Je náš syn homosexuál? Dělá nám starosti.
Jsme s manželem na velkých rozpacích a nevíme, jak se správně zachovat. Máme totiž podezření, že je náš syn homosexuál, alespoň tomu napovídá jeho chování. Oba dva jsme z toho dost nešťastní, rádi bychom s ním na toto téma navedli řeč, ale bojíme se, abychom ho nějak neranili.
Synovi je osmnáct let a dosud neměl žádnou dívku. Když začal dospívat, nevěnovali jsme tomu pozornost, říkali jsme si, že to přijde časem, ale ono to nepřišlo. Syn se stýká téměř výhradně s vrstevníky – samými chlapci. 
Vzájemně se navštěvují, jezdí společně na víkendy, na výlety, za sportem. Nikdy o žádné dívce nemluvil, nezmínil se, že by se mu nějaká líbila.
Manžel zkoušel nenápadně zavést na téma „holky“ rozhovor, ale ze synovy strany nebyla žádná odezva. Skutečně to vypadá tak, že ho děvčata vůbec nezajímají ani nepřitahují. Dělá nám to starosti. Samozřejmě, že víme, že pokud se naše domněnka potvrdí, nic s tím nenaděláme a budeme se s tím muset smířit. Ale ta nejistota, kterou prožíváme už nějakou dobu, nás dost znervózňuje.
Hlavně manžel je jako na trní. Pro něj je představa, že by jeho syn byl homosexuál, šílená. Bere to jako ponížení, ostudu, hanbu, i když se snaží to přebíjet rozumem a uvědomuje si, že je to pořád náš syn, ať je, jaký je.
S nikým o tomto problému mluvit nemůžeme. Ani s našimi rodiči, sourozenci a nejbližšími přáteli. Potřebovali bychom nějakou radu, jak se zachovat a jak co nejtaktněji zjistit, jak to s naším synem skutečně je. Možná si děláme jen zbytečné starosti a on je ve vztahu k dívkám možná jen „lehce opožděný“ a teprve to přijde.
Proto bych se ráda zeptala, jak probíhalo dospívání u vašich synů. Myslíte, že je normální, že v osmnácti letech nejeví zájem o děvčata a stýká se výhradně se samými chlapci? Máme si dělat starosti, nebo být v klidu a nepanikařit? A jak co nejlépe se synem promluvit a zjistit, jak se věci mají? Nikdy by mne nenapadlo, že budu nucena něco takového řešit. A věřte, že mi z toho vůbec není dobře.
6.4.2011 Rubrika: Děti. Výchova, škola | Komentářů 93 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
- Jsem mezi mlýnskými kameny. Partner versus syn.
- Náš syn skončil ve vězení. Jak to všichni přežijeme?
- Náš syn je pecivál
Diskuse ke článku - Je náš syn homosexuál? Dělá nám starosti.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Nemám syna,ale dcery,ovšem něco málo o téhle záležitosti vím.Úmyslně nepíšu PROBLÉM,ale ZÁLEŽITOST.Tak nevím,jestli ti jde o spokojenost vašeho syna,nebo o to,co by tomu řeklo okolí a hlavně,jak by utrpělo ego tvého manžela.Předpokládám,že oba s mužem nejste ve věku 60 a výše,že by vás takové zjištění šokovalo.Moje dcera má za kamarády dva homosexuály,já jsem s tím,že k nám chodí domů, nikdy neměla žádný problém.Ten mladší je bohužel z toho sám nějaký nešťastný,snad se s tím ještě neztotožnil a obává se reakce malého města a rodičů.S dcerou kolikrát mluvil i o sebevraždě.Z toho je vidět,jak moc je důležité vyjít takovému dítěti vstříc.Není třeba s ním vést sáhodlouhé debaty,ale stačí ho ujistit,že naše láska k němu se proto nezměnila.Není třeba z toho být nešťastná.Zoufala bych si,kdyby moje dítě bylo zloděj,vrah,kriminálník.....raduj se,že máš zdravého syna!A třeba vůbec není na kluky,jen ho prostě teď holky nebaví.Je úplně jiná doba a proč by se neměl bavit s partou kamarádů,užívat si s nimi sportu a jiných zážitků a ne se hned v 18ti vázat na holku.
.jpg)
Usuzovat z toho, že syn v 18 ještě s nikým nechodil, že je homosexuál, mi přijde naprosto ujetý 
Byli by jste spokojenější, kdyby s holkou chodil, zanechal k vůli ní školu a nedej bůh aby se musel v 18 ženit? 
Markýza: No oni kluci v 18ti taky nejsou nějací myslitelé, že? Svůj k svému.
.jpg)
prokristapána kolik je vám let?????? sedmdesát? proč cpete 18ti letého kluka do neštěstí a do vnoučat? má čas minimálně MINIMÁLNĚ deset let. A že ho nezajímají holky? a proč by měly? dyť jsou to vypatlané nány, nemají kouska mozku v hlavě, co by s i s nima povídal, co by tak asi mohli spolu dělat, krom těch vnoučat? Není lepší, že má kamarády, se kterýma má společné zájmy, aktivity a sport, než aby vysedával v hospodě, hrál na automatech a střídal jednu vypatlanější blbku za druhou???? to by jhako byl manžel spokojenější a jeho "mužské" ego by bylo v klidu, že je syn "normální"? Doporučuju zklidnit hormony a najít si nějakého koníčka - a přestat sledovat syna nebo vám uteče.
Renee: 14:05 svatá pravda 
chudáci kterejm někdo přeje děti přestože je mít nechtějí 
Renee: 14.00,14.05.. naprostý souhlas Ty zmínky o vnoučatech tady jsou fakt na palici..
Věrko,syny mám dva a děvčata se u nás také nevyskytovala.Dokonce jsem si jednou při věšení prádla nechtě vyslechla hovor děvčat z našeho domu ve stylu"holky, a myslíte že ten hezký kluk z třetího je normání? Vůbec se s náma nechce bavit.."A dneska jsem babička 3 vnuček.Dejte tomu čas,nestresujte a i kdyby,pořád jsou to naše děti.
.gif)
Renee: nevím z jaké zkušenosti to takhle píšeš...
sharon - 6.4.2011 14:09: Zatím mi vše vychází, díky.
Každopádně myslím, že lepší chytrý homosexuál, než blbeček s podprůměrným IQ, který se ožení a naseká si několik dětí. Ale uznávám, že každý má priority jinde 
Renee: jo a moje děti si děti přáli....a splnilo se vrchovatě.....
Renee: tak hlavně ať ti to vše tak vyjde.......mj.mě homosexuál taky nevadí.....hlavně když není můj vlastní
sharon: Já to mám jinak. Každému přeju to, co si přeje on sám, ať je to cokoliv. Takže svým dětem nepřeju děti - svým dětem přeju, aby prožily život přesně tak, jak samy budou chtít, hlavně když budou spokojené. Co si přeju já, tam nehraje vůbec roli.
Milda3: Jo a mně homosexuálové nevadí, mám mezi nimi i pár přátel..... a nevadili by mi ani v rodině. Vím, pro někoho nepochopitelné.
Renee: tvůj názor....já krom vnoučete pro nás přeju i dítě svému dítěti....asi tak !
sharon: Milda3: denda04: Všimli jste si, že jsem slovo JEN napsala velkými písmeny? Vám fakt nepřijde nic divného na rodičích, kterým víc záleží na tom, aby měli jednou vnoučata, než na tom, aby bylo jejich dítě šťastné a spokojené takové jaké je, i když zrovna není většinové? Pro mě jsou teda takoví rodiče vzorem naprostého sobectví
