Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Ilse Koch se za svobodna jmenovala Ilse Kohler a narodila se 22. března 1906. Provdala se za Karla Kocha, který za války udělal kariéru jako velitel koncentračního tábora Buchenwald.

Její "spanilá jízda“ ale začala už roku 1936, když pracovala jako dozorkyně a sekretářka v koncentračním táboře Sachsenhausen. Právě tady potkala svého budoucího manžela Karla Otto Kocha. Ještě v témže roce odešla ze Sachsenhausenu do Buchenwaldu, ovšem už ne jako dozorkyně, ale jako manželka velitele. Nicméně roku 1941 se stala Oberaufseherin – jakousi hlavní dozorkyní, velitekou všech dozorkyň v táboře (moc jich ale nebylo). O dva roky později byl však její manžel zatčen a obviněn ze zpronevěry a dalších zločinů, čímž jeho kariéra velitele skončila. Kátce nato byl Koch popraven. Ilse ale v táboře zůstala a měla poměr s táborovým lékařem Waldemarem Hovenem. Po poměrně zdlouhavém procesu také byla osvobozena a uznána nevinnou ze zločinu zpronevěry.

V roce 1944 se počet vězeňkyň přicházejících do Buchenwaldu zvyšoval, takže i Ilse Koch mohla rozšiřovat svou působnost. Její moc byla tehdy prakticky neomezená, čehož tato žena, údajně pschopatická sadistka a nymfomanka, hojně využívala k neskutečnému týrání vězňů i vězeňkyň. Právě ona si na svých objížďkách táborem (milovala jízdu na koni a nechala si dokonce postavit svou jízdárnu) vybírala tetované vězně a z jejich kůže si nechala dělat stínítka na lampu. Jídelní stůl si údajně zdobila hlavami vězňů a vyprávělo se o tom, že vlastní speciální bič s žiletkami, který používá na těhotné ženy.

Její hrůzovláda skončila roku 1945, kdy tábor opustila a uklidila se do civilního života. Její pohodlný život naštěstí netrval dlouho, byla zatčena a v roce 1947 za své zločiny odouzena na doživotí. Tento trest jí ale byl změněn na pouhé čtyři roky, protože soud zpochybňoval pravdivost údajů o činnosti ženy, které se přezdívalo mimo jiné Fena z Buchenwaldu. Po dvou letech trestu šla Ilse Koch znovu před soud – tentorát byla obviněna z vraždění německých státních příslušníků. Usvědčení z těchto zločinů jí přineslo další doživotní rozsudek, který již změněn nebyl. Ilse Koch tedy zbytek života strávila ve vězení, kde 1. září roku 1967 ve svých šedesáti letech spáchala sebevraždu.

Když američtí vojáci Ilse Koch zatýkali, prý se divili. Čekali totiž, že se setkají na první pohled s krvelačnou bestií, a docela je překvapilo, že před nimi stojí normálně vypadající civilistka.