Uklízení. Jaký je nejlepší systém?
O víkendu jsme při rodinné oslavě vedly s ženskými účastnicemi debatu na téma jak často uklízíme. Já vím, že to není zrovna hodnotné diskusní téma, nicméně vydrželo nám asi dvě hodiny. A zjistily jsme, že každá máme jiný model údržby domácnosti a každá jsme si ten svůj bránily jako ten nejlepší. Proto mne napadlo zeptat se čtenářek zde na magazínu, jak to mají ony.
Pro příklad uvedu uklízecí systém svůj i některých mých příbuzných.
Uklízím stylem každý den kousek
Já sama nemám ráda nárazové a velké úklidy. Tak jsem se postupně vypracovala k tomu, že každý den věnuju chvíli údržbě domácnosti a něco udělám. Běžný provozní úklid řeším průběžně a k tomu například jeden den otřu dveře, druhý kuchyňské skříňky, třetí den proberu jednu skříň, čtvrtý den uklidím jednu skříňku v kuchyni, pátý den umyju jedno okno… a takhle jedu stále dokola. Vyhovuje mi to, vlastně pořád mám všude uklizeno a nějaké velké jarní či vánoční úklidy se mne netýkají.
Moje maminka – sobotní grunt
Moje maminka to má jinak. Ta v průběhu týdne jenom udržuje základní věci jako kuchyň, příslušenství, maximálně utře prach a zamete, koberec přejede takovým tím mechanickým kartáčem. Zato v sobotu dopoledne to lítá. Jako dítě si pamatuju, jak jsem ty soboty nesnášela. Mamka začíná už v sedm ráno, zapíná pračku, povlíká peřiny (opravdu každý týden), sundává dečky, vyklepává přehozy, odtahuje nábytek a luxuje a pečlivě vytírá. V neděli si pak užívá dokonale uklizeného bytu. Jednou za dva měsíce uklízí celý víkend, protože myje okna, pere záclony, uklízí vnitřky atd.
Tchyně – tak trochu bohém
Manželova maminka má úklid tak trochu na háku. Pravda, taky je to u ní vidět. Ona se jím nijak nezatěžuje, prostě uklidí,až když usoudí, že to fakt nejde. Co říkala, tak jí trpělivost dojde tak dvakrát do měsíce a pak to lítá. Tchán v tyto dny pravidelně prchá.
Švagrová – obsedantní uklízecí porucha
Manželka mého bratra je pro mne tak trochu uklízecí maniak. Původně jsem si to myslela o sobě, když uklízím celý byt stále dokola průběžně, ale na ni nemám. Ona je čistotou absolutně posedlá, nesnese, aby se něco někde povalovalo, drobeček na stole nebo na zemi, špinavou lžičku na kuchyňské lince. Je na mateřské a celý den nedělá nic jiného, než šňůruje. Tedy když je doma. I večer u televize alespoň žehlí nebo leští nábytek a podobně. No, zatím má tříměsíční miminko, jsem zvědavá, jak bude zvládat, až se jim synek rozeběhne.
Jak je vidět, každá žena má svůj vlastní styl a způsob, který jí vyhovuje. Mně manžel dost často peskuje, že se každý den tím úklidem zatěžuju, prý to není nutné. Ale já, když si vzpomenu na to sobotní šílenství ze svého dětství, si myslím, že tenhle způsob je ideální. Každý den „podělám“ kousek a nemusím pak terorizovat celou rodinu generálním úklidem.
Jak to máte zorganizované vy? Uklízíte průběžně, nárazově, až když je to potřeba, nebo vůbec?
28.5.2013 Rubrika: Náš domov | Komentářů 85 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,7/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Uklízení. Jaký je nejlepší systém?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Denně uklízím jen provozní nepořádek - nádobí po vaření, setřu nějakou tu skvrnku apod. Luxuju 1x za týden-14 dní, jak se mi chce, totéž s utíráním prachu - používám Pronto a opravdu se po něm tolik prach nechytá. Peru teď, co jsem sama¨, 1x za 14 dní, žehlím, až se mi chce, klidně jednou za měsíc, postel převlékám jednou měsíčně, okna myju 2x ročně, na jaře a na podzim. Koupelnu a WC uklízím průběžně. Občas vytřu podlahu a zametu balkón. Mám byt 2+1, takže mi úklid zabere opravdu jen velmi málo času. Mám ráda pořádek, ale nejsem otrok svého bytu.
illča:
okna obetřu na sucho od úprachu 1-2x tydně jak myji parapety dnes je to brnkačka (plastové okna)
ulid každý den jak každej vytiraní kuchyň ,WC , a koupelna atd
pak na etapy postupně velkej úklid jak piše sharon: bordel nemám
Vytírám takřka denně - máme psa a dvě kočky a tím pádem denodenní příděl chlupů .... ale tahle činnost mi zabere maximálně 10 minut... okna 4-5x do roka, luxuji dle potřeby - ale maximálně tak 3x za týden, prach utírám 1x za týden ( ale interval se prodlužuje ) ,postele převlíkám 1x za měsíc...
Sumasumárum- denně věnuji uklidu tak 20-30 minut, což se mi nezdá moc ,1x za týden je to o něco víc. Nezatěžuje mě to, dělám to ráda a doma je přiměřený pořádek ...
Irísek: vem si tmavy bryle a spinu neuvidis ...... mam rada kdyz za sebou vidim udelanou praci, coz v pripade uklidu nelze. Nez vyluxuji cely barak tak se mi nekde otrepe pes a jsou tam chlupy znovu. Takze nez se psychicky nicit, ze to nevypada podle meho gusta a vynalozene namahy, tak radsi neuklizim a je mi fajn
Byla jsem v nemocnici s jednou paní,která nespala a v noci (pila tak 10kafí za den) a uklízela právě když všichni spali...myla dětem hračky,vařila,prala a tak....
Verera: noo jomáme krátký záclony a prostě ta špína je jaksi dost vidětkytky mám na okně...
Chtěla bych to eliminovat,ale asi to je dědičný(matka myla okna taky furt a ted už jí to přešlo...nemá na to energii chut ani sílu)tak musím doufat že to časem přejde...........
já už dnes dělávám a zvládám tak polovičku toho co dříve takže vše na etapy a podle potřeby , bordel taky nemám ráda ale je rozdíl bordel a bordel...ten zastaralý se pozná a to snad u nás nehrozí....nejhorší je když mě to chytne , to se manžel klidí z cesty a já nejsem k zastavení ....ale když musím a nechce se mi tak to je utrpení. Kdysi jsem každých 14 dní převlíkala postele a to byly 4 - dnes už jen 2 a okna šudlila každej měsíc a i dvakrát v týdnu vytírala luxovala skoro denně......v čem se dnes vyžívám je likdvidování věcí - nepotřebných věcí , všeho co doma leží a dlouho se nepoužívá , věcí které jsou doma zbytečné a slouží jako lapače prachu a hader do kterých už nikdy nezhubnu....nesnáším doma skladiště a u toho právě nesmí ten můj být , tomu se hodí všechno...
Verera 9:43: souhlas s první větou a posledním odstavcem
Já mám v mojí mami spíš pozitivní příklad, že to nikdy s úklidem nepřeháněla, taky se starala o staré rodiče, hodně šila a o víkendech jsme jezdili na chatu. Zato mám kamarádku z dětství, která dodneška vzpomíná na to, jaké z toho měla trauma, že se u nich muselo pořád uklízet.
Irísek: Letos 3x umytá okna? To umýváš při každé šmouze, ne? My teda máme místo záclon kytky a to ve značné velikosti a množství. Když si představím tu práci, kterou by to vyžadovalo jen abych se k oknu dostala (včetně zaměstnání dvou silných chlapů na přenášení fikusu a palem) tak mě na mytí oken přejde chuť. Kritický okamžik prý je, když už přes okna není slyšet. K tomu jsme se zatím nedopracovali
Já mám k úklidu přístup- dělám jen to, co se mi chce a když se mi nechce, ono se to nezblázní. Asi je to reakce na mé dětství, moje maminka v sobě má takový ten sebezničující smysl pro povinnost, kdy by třeba padla vysílením, ale byt musí být nablýskán do vysokého lesku a nikde ani smítko a když dítě kápně na podlahu, dostane vynadáno.
Sobota u nás byla ve znamení prádla a úklidu , celý den se pralo, žehlilo, zašívalo, večer vše rovnalo do skříní (tedy v létě, pokud to uschlo, jinak až v neděli). K tomu vysávání, utírání prachu. A to byl byt uklízen denně několik hodin. I přesto jsem byla kárána, že se nazapojím sama od sebe, když je kolem takový binec. Nikdy jsem nechápala kde, já jsem ho fakt neviděla (a málokdo jiný, moje kamarádka se jednou ptala, jestli smí u nás šlápnout na podlahu ).
Zařekla jsem se, že takhle ne, že má domácnost bude k žití, věci budou sloužit nám a ne my jim a děti budou mít volnost a prostor k tvořivosti. Udržuju byt průchozí, obyvatelný, bez hmyzu a plísní s přijatelnou úrovní čistoty, ale nehodlám si z úklidu udělat životní program. Jestli se to někomu nelíbí, ať k nám nechodí.
Bohužel jsem blázen do uklízení a nejde mi to eliminovat na nějaké jednou za čas....dnes zrovna gruntuju víc,to podle nálady,jinak uklízím průběžně každý den něco,jelikož mám celkem malé děti,tak je to mazec.....
matysek: tak bych si to představovala já,a letos už mám 3x umytá oknaprostě to neumím
Asi jsem tak trochu bohém...! Z úklidu nešílím, nějaké vánoční nebo jarní neznávám. Uklízím, když je to třeba, průběžně, ale větší úklid děláme taky po místnostech, pěkně si to s přítelem rozdělíme - on víc, já míň . Doteď mám osypky ze systému uklízení mojí bývalé tchýně - vánoce, velikonoce, hody (pouť)- vtrhla do celkem uklizeného obýváku nebo ložnice, všechno vyházela na hromadu a pak ten chaos dávala několik dní dohromady. Strašné - místo úklidu ještě větší binec a spousta práce navíc.
když jsem byla na mateřské, taky jsem uklízela pořád, ale teď? chédím do práce, odpoledne úkoly s děckama, zahrada, kroužky, furt něco, takže uklízím jednou za týden, v páek nebo v sobotu, podle toho, jak je čas.... přes týden jen ty běžné věci: kuchyň, koupelna, wc....
Chodím domů z práce dost pozdě, a představa, že ještě denně trávím večery (nebo spíš noci ) úklidem mě děsí. To bych nedělala nic jiného než práce-úklid-spánek a pořád dokola.
Jak tu někdo psal, že přes denně uklízí jen provozní binec a to že vlastně ani není úklid, jako by to nezabralo čas, to moc nechápu. U nás se provozní binec vytváří pravidelně a v ohromném množství a to snad i když nikdo není doma. Věci vylézají ze skříní a zaujímají nevhodná místa. Je fakt, že uklidit to jde rychleji něž binec jiný.
Denně se snažím uklidit provozní binec v jedné místnosti, takže za týden by to teoreticky mohlo obsáhnout celý byt (a samozřejmě chci, aby si každý uklízel po sobě, což je taky teorie). Průběžně peru, co je potřeba, s žehlením je to už slabší, ale ono se překvapivě dost věcí žehlit nakonec ani nemusí. No a sem tam bojuju s věcmi, které nemají místo, to je nejhorší, protože ty jsou prakticky neukliditelné.
Manžel uklízí co mu zrovna vadí, takže většinou myje nádobí, vysává, umývá okna. Jen má zvláští zvyk, neuklidit nikdy všechno, vždycky něco zapomene třeba umýt, prý se to nehejbalo a tudíž to jako chlap neviděl . No, ještě aby se to hejbalo, to už by asi binec opravdu přerostl únosnou hranici.
V poslední době se pořádek vylepšil neboť synek má počítač pouze pokud vykáže nějakou bohulibou činnost ve prospěch všech. Takže mě vždy vítá větou: " Vynesl jsme smetí, umyl nádobí, vysál, můžu na počítač? " Škoda jen, že se mi ničeho podobného nepovedlo dosáhnot zatím u dcery. Ta je mnohem odolnější, takže průchod její částí pokoje je značně rizková činnost a ona si uprostřed bince spokojeně čte.