Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Osudovou ženu nejen francouzského šansonu Edith Piaf si budou moci připomenout i diváci a posluchači v Brně, a to padesát let od úmrtí této majitelky jednoho z největších hlasů populární hudby 20. století. Unikátní výpravné představení Edith The Show do zdejšího Bobycentra zavítá 5. prosince, zatímco den předtím, 4. prosince, jej zhlédnou diváci v pražské Hybernii; právě zájem o pražskou zastávku tohoto výpravného projektu vedl pořadatele k dojednání dalšího představení. Dalším stovkám diváků tak umožní zažít show, v níž nesmrtelné královně šansonu prostřednictvím jejích nejlepších písní vdechne život Jil Aigrot, francouzská zpěvačka, která dala hlas velké šansoniérce i ve filmu Edith Piaf (La Vie en Rose).

„Volba Brna, města spojeného s písní a šansonem dlouhá léta jednak prostřednictvím hudebně-divadelních scén, jako byly a jsou Husa na provázku, HaDivadlo či Večerní Brno, byla nasnadě. Stačí vzpomenout životní a profesní osudy mnoha pozoruhodných zpěvaček od Jarmily Veselé a Evy Pilarové přes Hanu Ulrychovou po Ivu Bittovou,“ zmiňuje Pavel Tesař z agentury Mersey, která projekt Edith The Show do České republiky přiváží.

Velkoryse pojaté představení, ve kterém zpěvačku doprovodí kvartet pařížských muzikantů a projekce řady dobových snímků z Paříže a zejména samotné Edith Piaf, je rozděleno do dvou částí. První na nás dýchne atmosférou Montmartru, legendární bohémské čtvrti, v jejímž pulzujícím každodenním a každonočním životě se snoubí hudba, umění a krása s polosvětem alkoholu, prostitutek a drog a jejíž atributy poznamenaly život i písně „pařížského vrabčáka“. Ve druhé části sledujeme Edith v poválečném čase největší slávy, kdy při jejích koncertech praskala ve švech pařížská Olympie a řada dalších sálů po celé Evropě.

Edith The Show proběhne v pražském divadle Hybernia 4. prosince od 19 hodin a v brněnském Bobycentru 5. prosince od 19:30. Vstupenky na brněnské představení jsou v předprodeji v síti Ticketpro od pondělí 25. března, tam lze také zakoupit lístky do pražské Hybernie – ceny začínají na 690/890 Kč. Více informací na www.brnokoncert.cz nebo www.edith-theshow.com.

Edith Piaf, vlastním jménem Édith Giovanna Gassion, se narodila 19. prosince 1915 jako dcera barové zpěvačky a pouličního akrobata, dle legendy na ulici ve čtvrti Belleville. Rodiče se o ní příliš nestarali, ulice byla světem jejího dětství se všemi klady i zápory. Jedna z babiček vedla nevěstinec a její zaměstnankyně se o Edith spolu s ní staraly, traduje se, že se složily na pouť, díky níž se tříletá Edith vyléčila ze slepoty.

Ve čtrnácti se přidala k pouličním představením svého otce a poprvé zpívá před publikem na veřejnosti. Posléze působí jako pouliční zpěvačka v několika pařížských čtvrtích. Roku 1935 ji ve čtvrti Pigalle objevil Louis Leplée, majitel nočního klubu Le Gerny poblíž Avenue des Champs-Élysées. Poprvé ji divákům představil jako Môme Piaf (tj. Opuštěné vrabčátko, Malé vrabčátko, Vrabčí mládě), inspirací mu byl její malý vzrůst - měřila pouhých 142 cm. Tato přezdívka, a zároveň umělecké jméno, Édith zůstala po celý život a stala se na desítky let symbolem Paříže, Francie a šansonu.

Leplée ji naučil základům jevištní profese a doporučil jí také, aby vystupovala v černých šatech, dalším poznávacím znamením umělkyně. Velký talent rozpoznává od počátku mnoho osobností v čele s Mauricem Chevalierem, Edith poprvé nahrává. Umělkyně však trpí neustále neurovnaným osobním životem a nepříliš dobrým odhadem na přátele: Vraždu jejího objevitele Lepléeho v roce 1935 měli na svědomí lidé z jejího okolí, ačkoli jí samotné spoluvina prokázána nebyla. Aby si zlepšila renomé najala si Raymonda Asso, a kromě vztahu citového jí pomohl i profesně: změnil její umělecké jméno na Edith Piaf, izoloval ji od nevhodných přátel a dohodl s Marguerite Monnot, že pro ni bude psát skladby čerpající z jejího předchozího pohnutého života.

To bylo strategicky velmi dobré rozhodnutí a z Edith se stává rychle hvězda. V průběhu své další kariéry objevila a pomohla Yvesovi Montandovi, Charlesi Aznavourovi a dalším. V letech 1955 až 1962 její kariéra kulminuje v pařížské Olympii producenta Bruno Coquatrixe.

L’Accordéoniste, La vie en rose, Hymne á l’amour, Padam…Padam…, Milord, Non, je ne regrette rien – všechny tyto písně jsou klenoty hudby 20. století a základními kameny tradice šansonu. Zpěvačku Jil Aigrot, která je v pražské Hybernii a brněnském Bobycentru zazpívá, objevila dlouholetá přítelkyně a tajemnice Edith Piaf Ginou Richer a doporučila ji režisérovi filmu La Vie en Rose (u nás uváděného pod názvem Edith Piaf) a ten ji vybral, aby nazpívala vokální party zpěvačky ve filmu ztvárněné fenomenální Marion Cotillard. Úspěch filmu pak odstartoval zpěvaččinu kariéru v celosvětovém měřítku.