Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Hudební mág Bobby McFerrin vystoupí v Praze hned dvakrát. Koncert naplánovaný na 15. května do Kongresového centra byl rychle vyprodán, a tak se 16. května uskuteční ještě jeden. Oba koncerty začnou v 19,30.

Každý koncert Bobbyho McFerrina je uhrančivý zážitek, který diváky dostává především silou hudebníkova talentu a spontaneity. Jeho hudební záběr je takřka neuvěřitelný, stejně jako energie, s níž se vrhá do nových projektů – od řízení velkých symfonických orchestrů přes komponování hudby k hollywoodským filmům až po sólové koncerty. Na kontě má například i jednu z nejpopulárnějších skladeb 20. století Don´t Worry, Be Happy. McFerrin vede vlastní vokální soubor Voicestra, je hlasitým zastáncem povinné hudební výchovy ve školních osnovách. S chutí zpívá nabitým sálům dvě hodiny sám, bez jakéhokoliv hudebního doprovodu.

Bobby McFerrin (ročník 1950) prvních osm let svého života strávil v New Yorku, a to v rodině s hudebními kořeny. Jeho otec Robert McFerrin byl prvním afroamerickým sólistou v Metropolitní opeře. Roku 1958 se rodina odstěhovala do Los Angeles, do Hollywoodu. Prvním Bobbyho nástrojem byl klarinet, záhy jej však vyměnil za piano. Až v sedmadvaceti letech dospěl k závěru, že spíše než s pianem prorazí se svým hlasem. Krátce nato začal zpívat se skupinou Astral Project v New Orleans, aby poté postoupil do vyšší ligy a přimkl se k legendárnímu jazzovému vokálnímu průkopníkovi Jonu Hendricksovi. To, jak dokázal na piano improvizovat Keith Jarrett, chtěl tehdy McFerrin přenést i do zpěvu.

Na počátku 80. let po sobě v rychlém sledu následovaly triumf na Jazz Festival v New Yorku a natočení eponymního sólového alba. Těžištěm jeho tehdejších vystoupení zůstávaly improvizace – leccos z toho je zachyceno na nahrávce The Voice z roku 1984. To už byl jen krůček od první Grammy. Získal ji za skladbu Another Night in Tunisia z alba Vocalese, kterou připravil společně s Manhattan Transfer v roce 1985.

Megahit Don´t Worry, Be Happy! vyšel na albu Simple Pleasures v roce 1988 – ve stejném roce rovněž poprvé zakusil ovace zaplněné Carnegie Hall. Snad i tento zážitek jej přiměl k zahájení studia dirigování. Vedle Bernsteina jej vedli Gustav Meier anebo Seiji Ozawa. Nešlo o rozmar: v roce 1994 byl McFerrin jmenován uměleckým ředitelem St. Paul Chamber Orchestra a vydal album Paper Music, kde se poprvé objevil v roli dirigenta. Od té doby spolupracoval s takovými orchestry jako Chicago Symphony, Cleveland Orchestra, New York Philharmonic, Philadelphia Orchestra, Leipzig Gewandhaus Orchestra, Vienna Philharmonic a dalšími tělesy. Zatím poslední album Bobbyho McFerrina vyšlo před pěti lety na labelu Blue Note a nese symbolický název Beyond Words.

www.bobbyvpraze.cz

www.bobbymcferrin.com