Zneužíval mne strýc a máma mi nevěří
.jpg)
Brzy se budu vdávat a místo, abych byla šťastná a těšila se, prožívám hodně smutné dny a je mi vysloveně úzko. Jde o to, že si nepřeji mít na své svatbě strýce – matčina bratra – který mne v dětství několikrát zneužil. Moje maminka mi však nevěří a na přítomnosti celé své rodiny na mé svatbě trvá. Celá ta věc je trochu komplikovaná, pokusím se stručně popsat, jak to vlastně všechno bylo.
Maminčin bratr je starý mládenec. Je o dvanáct let mladší než moje mamka a vždycky prý byl mazánek rodiny. Když jsem se narodila, bylo mu třináct let. Jelikož jsem často jezdívala k babičce a dědovi, kde on bydlel, byl pro mne vždycky spíš jako starší bratr. V mých sedmi letech se stalo něco, o čem nejsem dodnes moc schopná mluvit.
Při jedné návštěvě u babičky mě strýc v noci zneužil. Bylo to strašné, nutil mne, ať se ho dotýkám na intimních místech a sám mne také osahával. Při tom mi vyhrožoval, že jestli to někomu řeknu, dá mi co proto. Byl starší, už vlastně dospělý a já malá holka. Bála jsem se ho a také se styděla. Nikomu jsem se tehdy nesvěřila.
Nějakou dobu byl klid a přibližně za rok začal s dalším zneužíváním, ke kterému několikrát došlo, až jsem se rodičům zasekla a odmítala k babičce jezdit. Bylo jim to divné, přemlouvali mě, ale já si stála na svém. Občas jsem se tomu sice nevyhnula, ale alespoň se mé návštěvy minimalizovaly. Když se strýc odstěhoval do svého vlastního bytu, vyloženě jsem si oddychla a byla ráda, že už se s ním v podstatě nemusím vidět.
Od mých asi patnácti let jsem ho pak potkávala jen při rodinných oslavách. Pokaždé, když jsem se s ním měla vidět, mi z něj bylo zle. Musela jsem se doslova přemáhat, abych byla schopná s ním prohodit alespoň pár slov. On dělal, jako by nic, snad na to, co mi prováděl, když jsem byla malá, úplně zapomněl. Nevím.
A teď k současnému problému. Budu se vdávat. Svatební přípravy jsou v plném proudu a začali jsme organizovat, kolik hostů bude a koho všeho pozveme. Moje maminka zcela logicky mezi hosty zahrnula i svého bratra. Snažila jsem se to nějak překousnout, ale když jsem si představila, že se v můj nejkrásnější den v životě budu nucená dívat na tu zrůdu, bylo mi nanic. Rozhodla jsem se, že s tím musím něco udělat a šla si s maminkou promluvit.
Řekla jsem jí, že si nepřeji, aby strýc na mé svatbě byl a prosila ji, aby to respektovala. Nechápala to. I když jsem jí sdělila, že víc jí k tomu říct nemůžu, protože by ji to hodně ranilo, donutila mne. Nakonec jsem jí všechno vypověděla. Jak mne zneužíval, co jsem vytrpěla, jak jsem se bála komukoli svěřit, protože mi vyhrožoval. Mamka z toho byla otřesená a okamžitě svému bratrovi volala a domluvila si s ním schůzku.
On samozřejmě všechno popřel, označil mě za lhářku a hysterku s bujnou fantazií a mámu za slepici, která všemu věří. Nevím, co si moje máma skutečně myslí a komu z nás dvou nakonec uvěřila. Myslím, že v hloubi duše ví, že mluvím pravdu, ale sama před sebou si to bojí přiznat. Navenek se tedy přiklonila na stranu svého bratra a vysvětlila mi to tak, že jak by to, proboha, zdůvodnila ostatním, že on na mé svatbě chybí.
Výsledek je tedy takový, že máma důrazně trvá na přítomnosti svého bratra na mé svatbě a já se s tím prý mám nějak popasovat a smířit. A pokud prý budu trvat na tom, aby tam nebyl, že v tom případě na mé svatbě nebude ani ona.
Je mi z toho zle. Strašně. Můj snoubenec je do celé věci plně zasvěcený, měla jsem co dělat, aby nešel mému strýci namlátit, když se dozvěděl, co mi prováděl. Přiklání se ke dvěma verzím: buď ukončíme veškeré přípravy na svatbu a budeme ji mít jinou, než jsme původně plánovali. Vezmeme se jen v přítomnosti svědků a zajdeme někam na oběd a hotovo. Nebo pozveme na svatbu jen rodiče a příbuzné z jeho strany.
Ať o tom přemýšlím jak chci, ani jedna z možných variant mi nepřipadá úplně vhodná. Pro mne by bylo nejpřijatelnější, aby ten strýc prostě uznal, že na mé svatbě nemá co dělat. Bohužel to vypadá tak, že má hroší kůži a naopak – vyloženě se těší, jak si to tam užije.
Jak z této situace ven? Jak ji vyřešit, aby nebyl nikdo zraněný a ublížený nebo zklamaný?
28.5.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 94 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Zneužíval mne strýc a máma mi nevěří
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpg)
jak pisou devcata - skoda penez za spoustu maskarady - kdy se budes citit otresne a mit pak nehezke vzpominky po cely zivot. Vzdyt maly obrad uplne staci, tim se vylouci i strycova pritomnost a vy mladi si radeji uzijte pekne libanky - preci nebudes ustupovat a nechat sebou manipulovat? Stejne se vsem svatebcanum nezavdecis a jeste ten slavny den muze skoncit neslavne. Drzim palce
Udělejte si příjemnou svatbu jenom se svědky a za ušetřené peníze si zajeďte na pěknou svatební cestu. Na svatbu bys měla vzpomínat i po letech s láskou a ne jako na nepříjemný zážitek díky strýci.
Máma tě snad dobře zná a měla by vědět, že tohle by sis nevymyslela.Taky by mě mrzelo, kdyby mně matka nevěřila.
A tvůj strýc musí mít opravdu hroší kůži.Škoda, že jsi to neřekla rodičům už tehdy, ale chápu, že jsi byla vystrašená.
Byt vami, tak se vezmu jenom za pritomnosti svedku a hotovo. Pokud jsou uz ted nejake problemy pred svatbou, tak primo na svatebni hostine to muze skoncit poradnou hadkou. Sama jsem bohuzel mela takovou svatbu a dodnes ja i manzel litujeme toho, ze jsme se nevzali radsi tajne. Naprosto zkazena svatba, ja ubrecena, manzel nasrany, rodiny se zhadali do krve 
Usetri si nervy a penize 
Svatba ma byt pekna, vyjimecna... - proc si ji zbytecne kazit
Za usetrene penize jedte na svatebni cestu a nebo si kupte neco, co vam udela radost 
Trvala bych na tom, že tam strýc nebude a mamince bych ještě jednou řekla, že si ho tam nepřeješ, a ona že je vítaná a že tě bude mrzet, pokud tam ona nebude. I kdybys byla hysterka největší, tak pořád je tvoje svatba a nevím, proč by na ní měl být člověk, kterého nemáš ráda.
A nebo svatbu fakt zrušit a udělat obřad třeba jen se svědky a rodiči...
Také bych ho na svatbě nechtěla. Matka by to měla pochopit.
