Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Mexická klasika s Jihočeským žervé od Madety. V tomto jednoduchém receptu nechybí kvalitní hovězí maso, mexické fazole nebo avokádo. Šmrnc mu dáte kořením Fajitas a koriandrem. Zarolujte si dnešní dokonalý oběd...

pošlete nám recept

Děti.Výchova, škola, kamarádi

Má děti ve vlastní péči. Šly byste do toho?

Má děti ve vlastní péči. Šly byste do toho?

Je mi třicet let, jsem zatím svobodná, bezdětná. Měla jsem dlouholetý vztah, který bohužel skončil před půl rokem, důvodem byly partnerovy opakované nevěry. Rozešla jsem se s ním, i když mne to velmi bolelo. Už jsem se začala cítit na založení rodiny, i on nebyl proti, ale život s nevěrníkem bych nezvládla.

Přiznám se, že jsem začala lehce panikařit, není mi už dvacet, roky utíkají a myslím, že na dítě mám nejvyšší čas. Představa, že než někoho potkám, poznám, než náš vztah někam dospěje a pro dítě se rozhodneme, mne naplňovala skoro děsem, že uplynou další roky.

Před třemi měsíci jsem se seznámila s mužem, je o deset let starší. Zatím je náš vztah v takové té počáteční oťukávací fázi, nicméně sympatie jsou oboustranné a velmi silné, byť z mé strany nějakou velkou zamilovanost nepociťují. Spíš všechno asi až moc analyzuji. A proto sem vlastně píšu. Chtěla bych znát názory ostatních žen.

Můj přítel je vdovec. Má za sebou velmi smutný osud, kdy mu žena před čtyřmi lety zemřela na rakovinu. Jemu zůstaly v péči dvě děti – třináctiletý syn a sedmiletá holčička. Celou dobu s nimi je sám, vypomáhají mu rodiče jeho zemřelé ženy, on již své rodiče nemá.

Co napíšu teď, mi u vás asi body nepřidá, ale chci být upřímná. Nejsem si totiž jistá, jestli bych takový vztah do budoucna zvládla a vytvořila s ním a jeho dětmi úplnou rodinu, do které bychom přivedli naše společné dítě. Na Vánoce mne s dětmi seznámil, strávili jsme společně prakticky celé jejich vánoční prázdniny od druhého svátku až do Nového roku. Bylo to pro mne něco jako zkouška, sice jsme se vídali vždycky jen přes den nebo odpoledne, kdy jsme podnikali různé aktivity, ale i tak jsem měla možnost je dobře poznat.

Nevím, do jaké míry je to tím, že sama ještě děti nemám a tím pádem nedokážu správně zhodnotit jejich chování, ale jsem z přítelových dětí, mírně řečeno, rozpačitá. Připadají mi rozmazlené, zpovykané, syn je hodně drzý s klackovitým chováním a dcera taková rozmazlená princeznička, která má tatínka pěkně omotaného kolem prstu. Ke mně se chovaly celkem dobře, nebylo to tak, že by mne odmítaly nebo mi dávaly najevo nějakou averzi. To spíš já jsem se musela hodně držet, abych nezasahovala do výchovy.

Chápu, že přišly o maminku a všichni se jim asi snaží tuto ztrátu vynahradit, ale podle mne jsou děti příliš rozmazlené. Všechno musí být po jejich, otce téměř nerespektují, syn je na něj neskutečně drzý a holčička si všechno vynucuje pláčem a citovým vydíráním.

Od té doby na to musím pořád myslet. S přítelem se vídáme, s ním je mi moc dobře a jemu se mnou taky, nicméně pořád zvažuji, co bude dál. Nejsem si jistá, že bych zvládla případný budoucí život s jeho dětmi, ačkoli vím, že pro ně by to asi bylo to nejlepší, co by se jim mohlo stát, kdyby měly úplnou, normálně fungující rodinu. Možná by se časem i srovnaly. Ale co když ne?

Neznám ve svém okolí žádnou ženu, která by měla muže s dětmi ve vlastní péči. Potřebovala bych slyšet názory jiných, nezaujatých lidí. Vím, že kdybych se s přítelem rozešla, bylo by mu to líto. Mně taky, je mi s ním dobře, je inteligentní, galantní, i přes tu ne zrovna dobře zvládnutou výchovu se dokázal v podstatě sám postarat o děti a překonat těžké období po smrti manželky.

Jsem strašně nerozhodná, nemá některá z vás s podobným rodinným modelem zkušenosti?

Karolína


18.1.2013   Rubrika: Děti. Výchova, škola   |   Komentářů 93   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,9/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Má děti ve vlastní péči. Šly byste do toho?

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-75 | 76-90 | 91-94
Tygřík
Tygřík - 18.1.2013 15:07

Heather, Milda3: Díky smajlik - 72 Ale já to fakt neberu jako něco zvláštního, jasně, spousta lidí si ze mě před svatbou klepala na čelo (včetně mých rodičů - a ne, že bych se jim divila smajlik - 68 ), ale já to brala jako přirozenou věc. Záleží na tom, jak se k tomu kdo postaví. A hlavně oproti Karolíně mám jeden velký rozdíl - sama po vlastním dítěti netoužím. takhle vím, že manželovy touhy rozsévače byly ukojeny a mě nebude do ničeho tlačit smajlik - 46

 
Milda3
Milda3 - 18.1.2013 14:45

Tygřík: smajlik - 47smajlik - 47smajlik - 47

 
Heather
Heather - 18.1.2013 14:29

Tygřík: Jsi šikovnásmajlik - 100

 
Heather
Heather - 18.1.2013 14:27

modroočka: Svatá pravda. Zcela realistický pohled na věc: Karolíno, tvůj přítel očekává že kromě role manželky a partnerky budeš i matkou pro jeho děti a hospodyní (manažerkou) rodiny. To vyžaduje vyzrálou osobnost, která má životní moudrost, nadhled, organizační schopnosti a spoustu lásky, jinak to fungovat nebude.... Podobný osud měl můj bratr. Také ovdověl, dětem bylo tehdy 3 a 5 let a tři roky byl s nimi sám (pomáhali mu naši rodiče). Po třech letech si našel ženu (také o deset let mladší), letos spolu budou tři roky, mají půlročního chlapečka, kterého starší děti zbožňují, a podařilo se jim vytvořit fungující rodinu. Z toho máme všichni v rodině obrovskou radost, jeho paní je velice milá a obětavá a navíc moc krásná žena. Věděla, do čeho jde, nic si neidealizovala a vím, že ze začátku jí taky nebylo úplně veselo, nastoupila do rozjetého vlaku a do rodinných vztahů, včetně prarodičů zemřelé manželky, a musela se do jisté míry přizpůsobit. Samozřejmě drobné každodenní problémy existují, jako v každé rodině, děti jsou někdy protivné nebo nemocné a slunce taky pořád nesvíví, ale ten základ je v pořádku. Do rodiny zapadla myslím výborně a její nevlastní děti ji mají moc rády. Oproti Karolíně měla výhodu, že děti byly mladší (6 a 8). Kéž by jim to vydrželo - puberta na obzorusmajlik - 65.
Myslím, že úspěch závisí na povaze té ženy. Moje švagrová je vyloženě pozitivní typ, jako dítě se starala o dvě mladší sestry. Je lékařka a pracovala nějakou dobu v Africe, kde pečovala o nemocné, takže si myslím, že péči a starostlivost má v povaze. Pokud Karolína takové vlastnosti nemá a navíc není ani příliš zamilovaná, myslím, že šťastná nebude a měla by si najít muže bez závazků a začít s ním budovat rodinu od počátku.

 
Tygřík
Tygřík - 18.1.2013 14:20

sqwela: smajlik - 72 Být starší, asi bych nad tím moc přemýšlela, ale takhle jsem do toho vlítla po hlavě (znali jsme se jen měsíc, než jsem se k němu nastěhovala) a absolutně toho nelituju. Bylo to hop nebo trop, a tenhle level jsem vyhrála smajlik - 69

 
sqwela
sqwela - 18.1.2013 14:16

Tygřík: smajlik - 47 skvělý!

 
Tygřík
Tygřík - 18.1.2013 14:04

V jednadvaceti letech jsem si vzala o dvacet let staršího muže s dvěma dcerami ve vlastní péči tehdy ve věku 10 a 11 let. Byl s nimi sám od jejich 3 a 4 let. Viděla jsem je jen třikrát na víkend, než jsem se k němu nastěhovala (to mi bylo ještě dvacet), a to byly takové zakřiknuté, přeci jen jsem byla první žena, kterou si po takové době vzal domů.

Co k tomu říct? Holky, zvláště ta mladší, měly pocit, že tatínek je JEJICH, jen a jen jejich, a já že jim ho beru. Na to, jak byly malé, byly celkem vynalézavé v tom, jak mi lezly na nervy... Ale trvalo to jen půl roku, pak zjistily, že skutečně jen tak neodejdu, a byl klid.

Co se mi osvědčilo? Nekřičet (nikdy jsem teda nebyla hulákavý typ), když něco vyvedly, nejprve jsem jim jednou řekla, že tohle ne, podruhé jsem řekla ne, nebo... (ale pohrůžka byla vždy taková, kterou jsem mohla provést - vyhodím to, zavřu to, nepůjdeš tam, seberu ti to, nebudeš moct...) a když to nepomáhalo, napotřetí jsem bez keců výhružku splnila.

Stačilo to udělat třikrát. Pak pochopily, že druhým NE to prostě končí.

Co se týče výchovy, domluvili jsme se s partnerem na základních věcech (nechci, aby mi holky braly a pozžívaly moje věci, aby po sobě v koupelně nechávaly bordel jak v tanku, jedly teplé jídlo v pokojíčku atd.) Tyhle pravidla jsme jim u společné večeře vysvětlili, aby věděli, že skutečně táhneme za jeden provaz. Ostatní jsme si rozdělili takto - když je tatínek doma, já neřeším nic. Bordel, jekot, uřvanou hudbu... Když doma tatínek není, velím já - a po svém.

Nastalo klidnější mezidobí, pak nastoupila jejich puberta - nejdřív té mladší, za půl roku se přidala i starší. Díky nastaveným pravidlům jsme to ale nějak přežili, a myslím, že bez nějakých traumat na obou stranách smajlik - 54

Teď je holkám 16 a 17 let, puberta ustupuje, všechno se zase vrací do toho příjemného mezidobí před pubertou.

Základ? Řekni jim, že nejsi jejich matka a nikdy ani být nemůžeš. Označení macechy nesnáším, vadí mi, protože se tak necítím. Řekla jsem jim, že budu doma fungovat jako jejich starší sestra - budu s nimi kamarádka, když o to budou stát, ale poslouchat mě musí. Tečka.

Samy si to probraly v hlavinkách a usoudily, že by to nemuselo být až tak hrozné. A já stále funguju jako starší sestra - probereme kluky, školu, muziku, ale když řeknu, že někam nesmí, tak si sice práskne dveřmi od pokoje, ale prostě nejde

 
modroočka
modroočka - 18.1.2013 13:17

Karolíno, napadlo Tě, že Tvůj přítel, otec dvou dětí, od Tebe NĚCO čeká?
Že má nějakou představu, jak bude fungovat rodina, že mu ubyde část povinností v domácnosti, že bude mít více času třeba i na práci a odpočinek...
zcela určitě i on se dívá na Tebe jinak, než kdybyste oba byli svobodní.
I toto bys měla vědět...

 
Arna
Arna - 18.1.2013 13:09

Karolíno, dej tomu čas, zkus trávit čas s dětmi sama, např.pohlídat než přijde jejich táta z práce, vyzvednout ze školy, z kroužků a pod. Nevychovávej je "násilím", zkoušej to pomalu, klidným hlasem, třeba že se ti nelíbí jak jednají. Ale pamatuj na to že pochvala musí vždy převažovat nad trestem,tedy pokáráním. Možná jednou budeš u dětí větší autorita než tatínek.

 
Piafka
Piafka - 18.1.2013 13:08

jitka 19: možná je to tím, že i v dnešní době pečuje o děti převážně ženská.

Pokud bych byla hodně zamilovaná, tak bych do toho šla. Karolína z článku ale spíš hledá předem negativa a taky mi přijde, že si je vztahem ze strany přítele příliš jistá (považuje se za spásu pro něj i pro děti). Tak se zamilovaný člověk většinou nechová.

 
Aja
Aja - 18.1.2013 12:40

A kolik ti je? A proč po třech měsících chceš tak urputně něco řešit? Dej tomu čas, hlavně ten společný a neboj se mít připomínky o rozmazlenosti a frackovitosti. Ono se ani nic jiného od těch dětí čekat nedá, ne? Musíte společně vymyslet nějaký vzorec soužití. Vlastněš hlavně kvůli tobě, protože tobě hrozí, že bude fackovací panák, který to dostává sežrat z obou stran...nebo ze tří, protože tchýni nenechají chladnou případné stížnosti a povzdechy dětí.

 
Linda
Linda - 18.1.2013 12:35

Verera: zamilovat se nebyl problem, prusvih nastal kdyz jsem si potrebovala rozumove zduvodnit stehovani pres pul Evropy smajlik - 16

jitka 19: mozna v minulosti plna idealu bych do toho sla, dneska poucena zivotem mam dosytosti vlastnich potomku a zkusit si to znovu navic s "cizimi" ani omylem....ano z toho pohledu jsem sobec na entou

 
sqwela
sqwela - 18.1.2013 12:35

s těma dětma..vlítnout rovnýma nohama k puberťákovi a slečně, která se snaží najít si své místo pod sluncem u dvou chlapů, táty a puboše bráchy..to je strašně těžká věc, já bych tomu dala čas, jestli si Karolína bude schopná najít k jeho dětem cestu a jestli to tak bude cítit.do ničeho bych se nenutila a nechala svoje pocity a čas volně plynout a došla bych ke stanovisku, jestli to chci, nebo nechci.nejsem zastáncem toho, že si člověk sedne a najednou všechno vyřeší.všechno chce totiž čas.jejím pocitům zmatenosti a tomu, že neví, co chce,se nedivím.ale řešit do ráz naráz je hloupost.

 
PEGG
PEGG - 18.1.2013 12:34

Křeček - 18.1.2013 12:29 - smajlik - 47 přesně.

 
Křeček
Křeček - 18.1.2013 12:29

jitka 19: chlap občas nevychovává ani vlastní děti
přijde z práce, když jsou v posteli atd... , o tom tady už bylo hodně článků

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-75 | 76-90 | 91-94
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

    Anketa

    Covid

    Prodělali/y jste v uplynulém roce Covid?

    Celkem hlasovalo 77046.
    Archiv anket.