Brambory na sladko...Jaké nejoriginálnější přání jste kdy dostaly nebo napsaly?
Při pozvání na jakoukoli oslavu čehokoli, ať už v rodině nebo v okruhu přátel a známých, vyvstane vždy stejný problém – co napsat na přání? Internet se sice hemži nápady na smsky i psaná přání, ale ruku na srdce, sama zrovna neomdlívám radosti když dostanu 1000 x obeslanou smsku. Takže proč očekávat, že bude radost z druhé strany.
Pak je tu další možnost – předtištěná přáníčka. Pravda tam se občas dá najít skvost jako kdyby byl přímo šitý na míru, ale to je spíš výjimka.
Poslední možnost je zapojit klasiku. Za mého dětství a dospívaní se naše poštovní schránka hemžila příními se slovy básníků od prastrýce, nebo pozvánkami na kulatiny a svatby se zamilovanými verši. Všechny jsme si s bratrem schovávali a dávali pod sklo na psacím stole.
Jistě nemusím nikomu připomínat klasiku typu:
Lásky si važme už teď v mládí, a s léty dvakrát vroucněji,
láska to není vzdychat, hladit, vodit se s lunou v aleji.
Přijdou i mraky, nečas, pak zkřehle kdo nás zahřeje?
Láska je jako dobrá píseň a píseň složit těžké je!
Za svůj život jsem dostala několik originálních přání. Jestli to byly vlastní výtvory odesilatelů a nebo odněkud opsané, netuším a ani mi na tom nezáleží. Ale obsah vystihl naprosto přesně situaci a jak se říká, padl mi do noty. Třeba přání od kamarádky k devatenáctinám – něco ve smyslu, že jsou to ty poslední – náct a proto si je musím pořádně užit, než začnou ty zodpovědné – cet… A měla pravdu. S nástupem - cet mi den ze dne zcela neplánovaně začaly manželské “povinnosti”. Ke svatbě se mi sešlo taky několik perliček a k narození dcery bylo v Praze k mání pravděpodobně pouze jedno jediné přání. Sešlo se mi 10 (slovy deset!) stejných blahopřáni: bílá kartička s růžovým kočárkem a šňůrkou na které visel pár růžových botiček. 
Poslední možnost je vlastní výtvor
Ovšem, upřímné řečeno, pěkně to zabolí v mozkových závitech, zvlášť pokud výsledek má být aspoň trosku originální a navíc se jakž takž rýmovat.
Tento týden slaví moje starší dcera 18. narozeniny. Už týden si lámu hlavu co napsat. Možná někomu přijde podivné psát přání někomu s kým bydlím, ale jsou to osmnáctiny a třeba si to přání dcera schová, kdo ví. Navíc musím odjet brzo ráno do práce, a tak buď můžu dceru vzbudit v 5:30 ráno, abych ji popřála, a nebo počkat do večera. Ani jedno se mi nelibí, a tak jsem zvolila kompromis a dala dárky na stůl společně s přáním a je jen a jen na ní, jestli je otevře ráno, během dne a nebo počká na mě do večera.
Ale co ji mám napsat? Přece jenom milá Rikke, všechno nejlepší k 18. narozeninám je krapatko ….nic moc, když to řeknu hodně jemné. Dneska ráno mě ve sprše napadly verše, které kdysi napsal, a pravděpodobně i vymyslel, můj nejstarší bratr své tehdejší lásce. Bylo mi nějakých 5 - 6 roků, sotva jsem slabikovala a tahle básnička, kterou jsem našla u bráchy v pokojíčku v koši na odpadky, mě nadchla. Přiznám se, že jsem mu ten stokrát přeškrtaný a přepisovaný koncept z koše ukradla a schovala si jej. Četla jsem si ho snad tisíckrát a v duchu strašné záviděla dotyčné slečně. Ano, bylo to určené tenkrát jen a jen jí, ale je to už 35 let a nakonec čas schová všechno.
A věřím, že ani bracha by se nezlobil, že použiju jeho fantazii.
Milá Rikke,
Abys měla vždycky přátel dost
Abys byla všude zvána jako milý host
Abys měla aspoň jedno tajné přání
Abys uměla jít vždycky za ním
Abys nemusela nikdy použít zbraní
Aby ses měla zkrátka skvěle
to Ti k dnešním osmnáctinám přeje
Tvoje máma
27.4.2012 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 96 | Doporučit článek | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jaké nejoriginálnější přání jste kdy dostaly nebo napsaly?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..JPG){kind=avatar}
loupák: Ani na tebe jsem tím nemířila, jakož na nikoho z tohoto společenstva
. Myslela jsem výhradně a jedině na lidi, které znám osobně a o kterých vím, co jsou zač. (Na tchyni, manžela, šéfa, počasí si přece čas od času postěžuje každý. To se nedá brát jako charakterová vada. Kýchat se občas taky musí.)
Líbilo se mi třeba: Blahopřejeme k uzákonění vaší doposud ilegální činnosti. Vypadá to inteligentněji, i když je to taky o tom sexu.
Teda já mám smysl pro dost černý humor a pár lidí jsem i urazila. Ale psát do svatební gratulace ...dolů trenky, do roka ať visí plenky, se mi zdá už opravdu vulgární, nějak mi to tenkrát nesedlo. Až jsem pak trochu záviděla švagrové svatbu po pohřbu. Chodily jí samé důstojné gratulace.
.gif)
Bellana:nooo,tak já vím přesně na koho to bylo mířeno že?
a ano přiznávám,že si tady při sebemenší příležitosti na tchýni postěžuju(a děsně se mi uleví) a ano myslím si,že ten vtip je zrovna na mou tchýni trefnýa nemyslím si,že jsem typ člověka,aby se ke mě tchýně chovala tak jak se chová...samozřejmě,že tomu nemusíš věřit a mě je to šumák
...tímto se ti omlouvám,jestli se nějak dotýkám tvého názoru na tchýně,ale holt každý máme své zkušenosti
Verera: 13:04 To mas asi pravdu. Protoze trpelivost moc nemam. Vidim to u deti, jak me porad zkousi, hlavne dcera. Tu kazdej vidi chvilku a hned rekne, ze je hrozna provokaterka. No a ja prave docela obcas vyletim a rvu nebo ji dam par na prdel vareckou. A vadi mi to, tak se snazim to nejak menit. Ale je to hrozne tezky.
Takze si myslim, ze mam asi opravdu problem s trpelivosti 
Ale to je prave to, co musim se sebou delat.
Myslis, ze se da trpelivost casem natrenovat? A jak se nejlip trenuje? Nemas nejaky figl na to?
Monik: Třeba se sebou nemáš dělat nic, možná je to na tebe sesláno jako trénink trpělivosti a to dlohodobé.
Kassy: Podobně ubohý je chomout, který se někdy dává ženichovi. Já to zakazovat nemusela, vdávala jsem se daleko od domova a jen s úplně nejbližší rodinou, když neprošel můj návrh, abychom se vzali jen se svědky.
Monik: To nevím, že sis na tchyni stěžovala. Kdo si někdy nestěžoval, že? Já jen tento vtip nemám ráda a nepovažuji ho za vtipný. Nikdy jsem ho neměla ráda a nikdy jsem ho nepovažovala za vtipný. Zvlášť proto, že jsem ho prvně slyšela před mnoha desetiletími od lidí, které bych do své rodiny nechtěla ani za nic. Příliš pili, příliš kouřili, příliš byli nevěrní nebo se o to aspoň (velmi otravným způsobem) snažili. Prostě looseři.
Kassy: 12:17 dekuju za vysvetleni. No to je ovsem hrozny. Ta symbolika. To jako ze manzelstvi je vezeni?
Bellana: 10:49 No jako je fakt, ze jsem si na tchyni taky nedavno tady stezovala 
Jenze si nemyslim, ze je tchor ani svine, ale ze je proste nestastna osoba a mysli si, ze za jeji nespokojenost v zivote muzu ja.
A fakt, ze mi leze na nervy a nekdy me vytaci k nepricetnosti beru tak,ze je to proste pro me nejaka zkouska, kterou musim vyresit a neco me to ma naucit nebo mi to neco ukazat, jak na sobe zapracovat, protoze verim,ze zadna setkani v nasem zivote nejsou nahodna.
Bohuzel jsem zatim neprisla na to, co mam se sebou v tomhle smeru udelat. Asi je to holt jedna z tech dlouhodobejsich a tezsich zkousek 
To s tim tchorem a svini je asi mysleno jako vtip.
Monik: Dávají se ženichovi na nohu. Takové ty velké železné koule na okovech, co mívali trestanci, aby nemohli utéct. Má to asi mít nějakou takovou symboliku ve spojení s manželstvím. Taky mi to přijde trapné až urážlivé a na své svatbě jsem všechny tyhle srandičky striktně zakázala, včetně rozbíjení talíře.
Verera: co se deje s koulema pri svatbe?
evropka: 11:09 
No jo, ale me jich jeden cas melo rado... A kdybych mela s kazdym jit...
Verera: Tak to je moc hezké oznámení 
Já moc přání vymýšlet neumím, vždycky se snažím, aby bylo osobní a trochu vtipné, ale obvykle stejně skončím u klasického "všechno nejlepší". Takové ty trapné rádobyvtipné rýmovačky a básničky taky moc nemusím. U nás je na to expert manželova teta, je schopná napsat takovou "báseň" na celou stránku a pak chodit a každému zvlášť ji předčítat. 
Verera:
tak to vaše oznámení nemá chybu
