Dortová kouzelnice al.do

Dnes opět otevřeme naši Galerii Šťastných žen a představíme vám jednu z našich čtenářek. Vy, kteří chodíte na magazín pravidelně, ji pravděpodobně znáte. A nejen ji. Pokud občas zavítáte na diskusi Tvoření, určitě jste zde již viděli některý z jejich nepřekonatelných dortů. Už víte, o kom mluvíme? Ano, dnes vám představíme čtenářku al.do.
Přiznám se, že al.do a její dortové kreace mne doslova nadchly. Asi nejsem jediná, koho zajímá, jak se takový dort dělá, takže jsem požádala al.do o rozhovor. A jelikož al.do je kromě své šikovnosti také velmi příjemná a sympatická žena, netýkal se náš rozhovor jenom dortů…
Prozradíš čtenářkám něco o sobě a své rodině?
Doufám, že to nevyzní jako fráze, když řeknu, že moje rodina stojí v mém životě na nejpřednějším místě. Jsem šťastně vdaná už skoro 30 let. Žijeme s manželem a dvěma syny na vesnici v rodinném domku na Moravě, dcera bydlí už několik let mimo rodinu. Nejstarší syn (29 let) pracuje v počítačové firmě, dcera (27 let) je zaměstnána jako asistentka v zahraniční firmě a nejmladší syn (16 let) studuje elektrotechnickou průmyslovku.
Jaké je tvé povolání?
Vystudovala jsem český jazyk a speciální pedagogiku. Pracuji na základní škole ve speciální třídě, učím tedy děti s různým stupněm mentálního postižení. Vyučuji všechny předměty kromě hudební výchovy, pro kterou nemám patřičné předpoklady, neboť mám, jak se říká, absolutní hudební hluch.
Tvé dorty obdivuje na magazínu spousta čtenářek. Máš ještě nějaké jiné záliby?
Vždy mě bavily rukodělné práce, hezky si u nich odpočinu a srovnám myšlenky. Když už některou z činností povýším na své hobby, věnuji se jí s takovou intenzitou, že se v tomto směru zcela vyčerpám, pak koníčka zavrhnu a opustím. Takto jsem prošla například „šicím“ nebo „pěstitelským“ obdobím… A teď už málem neudělám ani steh a záhonky jsem nechala zmizet pod kobercem z trávníku. Obávám se proto, že i moje „dortové“ období skončí a já pak nebudu schopna upéct ani vanilkový rohlíček. Moje další zájmy se často prolínají se zaměstnáním. Protože mám 5 vyučovacích hodin pracovního vyučování a 1 hodinu výtvarné výchovy týdně, často zkouším nové výtvarné a pracovní techniky, abych mohla dětem nabídnout dostatek různorodých a zajímavých činností.
Co je pro tebe v životě nejdůležitější? Máš nějaké krédo nebo heslo, kterým se řídíš?
Kromě rodiny je pro mě v životě velmi důležitý stálý kontakt s lidmi. Myslím si o sobě, že jsem hodně komunikativní a společenská. Mám široký okruh kamarádů a známých, který se i díky internetu ještě rozrůstá. Velice ráda se účastním internetových srazů a je mi ctí, že jsem mohla osobně poznat evelyn, lejlu, čárinu, kubikm, talenku, anitech, Pandici, zlato, meldu a řadu dalších, mému srdci velmi milých lidí.
Ráda beru všechno z té lepší stránky, moc si nepotrpím na lidi, kteří stále naříkají, stále si na něco stěžují. Nesnáším ubližování slabším, povyšování se nad ostatní a pohrdání lidmi pro jejich handicap.
Líbí se mi následující myšlenka: Optimismus nespočívá v přesvědčení, že všechno je dobré, ale v názoru, že ne všechno je úplně špatné.
A ještě k samotným dortům - kde bereš inspiraci? Je to vlastní fantazie, nebo máš nějaký zdroj na nápady?
K pečení dortů jsem se dostala náhodou - udělat si z této činnosti hobby, to opravdu nebylo mým záměrem.
Zhruba před dvěma lety se vdávala moje neteř a švagrová si přála, abych jí upekla dva svatební dorty. Nevím, proč to chtěla zrovna ode mě, do té doby jsem dělala jen čas od času klasický dort připomínající kolo od vozu. Ale protože mi odvaha (nebo spíše drzost?) nechybí, slíbila jsem jí to. Těsně předtím mi totiž někdo poslal na e-mail fotky úžasných dortů. Moc jsem zatoužila něco podobného vytvořit… Na webových stránkách jsem si vyhledala příslušné informace a bez jakékoli předchozí zkušenosti jsem se pustila do práce. Kupodivu, povedlo se… Dorty měly opravdu velký úspěch. (obr.1).
![]() |
obr.1 |
Fotky pak kolovaly po mých známých. Čas od času se našel zájemce o dort, že by chtěl darovat něco neotřelého, originálního. Říkala jsem: To neumím, ale pokusím se… A pokusy se dařily. A zákonitě došlo k řetězové reakci. Nyní co týden, to dort; „zadaná“ jsem na téměř dva měsíce dopředu. Převážně se setkávám s příznivou odezvou, je obdivován nápad, řemeslné provedení, detail, vtipnost… Jsou i opačné reakce, ne mezi těmi, kteří dorty viděli ve skutečnosti, ale na internetu, kde fotky uveřejňuji – že dorty jsou velice kýčovité, že se tváří jako něco, co nejsou, že je tam hromada éček… Snažím se to neřešit, i když je na tom samozřejmě kus pravdy. Jenže - již výše zmíněným kolem od vozu nikoho nenadchnu.
Moc mě baví, že zadání je téměř pokaždé jiné. Musím znova a znova řešit, jak to provést a dovést ke zdárnému výsledku. Obvykle zkouším najít vhodnou inspiraci buď ve vlastním fotoalbu, v němž mám fotky dortů, které mě zaujaly, nebo přímo na příslušných webových stránkách. Přesné kopie dortů nevytvářím, vždy dám do tvorby něco svého, jak je ostatně vidět na obrázcích předlohy a fotce dortu, který jsem podle ní vytvořila. (předloha - obr. 2, můj dort - obr. 3).
![]() |
obr.2 |
![]() |
obr.3 |
Zhotovení dortu je velmi náročné na trpělivost a na čas. Práce od přípravy těsta po dokončení povrchové úpravy trvá podle náročnosti zdobení 10 až 20 hodin čistého času.
Nejde mi ale jen o vzhled, velmi dbám také na dobré chuťové vlastnosti dortu. Uvnitř je obvykle piškot s příchutí, jakou si zadavatel zvolí; pak doporučím druh krému, který je k vybranému druhu piškotu vhodný. Povrch dortu je upraven fondánovou nebo mléčnou hmotou (nepravý marcipán) obarvenou podle potřeby. Obě hmoty si zhotovuji doma. Prodávají se sice hotové ve specializovaných prodejnách nebo v internetových obchodech, ale jsou finančně náročné (fondán na potažení tříposchoďového dortu přijde na téměř 700 korun, 1 kg marcipánu na 360 korun).
Domácí fondán je v podstatě moučkový cukr spojený sirupem, vodou, trochou tuku a želatiny. Hmotu lze vyválet na sílu 3 mm a přenést na dort v částech, spoje se pak zahladí, takže nejsou patrné. Povrch je dokonale celistvý, rovný a hladký.
Mléčná hmota je chutnější, je to směs cukru a sušeného mléka spojená medem, tukem a vodou a ochucená mandlovou potravinářskou příchutí a rumem. Je možné ji vyválet velmi tence, slouží k potahování dortu a k tvarování např. květin, postaviček a vlastně čehokoli (obr. 4 nebo 4a). Nevýhodou je, že spoje nelze dokonale zahladit a jsou vidět i případné nerovnosti korpusu.
Al.do, moc děkuji za rozhovor.
![]() |
obr.4 |
![]() |
obr.4a |
Recept na marcipán ze sušeného mléka
Potřebujete:
150 g sušeného mléka
270 g moučkového cukru
30 g ztuženého tuku
50 g tekutého medu
1 lžička rumu
několik kapek mandlového aroma
1-3 lžíce vody
Postup:
Sypké přísady prosejeme, smícháme, přidáme rozehřátý tuk, med, rum a během zpracovávání přidáváme podle potřeby vodu.
Chceme-li hmotu obarvit, přidáme potravinářské barvivo rozpuštěné v několika kapkách vody.
(cukr je nejlepší Korunní... s tekutinou opatrně, hmota musí být dostatečně tuhá, ale nesmí praskat). Marcipán rozválíme na plát na plastové podložce nebo mezi mikrotenovými sáčky, vykrojíme požadovaný tvar a položíme na dort natřený tenkou vrstvou krému nebo marmelády. Hmota je tvárná téměř jako plastelína, a tak z ní můžeme vytvořit celou řadu krásných a zajímavých dekorací.
Chcete se o pečení a výrobě dortů dozvědět více? Případně se pochlubit svými vlastními výtvory? Al.do vás srdečně zve na svou diskusi Sladkosti aneb Pečeme s láskou, kde si můžete vzájemně vyměňovat nápady a zkušenosti.
Pro čtenářky, které mají chuť vyzkoušet si vlastnoruční výrobu dortu podle al.do, máme připravený recept a postup.
Dort Bazén – komentář k fotografiím
22.5.2007 Rubrika: | Komentářů 66 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5