Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Sv. Vavřinec je patronem města Norimberku, knihovníků, archivářů, hasičů, pivovarníků, pradlen, sklářů, kuchařů, studentů, chudáků a všech oborů, které mají co do činění s ohněm. Světec je pomocníkem proti očním chorobám, ischiasu, kožním chorobám a proti moru. Je záštitou proti ohni, přímluvcem proti mukám v očistci a přímluvcem za dobrou úrodu vinných hroznů. Sv. Vavřinec má svátek 10. srpna, máte-li ve svém okolí nějakého nositele tohoto jména, nezapomeňte mu zítra popřát.

Sv. Vavřinec se narodil okolo roku 230 ve Španělsku. Papež Sixtus II. světce ustanovil v roce 257 jáhnem, který měl na starosti církevní knihy a archiválie. Bylo to v době, kdy římský císař Valerián obnovil pronásledování křesťanů. V roce 258 byl papež uvězněn, ale ještě před svým zatčením dal sv. Vavřinci pokyn, aby rozdal drahocenné nádoby a peníze církve chudým. Papež Sixtus II. byl zabit a stal se rovněž světcem. Když byl římskými úřady zatčen taky sv. Vavřinec, byl požádán, aby vydal poklady a církevní majetek. Světec nechal shromáždit nemocné a chudé lidi a římskému úředníkovi řekl: „ Zde jsou poklady církve.“ Sv. Vavřinec byl odvlečen do žaláře, krutě mučen a v roce 258 pozvolna upečen na rozžhaveném rožni.

Sv. Vavřinec je velmi uctívaný světec, jeho velkorysost při pomoci chudým mu získala mnoho příznivců. Věhlas tohoto římského mučedníka ještě stoupl v roce 955, kdy právě na svátek sv. Vavřince německý císař Ota I. za pomoci vojsk přemyslovského knížete Boleslava I. porazil na řece Lechu kočovné Maďary, kteří hrozili zaplavit celou Evropu. V kostele sv. Vavřince v Římě se nachází část ostatků tohoto světce a za oltářem je jeho rošt. Světcova hlava je uložena v „Tesoro delle Reliquie“, ve vatikánském pokladu všech svátostí.

V období kolem světcova svátku prochází země mezi Perseidami a dochází k takzvanému padání hvězd, kterým se říká „Slzy svatého Vavřince.“ Známé přísloví „Svatý Vavřinec první podzimec“ nám připomíná, že pomaloučku se blíží konec léta a zanedlouho nastane zase podzim.