusili jsme tedy navrhnout jinou variantu.

Nejsem babiččino jediné vnouče, je nás celkem šest. K tomu máma a teta. Budeme se tedy o péči o babičku střídat po týdnech. I to byl samozřejmě problém, ale nakonec se podařilo vytvořit jakýs takýs plán a asi měsíc to tak fungovalo, i když se ze šesti vnoučat zapojila pouze tři. I tak to pro mne byla značná úleva.babička

Jenže asi po měsíci přišel zvrat. Na zadní se tentokrát postavila sama babička. Že prý nebude jezdit ke své druhé dceři (teta) ani k jejím dětem, protože jsou na ni zlí. Nechce, abychom si ji přehazovali jako horký brambor, prý není žádný balík, aby se stěhovala z místa na místo. Až jsem se divila, kde se v ní vzalo tolik rozhodnosti.

Teta a její děti se toho samozřejmě chytly a okamžitě se péče o babičku zřekly, prý ji nutit nebudou, když sama nechce. Takže se vše vrátilo do starých kolejí. Po dalších třech měsících, kdy byli spokojeni úplně všichni včetně babičky (kromě mne a mého manžela), se muž rozhodl učinit radikální krok. Rozhodil sítě přes známé a podařilo se najít zařízení, kde se o babičku přes týden postarají a my si ji budeme brát na víkendy. A jak řekl, tak pěkně na střídačku všichni přímí příbuzní. Jeden víkend za dva měsíce prý nikoho nezabije.

A máme v rodině peklo. Babička jančí, že do žádného ústavu nepůjde a už vůbec nebude jezdit na víkendy k některým svým vnoučatům. Teta a máma jsou zhrozené, jak jsem mohla něco takového dopustit, když jde o mou vlastní babičku. Bratranci a sestřenice mají milióny výmluv, proč se do víkendové péče nemohou zapojit.

Doba, kdy by měla babička do stacionáře nastoupit, se blíží. Já osobně na ni čekám jako na smilování, jedu už vážně na doraz. Připadám si jako hyena. Babička mi doma denně usedavě pláče a prosí mne, abychom ji tam nedávali. Máma se mnou nemluví, pouze to nejnutnější. Vůbec nevím, co mám dělat.

Tak jsem se vypsala alespoň sem. Možná bude mít někdo nějaký nápad, jak by se to celé dalo nějak elegantně vyřešit. Já vážně nevím. Ale jak mi řekl manžel, pokud podlehnu a babičku tam nedám, on od nás odejde, protože na tohle už prostě nemá.

Ema


31.5.2011   Rubrika: Problémy s rodiči   |   Komentářů 93   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,8/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Chci dát babičku do stacionáře. Rodina mě odsoudila.

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-75 | 76-90 | 91-93
Markýza
Markýza - 31.5.2011 13:40

mam-ča: příspěvek na osobu blízkou už není

 
Markýza
Markýza - 31.5.2011 13:37

já bych to neřešila, manžel má pravdu, máte svůj život a svého syna, je to hezké se starat o babičku, ale ta má vlastní děti, takže ať se starají oni(ony)
A z pekla v rodině si nic nedělejte, rodinu si bohužel nevyberete, ale nikdo vás nemůže nutit, se s ní stýkat smajlik - 63. A babičku si berte pěkně ve vašich určených týdnech a nenechte se zvyklat tím, že se na ni ostatní vyprdnou.

 
sharon
sharon - 31.5.2011 13:36

LenkaT: přesně, toho jsem se i já obávala aby si to mamka nemyslela...

 
Nemesis1221
Nemesis1221 - 31.5.2011 13:36

Ahoj Emo.Vzhledem k tomu co jsi zde napsala je jediným možným řešením stacionář nebo domov důchodců.Ono s malým dítětem se tohle opravdu zvládnout nedá.Jinak pokud je babičce 90 let typuji,že vaše matka tedy její vlastní dcera je v důchodu.A v první řadě by se měla postarat ona jelikož jí bbabička pomáhala hlídáním dětí ne vám.Nejste ani jediná vnučka tak se nad ostatní budete muset povznést a nebrat si to moc k srdci.Vím,že líp se to napíše než udělá ,ale je to jediná možnost jak přežít a to doslova a do písmene.Jinak vás to zničí.Občasné postarání o babičku je jasné,ale pořád to nepůjde.Musíte myslet i na své dítě,které v tomto věku potřebuje hodně pozornosti a učení se všemu novému.časem se to nějak srovná.Přeji hodně pevné nervy a odvahusmajlik - 62

 
LenkaT
LenkaT - 31.5.2011 13:00

Jarča*: sharon: no a tyhlety případy, to je právě to, čemu bych se i já chtěla vyhnout a předejít tomu tím, že mamku umístím do pěkného domova, kde si postupně zvykne a kde se o ně budou starat a ne pak až nastane krize a problém, tak že ji z nemocnice šoupnou do psychiatrické léčebny, jak se to stalo kolegyni s maminkou. Jenže vysvětlit to tomu člověku, kterýmu už to tolik nemyslí, to bohužel jaksi nejde, oni jakoukoliv dobrou snahu berou jako že se jich chceme zbavit

 
sharon
sharon - 31.5.2011 12:54

Jarča*: moje kolegyně zase své tchýni ráno než šla do práce zavezla oběd.....jenže ona ho hned snědla a pak v poledne chodila po sousedkách a vykládala, že jí ani ten oběd nepřivezou.....už je to pár roků a často na to vzpomenu......a druhé kolegyně zase její tatínek jí čekával u tramvaje v pyžamu....smajlik - 26

 
Jarča*
Jarča* - 31.5.2011 12:40

tornado-lou: to je taky možné, jak jsem tu psala o kolegyni, její mamince už to nemyslelo, za všechno jí sekýrovala, nic nebylo dost dobře, a pak si u doktorky stěžovala, jak se o ní dcera špatně stará a že jí jde jen o byt. Ta kolegyně, a je to moc hodná a obětavá ženská, pak říkala, jak se cítila strašně, jak na ní ta doktorka koukalasmajlik - 26

 
tornado-lou
tornado-lou - 31.5.2011 12:19

mmch. asi kazdej vi, ze to se staryma lidma neni vzdycky lehky. babicka si stezuje, ze je na ni jedna dcera zla, ale ve skutecnosti to tak byt nemusi, jen uz je babicka palicata a protivna. stari lidi jsou schopni navykladat postacce, ze jim doma vyhazuji jidlo a nedaji jim najist a skutecnost je takova, ze vyhodili tri mesice proslej jogurt aby ji nebylo spatne. atd. takze kdyz babicka tvrdi, ze je na ni dcera zla, tak bych to brala asi trochu s rezervou.

 
sharon
sharon - 31.5.2011 12:11

modroočka: 0:31......moc hezký....

 
Verera
Verera - 31.5.2011 12:10

Tak mě napadlo, co kdyby Ema chtěla druhé dítě , otěhotněla a měla rizikové těhotenství? Taky by se to muselo řešit a ne ona, maminka s tetou. A pokud dvě děti plánovala a rodina ji nutí to změnit (ne přímo,ale nemožností se kvůli babičce si druhé pořídit),tak je to pěkně soběcké od nich, babička tu může být dalších 10 let, není možné Emě takhle zasahovat do života pro vlastní pohodlí.

 
sharon
sharon - 31.5.2011 12:09

LenkaT: 8:16......tak tomu rozumím, naše máma by taky nikam nešla.....já měla doma papíry do DD asi 6 let a nenašla jsem odvahu jí dát něco podepsat aby mohla být vzata do pořadníku.......na druhé straně teta v Praze o ten DD tak stála, tolik let měla žádost, dostala se tam až v osumdesáti a po dvou měsících zemřela.....

 
sharon
sharon - 31.5.2011 12:03

tady je vidět, jak je někdy starý člověk na obtíž.....nemyslím tobě, ale zbytku rodiny.....v první řadě by se měly postarat dcery, tedy tvoje máma a teta......tobě vůbec nezávidím, taky jsme se se sestrou o mamku starali, tedy bydlel u ní můj synovec,já prala, žehlila, uklízela.....sestra nic.....a taky synovci zůstal mamky byt, já souhlasila, nebyla tam alespoň po tátově smrti sama.....a byli to někdy krušné chvíle, to mi věř......

 
mam-ča
mam-ča - 31.5.2011 11:16

Verera: Příspěvek v I. skupině snížili z 2000 na 800,-Kč.
Asi měli dojem, že by se příbuzní nemocného nakapsovali.

 
mam-ča
mam-ča - 31.5.2011 11:14

Stacionář je dle mých zkušeností snad to nejhorší možné řešení. Aspoň ten, ve kterém byla moje teta než se uvolnilo místi v Domě s pečovatelskou službou.
Stacionář, kde jsou na 10-15 staroušků dvě sestry, které jenom průběžně přebalují, převlékají postele, krmí, rozdávají léky...a jsou tak uštvané, že se o nějaké péči může psychicky svěžím klientům jen zdát.
Stacionář u nás funguje jako školka. Od rána do odpoledne, nebo celotýdenní. Poplatky tam byly tak vysoké, že se skládala celá rodina, aby tam teta mohla být.
V rodině nebyl nikdo nepracující, a doma nemohla sama zůstat, protože teta zapomínala pít, užívat léky, zavírat vodu, plyn...apod.
Pokud babička Emy není dementní, snad by byla lepší docházející pečovatelka.
Předpokládám, že když je Emě 30 let, její mamince a tetě bude něco kolem 50tky. Co kdyby některá z nich zažádala o Příspěvek o osobu blízkou (ve III. stupni je to 11 tisíc Kč) a zůstala s babičkou doma ? Do důchodu se jí to započítává, a druhá (nepečující) dcera by jí mohla finančně přispívat, aby jí uhradila ušlý výdělek.
Hodit nemohoucího člena rodiny na 100% na vnučku na MD, je hrozně jednoduché.
Emy máma (i teta) je děsný sobec. Měla by min. každý víkend a každé odpoledne péči o svou matku převzít.

 
Verera
Verera - 31.5.2011 11:11

Bellana: jj, asi nejlepší řešení. Pokud dcery chodí do práce, tak přes den pečovatelka, večer se můžou starat ony, případně si babičku střídat po měsíci. Ema nemá povinnost se o babičku postarat, to je jen její dobrá vůle a jen natolik, kolik zvládne.

Fakt bych na místě Emy byla nekompromisní. Buď stacionář a nebo babičku přestěhovat k matce a klidně ať si říká kdo chce co chce. Jen babičce vysvětlit, že je na pokraji sil a dál už to nezvládne. Pokud ji má babička ráda, pochopí, že ji nemůže takhle využívat.

A zjistit co je za tím, že jsou na babičku zlí. Ono to může být taky to, že babička je zvyklá, že Ema přiběhne na zavolání a oni to nejsou ochotni dělat (tohle znám od tety- otevři okno, pití, zavři okno, přines mi časopis, co je v televizi... miliony dotazů, které vyžadují přerušení činnosti, odpověď, drobnou posluhu a v součtu je z toho člověk vyřízený, nestihne nic, nemá čas na dítě. A teta se diví že je potřeba pečovatelka, že její nemocná sestra se o ni nemůže postarat, vždyť ona přece jen potřebuje občas vynést mísu , nic jiného smajlik - 82 )

Příspěvek na chodící vcelku samoobslužnou osobu je 2000, na ležící 8000. Záleží na posozuení lékaře a sociálky. Kamarádka byla blízko hrubému násilí na sociální pracovnici, která o její trvale ležící mamince, která občas neudrží lžíci, občas něco zvládne řekla, že "jenom nechodí" a odmítla jí přiznat víc než 2000 a to ještě s řečma. smajlik - 82

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-75 | 76-90 | 91-93
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

    Anketa

    Covid

    Prodělali/y jste v uplynulém roce Covid?

    Celkem hlasovalo 77180.
    Archiv anket.