Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Mexická klasika s Jihočeským žervé od Madety. V tomto jednoduchém receptu nechybí kvalitní hovězí maso, mexické fazole nebo avokádo. Šmrnc mu dáte kořením Fajitas a koriandrem. Zarolujte si dnešní dokonalý oběd...

pošlete nám recept

Dcera nechce sourozence. Kde jsme udělali chybu?

Dcera nechce sourozence. Kde jsme udělali chybu?

Máme pětiletou dcerku a čekám druhé dítě. Trápí mne postoj naší holčičky ke budoucímu sourozenci, ona ho totiž odmítá, a to ještě ani není na světě. Je doslova zlá, dokonce mě občas bouchne do břicha. Nevíme si s ní rady.

Terezka byla naše vymodlené děťátko, narodila se když mi bylo dvaatřicet, po mnohaletém snažení. Už to vypadalo, že nám nebude dopřáno a zůstaneme bezdětní. Je asi přirozené, že jsme jí hýčkali a opatrovali jako oko v hlavě. Ale asi jsme to poněkud přehnali. Uvědomila jsem si to teď, když čekám druhé dítě, na které se samozřejmě s manželem moc těšíme. Když jsme to Terezce oznámili, myslela jsem si, že bude mít radost. Její reakce mne však doslova uzemnila.

Prohlásila, že žádné dítě doma nechce a že ho nebude mít ráda. Řekla jsem jí, že miminko už se k nám chystá, že zatím spinká u mne v bříšku a až vyroste, narodí se a bude tady s námi. A ona že bude velká sestřička. Odpovědí byla první rána do mého břicha a následný, dlouhotrvající hysterický pláč.

Nejdříve jsme si mysleli, že potřebuje čas, aby se s tím nějak srovnala a že za pár dní bude všechno dobré. Ale není to tak. Jsem už v šestém měsíci a dcera je jen při zmínce o sourozenci naprosto nepříčetná. „Nesnáším ho, nechci ho, nebudu ho mít ráda, žádné dítě tady nebude.“ To jsou její nejčastější slova a odpovídá jimi i na otázky lidí z okolí, když se jí někdo zeptá, jak se těší na bratříčka nebo sestřičku.

Tyto agresivní výpady kombinuje s citovým vydíráním, hlavně večer, když jí čtu pohádku před spaním, se ze mne snaží vymámit slib, že žádné dítě domů nikdy nepřinesu. Je schopná se kvůli tomu usedavě rozplakat, škytá opravdu mohutně, jako by se jí dělo něco strašného. Jakmile řeknu, že to nejde, že to miminko, přece bude naše, stejně jako je naše ona, tak otočí a spustí hysterák, vztek, agresi.

Po dobrém, po zlém, babičky, dědové, nic a nikdo nedokáže pomoci, aby se konečně s existencí svého sourozence smířila. Mám vážnou obavu, jak to u nás bude vypadat, až tady naše druhé dítě skutečně bude. Kolikrát z toho nemůžu spát, přepadají mne hrozné myšlenky, že by byla dcera schopná miminku snad i ublížit.

Konzultovala jsem to s učitelkou ve školce, protože i ta mne upozornila, jak se před dětmi dcera o svém budoucím sourozenci vyjadřuje. Řekla mi, že se za celou svou dlouholetou praxí s takovým přístupem u žádného dítěte nesetkala a jestli bychom s ní nezašli k psychologovi.

Chtěla bych se zeptat maminek a babiček, zda nemají s podobným chováním dítěte nějakou zkušenost a zda je šance, že se to zlepší, že dcera nějak „dospěje“. Je mi na nic, místo, abych si užívala těhotenství, jsem plná obav a doslova zoufalá. A důvodem je pětileté dítě, se kterým si vůbec nevíme rady. Ani já, ani manžel.

Petra


20.2.2013   Rubrika: Děti. Výchova, škola   |   Komentářů 82   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 3/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Dcera nechce sourozence. Kde jsme udělali chybu?

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-75 | 76-90 | 91-95
Anakolut
Anakolut - 20.2.2013 9:02

Proč se do ní tak všechny navážíte. Ona nepotřebuje slyšet, že nezvládla výchovu. Mimochodem si to nemyslím, že je neschopná matka, protože nepíše, že by do té doby byly s dcerou nějaké problémy. Asi nějaké chyby udělali, ale kdo je ve výchově nedělá. Dcera je přecitlivělá a hodně žárlivá. O lásku se málokdo chce dělit. Natož malé dítě. určitě bych s ní navštívila kvalitního dětského spychologa a ujišťovala jí, že jí mám ráda a že jí budu mít ráda i po narození dítěte, i když budu mít na ni méně času.
Taky bych se jí snažila říct, že jako starší sourozenec bude mít určité privilegia. Prostě bude smět dělat něco, na co byla do teď malá atp. Určitě bych jí po narození miminka koupila nějaký vytoužený dárek, který ji jako pineslo miminko, za to, jaká je hodná holčička. Metody typu usadit toho spratka, jak tu většina v podstatě radí, mi přijdou hrozné. ´Tím se jen utvrdí v tom, že rodiče nezajímá.

 
Monik
Monik - 20.2.2013 8:45

Santé: Mmch, nase prvni dcera rozhodne nebyla vymodlena, otehotnela jsem enplanovane a presto zarlila. Ono to ma totiz kazde dite jinak, protoze:
1) ma jinou povahu
2) ma jine rodice
3) vyrusta v jinych podminkach

Takze co plati pro jednoho nemusi platit pro druheho.
Petra bude muset zkouset, co bude fungovat jim. Je to beh na dlouhou trat a je to taky o tom, naucit se poslouchat svoji intuici.

 
Monik
Monik - 20.2.2013 8:40

Santé: Nepsala jsem nic o tom, ze ten novy sourozenec JE neco jako nova zena, ale o tom, ze si to ma dospelak predstavit, jak by se citil, ze starsi sourozenec muze mit podobne pocity jako by mela dospela zena v situaci, kdyby si muz privedl dalsi zenu a to je rozdil. Pomaha to vcitit se, jak se asi to dite citi.
Nam to pomohlo a funguje nam to, tak tomu verim a proto to posilam dal. Posilam dal vzdy jen veci, ktere i me pomohly v podobne situaci a at si kazdy dela co chce a jak to citi. Sama si taky vybiram metody a rady, ktere nejsou v rozporu s mym srdcem a citenim. Nekoho to muze oslovit a nekomu to muze pripadat pres caru, kazdy jsme jiny.
Treba zrovna Petru to muze oslovit a inspirovat smajlik - 26

 
PEGG
PEGG - 20.2.2013 8:34

Esssi - 20.2.2013 7:33 smajlik - 47v první řadě, aby mě dítě bouchlo z jakéhokoliv důvodu, tak bych mu taky jednu flákla, to si snad nemůže dovolit ani to nejmilovanější dítě. Bohužel, vychováte sobce, který má přednost před všemi a před vším. Dneska je psycholog bůh, ale ono to taky není všelék. Možná bych zkusila léčbu šokem, přestala bych s ní o miminku mluvit. Občas bych zavolala na manžela, jé pojď si sáhnout jak kope a ji bych přehlížela, nechce mimino, co by si chodila sahat. My s manželem ho chceme a my se na něj těšíme, ty nemusíš.

 
Monik
Monik - 20.2.2013 8:31

fretka: 8:16 Moc hezky napsane smajlik - 61

 
Monik
Monik - 20.2.2013 8:31

fretka: 8:16 Moc hezky napsane smajlik - 61

 
fretka
fretka - 20.2.2013 8:24

Monik - 20.2.2013 8:19 Mluvis mi z duse!!! :)

 
fretka
fretka - 20.2.2013 8:23

Jeste dodatek: Mit rad sve dite neznamena pred nim panackovat a skakat, jak dite piskne. To je samozrejme na hlavu postavene. Mozna by stalo za to tohle prehodnotit a nastavit nejakou prirozenejsi hierarchii v rodine. Byt sef je pro dite asi opojne, ale taky to mate... a do budoucna.. no asi nic moc :(.

 
Santé
Santé - 20.2.2013 8:22

Dneska se děti až moc řeší - nepotlačovat individualitu, vše s nimi sáhodlouze řešit, aby chudák nemělo trauma smajlik - 76smajlik - 76

 
Santé
Santé - 20.2.2013 8:19

Monik: to, že je sourozenec něco jako nová žena je přes čáru smajlik - 20, ona byla vychovávaná asi OPIČÍ láskou, kde se vše podřizovalo jenom jí, což samo o sobě je na smajlik - 36, já mám kluky o 4 roky od sebe a žádnou nenávist jsme řešit nemuseli, myslím si, že ani žádná žárlivost neproběhla prostě vzal bráchu celkem normálně a v poho, ale je pravda, že nebyl vymodlený a netočil se svět jenom kolem něj

 
Monik
Monik - 20.2.2013 8:19

orinka: 8:06 Tohle mi prijde uplne hrozny, mozna horsi nez vyprasky.
Ony deti berou hodne vazne co jim dospeli rikaji. A ted si predstavte, ze by se neco stalo a Petra musela na rizikovy do nemocnice. Tak by si to Terezka vztahla, ze za to muze ona, ze je maminka v nemocnici jeji vinou. Tyhle veci jsou hrozne osemetny.
Vidim to, ze to bude hodne dlouhodoby a budou muset opravdu opatrne, pokud budou chtit aby se s tim dcera srovnala.

Jarča*: Vid, je pekna a ctiva. Jinak psycholog by asi nebyl od veci, ale spis pro Petru a ne tam hned tahat dceru.
Nam pomohla i kineziologie. Ale co pomaha uplne nejvic je kazdodenni, intenzivni prace na sobe sama a snaha dite spis pochopit nez odsoudit.

A to jsem byla z tech, co uplne nesnaseli "spratky". 90% deti mi vadilo a dokonce jsem ani zadny nechtela.
Asi to bylo blbe, nebot me "osud" donutil se sebou neco delat a ted to vidim naprosto jinak.

 
fretka
fretka - 20.2.2013 8:16

Nasili bych rozhodne vyloucila hned zkraje. Coz neznamena, ze by holcicka nemela konecne dostat nastavene hranice (a dusledne to dodrzovat) - viz mlaceni do bricha, to je nepripustne! Nikoli ale s krikem, ale s tim nejvetsim klidem, ktery pujde vygenerovat. Dite je jednoznacne zmatene, ze situace i ze svych pocitu. Potrebuje "klidnou silu", duveru, ze to bude dobry.
Muzu mluvit tak trochu ze sve zkusenosti. Kdyz se mela narodit moje mladsi sestra (a to uz jsem byla o neco starsi nez holcicka z clanku), citila jsem to taky jako ohrozeni (ze na me zbyde min lasky rodicu), byla jsem z toho hodne spatna, nevrla a vubec jsem se na ni netesila. Mela jsem strach... Byla jsem ale takove hodne a tiche dite, mozna jsem obcas neco utrousila nelichotiveho na jeji adresu, ale rozodne jsem se neuchylovala k nasili nebo k citovemu vydirani. O to vic me to vsak trapilo uvnitr. Kdyz se sestra narodila (a ja jsem zjistila, ze tak hrozne to neni, ze mama a tata me maji porad radi), brzo me veskera antipatie (a strach!) presla. Mela jsem ji cim dal radsi, vlastne jsem si musela priznat, ze jsem z ni nekdy uplne vedle :). A kdyz jsem ji potom cetla pohadky na dobrou noc, kdyz byla uz trosku vetsi, nebo ji zpivala, citila jsem, jak moc ji mam vlastne rada! Doted (uz jsme obe dospele) mame fajn vztah (i kdyz jsme kazda jina povahove) a nedame na sebe dopustit!!
Radim pisatelce zachovat co nejvic klid a dat dcerce nevtirave, ale jednoznacne a jasne najevo, ze je milovana, takova, jaka je. Ze ji nic nehrozi a ze je jen na ni, jak se vyvine jeji vztah k novemu sourozenci. Nenutit milovat. Byt prikladem.... Tot moje laicka rada... od srdce.
Preju hodne stesti.
Jo a jeste neco. Nebat se! Strach je desna mrcha a dovede napachat spousty skod... To myslim vazne.

 
Esssi
Esssi - 20.2.2013 8:15

zkrátka všeho s mírou, no...

 
orinka
orinka - 20.2.2013 8:12

Esssi: jestli ji doteď vychovávali jako princeznu, které stačí se zamračit a všichni kolem ní skáčou, pak je těžké po ní najednou chtít obrat v chování. A učitelku MŠ bych brala vážně, má vzdělání na to, aby rozpoznala patologické chování dětí. Bohužel, dnes je dítě málem jako modla, které se všichni klaní a zapomíná se na ohýbání od dětství. Ohýbaj mňa mamko, dokial som ja Janko...smajlik - 26

 
rychlonožka
rychlonožka - 20.2.2013 8:11

Někdy by dítěti bohužel prospělo,kdyby ho měli všichni rádi míň. V tom dobrém slova smyslu. Kdyby například jednak sami příkladem šli a trvali na adekvátních povinnostech /před spaním budou rozházené hračky uklizené,protože my s taťkou tu taky nenecháváme neumyté nádobí/, dál aby vymodlené či nechtěné dítě mělo prostě v rodině svoji roli, která je pro ně nejoptimálnější /ano, rozhodnout se můžeš,který ze dvou svetrů si dneska vezmeš nebo které ze dvou aut Ti koupíme k svátku, ovšem v sobotu se jede k babičce,kde jí všichni pomůžeme na zahradě, i když bys nejradši sedělo u PC a my u TV,nedá se nic dělat, je to potřeba.../,děti by měly mít hranice a rodiči stanovená pravidla.Mnoho rodičů to opomíjí,dneska je přece svoboda,demokracie,volná výchova.Ano, je. Ale dospělý taky nepřijde do práce a neřekne šéfovi...čau vole....nebo snad ano? Dali jste vaší holčičce najevo, že ona je středobodem vesmíru.Že záleží na jejím slovu,na jejích přáních,nyní se nedivte, že se staví na zadní.To pravé peklo vás ale teprve čeká.Nebudete ji moci ani minutu s dítětem nechat samotnou.A návštěvy,které od vás budou odcházet,až se přijdou podívat na miminko, byste měla upozornit,aby rovným dílem věnovaly pozornost DĚTEM OBĚMA.V tom totiž často chybují už i prarodiče.Nastavte dcerce parametry a pravidla.Uděláte to pozdě.O to bude jejich zavedení těžší pro všechny.Ne pst miminko spí,hraj si sama, mám plno práce,ale taťka ohlídá jinde a nakrmí mimi,my jdem spolu na houpačky,protože ty jsi už velká a ono na ně nemůže...No a tys mi pomohla s nádobím,tak teď na to máme čas....Hlavně s ní neřešte, zda můžete miminko dovézt domů a za jakých podmínek!

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-75 | 76-90 | 91-95
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

    Anketa

    Covid

    Prodělali/y jste v uplynulém roce Covid?

    Celkem hlasovalo 77047.
    Archiv anket.