Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Patřím ke generaci, které se říká „starší“. Zajímal by mne názor čtenářek na jednu záležitost. Hned v úvodu předesílám, že nemíním synovi a snaše jakkoli zasahovat do života, či jim jejich záměr rozmlouvat. To, co se chystají udělat, je jenom jejich věc, i když mně osobně se vůbec nelíbí.

Oni se totiž rozhodli, že letos v létě pojedou na nudistickou dovolenou. Kdybych zavřela obě oči, snad bych to i pochopila, ale co mne opravdu drásá, že s sebou míní vzít i své malé děti – chlapečka 8 a holčičku 6 let. To už mi připadá vážně moc.

Podle toho, jak o tom mluvili, by se mělo jednat o dovolenou, kde se lidé prakticky pořád pohybují nazí. Bydlí v nějakém speciálním kempu a nahatí nejsou jen na pláži, ale třeba i při sportu, dokonce snad i v jídelně. Alespoň tak jsem to pochopila.

Připadá mi to úchylné. Takhle se vystavovat, to přece nemůže dělat normální člověk. Určitý stud je snad přirozený. Na veřejnosti určitě, alespoň to je můj názor. Mám strach i o děti, těžko je budou mít neustále na očích, patrně si tam budou chodit hrát i na nějaká hřiště, zcela sami apod. To tam budou také lítat nahaté? A co když někdo z hostů toho zneužije?

Syn s manželkou tvrdí, že na tom nic není, že vyznavači nudismu to tak neberou. Nikdo prý nikoho neočumuje apod. Jenže – jak mohou mít jistotu, že se mezi ně nevetře někdo, kdo není pouze „nevinným nudistou“?

Když mi mladí jejich dovolenkový plán oznámili, málem to se mnou seklo. Snažila jsem se je přesvědčit, aby s sebou nebrali alespoň děti, ať si jedou sami, že se jim po tu dobu o ně postarám. Ale nemají zájem, chtějí vyrazit všichni společně a pro děti to prý bude zajímavá životní zkušenost.

Jsem přehnaně puritánská a paranoidní, jak mi řekl můj syn? Nebo máte stejný názor jako já a podobné módní výstřelky vám připadají poněkud úchylné?