Milenci z Teruelu a jejich tragická, nenaplněná láska

Možná jste již slyšeli o milencích z Teruelu. O dvojici milenců, kteří podle starodávné legendy zemřeli pro lásku. Na počest těchto historických postav a už i pro datum, které se shoduje se svátkem zamilovaných (San Valentin), se slaví v Teruelu každý rok svátek "Bodá de Isabel de Segura". Bodá znamená ve španělštině svatba. Jedná se o jednu z nejznámějších španělských kulturních tradic, při které se sjede velký počet lidí a barvitě vytváří scénu jedné z největších tragédií lásky, kterou kdy poznal svět.
Tragická láska milenců z Teruelu
Legenda vypráví příběh, v němž se mladý, chudý muž Juan Diego Martinez velmi zamiloval do krásné Isabely de Segura. Ta jeho lásku vřele opětovala, přestože sama pocházela z vlivné a bohaté rodiny. Její otec lásce mladých lidí nepřál, až na úpěnlivé prosby své dcery souhlasil pod podmínkou, že Juan do pěti let zbohatne. Pak prý dá ke sňatku souhlas.
Juan se tedy vypravil do války s vidinou, že touto cestou se mu podaří podmínku splnit. Podařilo se mu to a v poslední den, kdy mohl svému předsevzetí dostát, se vrátil. Ve chvíli, kdy vjížděl do města, uslyšel zvony. Byly to zvony svatební a nevěstou byla právě jeho láska Isabela. Juan dorazil ke kostelu, přiblížil se k Isabele a prosil ji o políbení. Ona jej však odmítla, protože již náležela jinému muži. Z hlubokého zoufalství a zklamání prasklo Juanovi srdce a na místě se skácel mrtev k zemi.
Příští den se konal pohřeb, na němž k rakvi přistoupila zahalená žena a mrtvého políbila. Vzápětí se i ona skácela mrtvá k zemi. Byla to Isabela.
Legenda vypráví, že Isabele a Juanovi prasklo srdce z lásky a oba nešťastní mladí lidé byli pochováni společně. Až do dnešních dnů se prý ruku v ruce procházejí ulicemi Teruelu a užívají si tak lásku, která jim byla za jejich pozemského života odepřena.
Hromadný polibek za Juana a Isabelu
Jak už jsem zmínila, každoroční svátek "Svatba de Isabel de Segura" se slaví 14. února a je spojen se svátkem Svatého Valentýna. Historická čtvrť města se přemění na věrnou kulisu 13. století, tedy doby, kdy Juan a Isabela zemřeli pro svou nenaplněnou lásku. Při této středověké atmosféře město Teruel nabízí i pouliční divadla, vypravěče pohádek, muziku a středověké tance, dobové hry, dílny a samozřejmě pestrý středověký trh.
Do tohoto bohatého programu patří jako dovršeni zvyk ze všeho nejočekávanější: Hromadný polibek reprezentujici políbeni, které Juan Diego již nikdy nedostal.
Ať je legenda pravdivá, či ne, v Teruelu v katedrále jsou opravdu dva hroby, které zdobí dvě ležící sochy držící se za ruce. Ještě donedávna byly ke spatřeni i mumie obou milenců.
Staré španělské zaříkávadlo pro utuženi lásky
Que el deseo y el placer
No abandonen nunca esta réunion
que cada vez sea mayor la atraccion
que los cuerpos se necesiten
el uno al otro
como el corazon precisa al latido
como la sangre precisa al corazon
que el amor sea gozo
que sea luz tu cuerpo en el mio
Ať touha a rozkoš
neopustí nikdy náš svazek
ať je naše touha pořád větší
ať naše těla potřebují jedno druhé
tak jako srdce potřebuje svůj tep
tak krev potřebuje své srdce
ať je láska pevná
ať je tvoje tělo pro mne světlem.
15.2.2011 Rubrika: Na výlet do ciziny | Komentářů 13 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
- Pomáhal lidem a draze za to zaplatil
- Odmítla 108 nápadníků. Věrná Pénelopé.
- Měla zahynout i s dítětem. Krásná Danaé.
Diskuse ke článku - Milenci z Teruelu a jejich tragická, nenaplněná láska
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..gif)
Je to legenda,jak uz jsem psala jedna z nejznamejsich tradic Spanelska.Kazdy rok se sem sjizdi mnoho lidi z ruznych zemi,aby mohli videt historickou cast Teruelu a samozrejme si pripomenout pribeh dvou milencu.Ovsem nikdy me nenapadlo srovnavat tuhle tradicni masovou aktivitu treba s rokem 2000,kdy podle statistik snad polovina ceskych zen,byla doslova pripoutana k sledovani Esmeraldy.
Zarikavadlo bylo jen doplnkem a prekladem jednoho z hodne starych textu.

Docela hezký příběh...zaříkávat už nemusím ....
.gif)
Už se učím zaříkávadlo.

moc pěkné, díky, to jsem neznala
.gif)
Mariquita:je to dojemný , hezký a smutný,Ale je príma,že si lidi najdou ten čas,kdy se potkávají s úsměvěm.U nás snad už nic takového není.A je to škoda
.Ale dneska už taky u nás koukaji někteří rodiče na to bohatství a statky.Aspoň aby protějšek měl byt,auto a chatu

Marquita- musím přznat, že jsem dosud o nich nic neslyšela, ale takový je život, někdy se mladí zamilovaní musí podvolit rodině. Ještě, že se nás to netýká a můžeme si vzít koho chceme (ovšem jestli chce i on nás¨)
. Určitě je to lepší svátek než Valentýn, který je už úplně zprofanovaný.

Mariquita: děkujeme... zaříkávadlo si budeme recitovat před spaním

Bridgetj: Almega: Je to španělská legenda,je zbytečné v tom hledat něco jiného.Ale fascinuje mě,že pořád ještě ty milence oslavují,je jim jedno,jestli žili nebo ne,je to pro Španěly vítaná příležitost,vyjít do ulic,setkávat se a oslavovat.Nejsou to takoví studený čumáci jako jinde.A líbí se mi,že ještě nejsou tak profláknutý jako milenci z Verony.Ovšem taky jsem neslyšela,že by Romea a Julii někdo přirovnával k telenovele.Za chvíli se stane,že někdo v příběhu Oldřicha a Boženy ,popřípadě Břetislava a Jitky,pozná příběh z červené knihovny.

kurňa, dvakrát jsem nechtěla

anitech: víš, jaká je to romantika, při svíčkách ruku v ruce sledovat nějakou tureckou ptákovinu?sežerezáda, to je to pravý ořechový

anitech: víš, jaká je to romantika, při svíčkách ruku v ruce sledovat nějakou tureckou ptákovinu?sežerezáda, to je to pravý ořechový

Je to dojemné, jo, dříve byl na romantiku bez televize čas

Jo,je to zajímavé,ale jako obvykle:žena nevydržela čekat....Kolik takových příběhů už bylo...Měl se na ní vykašlat,na zrádkyni a né pukat.....

Ten začátek mi přijde jak z nějaké telenovely. Jinak příběh je zajímavý.