Moje práce je prý podřadná. Manžel se za mne stydí.
.jpg)
Je mi v poslední době nějak smutno, cítím s mizerně. A přemýšlím, jestli je to moje, nebo manželova vina. Prý jsem ho zklamala a znemožnila. Jde o mou práci.
Máme dvě děti, byla jsem s nimi několik let doma. Manžel má hodně prestižní povolání, je poměrně i dost mediálně známý. Pohybuje se v tak zvaných „vyšších kruzích“, je zván na večírky a různé snobské sleziny. Občas jdu s ním, když máme na večer hlídání.
Před více než půl rokem mi skončila rodičovská u druhého dítěte a já se těšila do práce. Byla jsem doma celkem šest let a nemohla se dočkat, až zase přijdu pořádně mezi lidi. Finance problém nebyly a nejsou, manžel vydělá dost a nikdy nebyl lakomý, v tomhle si na něj opravdu stěžovat nemůžu. Mám kartu k jeho účtu a s penězi normálně disponuji.
Takže jediným důvodem, proč jsem se chtěla vrátit do práce byl sociální kontakt. Už mi doma prostě hrabalo. Hledala jsem práci na poloviční úvazek, což nebylo vůbec snadné. Nakonec se mi to podařilo, dělám v jedné blízké pizzerii servírku v době oběda, kdy se vydávají polední meníčka. Mám to kousek pěšky od domova, pracuju od půl jedenácté do půl třetí. Pro mne ideální. Ráno v klidu vypravím děti do školy a do školky, nakoupím, doma poklidím, někdy i uvařím večeři, aby byla připravená, vyperu jednu pračku a jdu do práce. Strašně mě to baví, vysloveně si to užívám, většinu hostů už znám, chodí tam v podstatě stále ti samí, co pracují v okolních bankách a kancelářích.
Ve tři skončím, převléknu se a při cestě domů vyzvednu mladší dítko ve školce a společně pak starší ve škole v družině. Po půl čtvrté už jsme komplet a odpoledne a večer máme pro sebe. Tím, že mám dopoledne několik hodin čas na domácnost, nemusím se honit večer.
Jsem tak velice spokojená, chodím do práce jako na zábavu. Je tam prima parta, skvělí hosté, peněz je sice málo, ale to mne netrápí. Co mne však trápí je postoj mého manžela. On s tím, abych šla do práce, nesouhlasil, chtěl, abych zůstala doma až dokud mladšímu dítěti nebude pět let. Docela dost jsme se kvůli tomu hádali, nicméně prosadila jsem si svou.
A on to nemůže vydýchat. Prý jsem ho tím výběrem profese veřejně znemožnila, jak to prý vypadá, že jeho žena dělá pingla a posluhu, že je to pro mne, s mou vysokou školou, nedůstojné a pro něj ještě víc. Naléhá na mne dost důrazně, abych s tou prací okamžitě skončila a našla si něco normálního, aby se nemusel stydět, když se ho někdo zeptá, co dělá jeho žena.
Já zatím odolávám, jsem fakt spokojená (až na postoj mého muže). Po těch letech doma úplně cítím, jak se mi do žil lije nová krev, děti nijak netrpí, mám čas na domácnost i na ně a na pár hodin se prostě nějakým způsobem pracovně realizuju. Samozřejmě, vím, že v tomhle případě nejde o nějaké budování kariéry, ale copak je to vždycky to nejdůležitější? Mít postavení, peníze? Mrzí mne, že manžel není schopen pochopit a přát mi, že jsem úplně normálně a lidsky spokojená. A že tuhle práci nebudu dělat do důchodu, že je to jen na nějakou dobu, než děti povyrostou.
Nejhorší je, že muž se mi to snaží všemožně zprotivit, vysmívá se mi, používá hlášky, které mne ponižují, dává mi najevo, že si mne vůbec neváží. Takový nikdy před tím nebyl.
Chtěla bych se vás zeptat, když se na naši situaci podíváte z pohledu nezúčastněného člověka, co si myslíte? Měla bych v práci, kde jsem spokojená, skončit jenom proto, že můj manžel se tím z nějakého důvodu cítí znemožněný?
8.10.2013 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 92 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Moje práce je prý podřadná. Manžel se za mne stydí.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Ted procitam komentare a tenhle napda nema chybu 
hadianoha: 8:17
Mám pocit, že to je někdo, kdo se tak zvaně "vyšvihl".Tihle si na to potrpí nejvíc. Protože mají pocit, že musí dokázat, že patří tam, kam se vydrápali. Je to zoufalec. Fakt by mne zajímalo, co dělá.
No, tak se mi zdá, že si Tě vzal jen proto, že máš vysokou školu, pokud bys ji neměla, byla bys pod jeho úroveň. Kdoví, časem Ti zestárneš, možná přibudou kila a opět budeš pod jeho úroveň. Vidím ten problém hlubší, než jen v tom, že Tvůj muž je blbec a snob. Raději bych si připravovala zadní vrátka, protože se lehce může stát, že najde jinou, která pod jeho úroveň nebude.
Manzel se chova jako blbec. A jestli te ponizuje pred detmi, tak o to je to horsi.
Je tedy fakt, ze ty mas dobre podminky delat i neco jineho a ne zrovna v restauraci, ale kdyz te to bavi 
To ja presne vim, co bych delala, kdybych mela ty podminky co mas ty.
A co treba delat neco, za jeste min penez, ale aby to souviselo napriklad s charitou. Aby on mohl rikat, ze jeho zena dela charitu?
To jen ze bych mu to zkusila navrhnout jako kompromis a zaroven bych po nem chtela, at navrhne nejake reseni i on. Ale aby to nebylo reseni, ze ty budes doma.
Ale stejne si myslim, ze je to povrchni snob a nevim, zda bych s takovym clovekem byla stastna
.jpg)
Kaliban: souhlas není co dodat
každá práce se musí ocenit ,metař , pokladní ,servírka kde chodí na obědy PAN????je mi z něj 
a´t nespadne sám až na dno
.JPG)
Manžel je snob. Nebýt té "lůzy", tak ho v restauraci nemá kdo obsloužit, nemá mu kdo opravit auto, prodat rohlík...
Pochybuju, že se nad sebou zamyslí, jediné, cob y ho mohlo přimět k přehodnocení jeho postoje, je zásah zhůry. Někdy se stane člověku taková situace, že ho to donutí zamyslet se nad tím, co je podstatné a důležité...
Nevím, co je to "prestižní" a "mediálně známý". Ale všichni víme, že zítra po něm ani pes neštěkne. Nebo bude "mediálně známý" z důvodů které by raději ani nechtěl. Všechna sláva polní tráva a asi mu to stouplo do hlavy a asi je trošku jednodušší. Protože jiného, než jednoduchého chlapa by to nenapadlo řešit. Pokud se manžel o tvé práci vyjadřije posměšně, znamená to, že si neváží práce jiných lidí. Je to hlupák. Ona totiž tak zvaná prestiž, anoi mediální známost o úrovni člověka nic nevypovídají.
.gif)
Stanik: přesně tak, taky sem z malýho města a je to fakt síla
Jsem alergická na "co tomu řeknou lidi". Nic mi po nich není, ať si říkají co chtějí. Pokud jsi v zaměstnání šťastná, tak neber na manžela ohledy a ať třeba říká, že děláš charitu, jak to tady už kubikm navrhovala.
caira: ono cesti zamestnavtele jsou vetsinou dost nepruzzni v tomto, puuvazku je malo... taky nevime, kde Verka bydli... ale jstli je to nejake mensi mesto nez Praha, tak to si pis, ze ji "pomlouvaji" ve stylu.. kacena jedna, vysokou ma, manzela zavodare a ona chodi do pizzerky.. tam to je nejaky divny, Máňo Ti rikam. A tim padem to kazi povest i tomu muzi business sfere... no nevim... jen vim, co dokazou pomluvy a famy...
ja bych to fakt neriskovala.
Stanik: jo, to mi taky napadlo...
Zajímalo by mi, co má Verka za vysokou... že nelze mít snížený úvazek v oboru
stonozka01: hm... by ses divila, co jsou nekteri schopni resit.
A Byt Verkou , stejne bych se zamyslela.. jestli chce byt repre zenuska v domacnosti ( coz by jeji manzel jiste rad)... nebo ta " z prvniho manzelstvi"
neb jak rek uz kdysi nekdo rekl:
"Úspěšný muž většinou vděčí za úspěch své první ženě; za druhou tomu úspěchu."
je to trubka.. bych rikala, ze " ma zena se bavi praci v pizerii, chce byt mezi lidmi... kvuli prachum to delat nemusi, tak necumte ja puci"
na druhou stranu zas chapu, ze takovi ti jednodussi snobi se mu muzou posmivat, nekteri snobsti zakaznici jsou schopni kvuli tomu odrict ksefty.... takze trochu .. ale jen malinko chapu i jeho
já bych mu řekla...
žádná práce nesmrdí
co dělám s chutí, dělám i dobře a mám pocit štěstí
práci přes poledne jinde neseženu
a v neposlední řdě...potřebuju roky do důchodu
a ty, miláčku, říkej lidem, že dělám charitu
Linda mi to vyfoukla: přesně, je zakomplexovanej, jinak by se nad to povznesl. Podle mě by byl nejradši, aby seděla doma na prdeli a je možné, že i každou další její práci bude vydávat za podřadnou. Postoj "co tomu řeknou lidi" je klasika, ovšem je třeba si uvědomit, že většině lidí jste u zádele, třeba něco plácnou a manžel si myslí, že to doma po nocích buhvíjak řeší (např. ty jo, takový zvíře a jeho stará dělá servírku). Neřeší a nemá cenu si to brát do paty.
