Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Štědrovečerní večeři jsem si jako jedno z mála dánských jídel oblíbila. Sice není nad bramborový salát a kapra, ale v Dánsku jsem kapra ještě nepotkala. Evelyn mi psala, že ho kupuje v Malmø, ale kvůli pár porcím kapra pro mě, manžel ani holky ho nejedí, hnát se nějakých 180 km do Malmø a 180 km zpátky… zase tak moc tu rybu nemiluji.

Na malý Štědrý večer = lille juleaften, což je 23. prosince, se tradičně večeří rýžová kaše s kouskem másla, posypaná skořicí a cukrem. Zapíjí se nisser pivem, což je pivo s menším obsahem alkoholu, hodně tmavé, sladké a český muž ho nazval caco- colou. Můžou ho pít i děti, nebo zapíjejí kaši červenou šťávou. Jedna porce rýžové kaše by se měla odnést na půdu pro nisser, aby měli sílu pomoci druhý den Julemandovi s dárky.

Na Štědrý večer si upečeme dva druhy masa: vepřovou pečeni s křupavou kůrčičkou a kachnu plněnou jablky a sušenými švestkami. Jablka miluje manžel, mně zase chutnají švestky nasáklé šťávou z kachny.  Příloha jsou vařené brambory a hnědé karamelizované brambory, dušené červené zelí a hnědá omáčka, což je zahuštěný výpek z masa. A všechno zakončíme tradičním moučníkem ris a´lamand, což je rýžová kaše se šlehačkou a mandlemi. Polévá se teplou třešňovou omáčkou a připíjí se k ní třešňové víno. Mandle jsou nakrájené na různé velikosti, od drobno nasekaných až po skoro celou s useknutou špičkou. V celém moučníku je jenom jedna celá mandle, kdo ji najde, dostane od hostitele zvláštní dárek. Správně by se nemělo vstát od stolu, dokud někdo nenajde celou mandli.

Hnědé karamelizované brambory – množství podle strávníků

Malé brambory oškrábeme, vcelku uvaříme doměkka a necháme vychladnout. Na pánvi s tlustým dnem zahříváme cukr, až se rozteče (na 300 g brambor asi 2 lžíce cukru), okamžitě přidáme asi lžíci ztuženého rostlinného tuku nebo másla, a když se rozpustí, přihodíme brambory. Brambory je dobré předem opláchnout ledovou vodou a nechat okapat, nechytají se pak pánve. Stáhneme teplotu, zamícháme, aby se brambory obalily v cukrové směsi, a necháme brambory za občasného míchání prohřát, což je asi 10 minut. Doporučuji hned po přendání do servírovací mísy pánev i obracečku šoupnout do dřezu a zalít vařící vodou, snadněji se pak umyje.

Ris a´lamand:

1,5 dl rýže (nejlépe bílé speciální na kaši, ale stačí i obyčejná), 3 dl vody, 6 dl mléka, 50 g cukru, vanilkový cukr nebo vanilkový lusk, 125 g mandli (možno více) nakrájené na různé velikosti a jednu celou mandli, 0,5 l šlehačky,
třešňová omáčka nebo třešňový kompot.
Vodu a mléko přivedeme do varu a přisypeme rýži. Za občasného míchání vaříme asi 45 minut, dokud se rýže nerozvaří. POZOR, připaluje se! Anebo verze pro líné, jako jsem já. Použijeme co největší nádobu do mikrovlnky, nejlépe 2,5 - 3litrovou. Na max. efekt vlníme vodu a rýži asi 5 minut, pak přidáme mléko, zamícháme a vlníme na maximální efekt, dokud se směs nezačne vařit. Potom snížíme na poloviční výkon a vlníme asi 30 minut. Moje mikrovlnka má maximum 900 W.
Do rýžové kaše přidáme cukr a vanilku. Necháme vystydnout a do studené kaše zamícháme mandle a ušlehanou šlehačku.
Pokud nemáme třešňovou omáčku, použijeme třešňový kompot, který trochu rozvaříme. A pokud netrváme na tradicích, dá se ris a´lamand znectít jakoukoliv ovocnou nebo čokoládovou omáčkou/polevou na zmrzlinu (ale neříkejte tohle žádnému pravověrnému Dánovi).

A co mě dál zaujalo, je místní svařák = julegløg. Je to směs červeného vína a koření, která se jenom ohřeje až těsně pod bod varu a přimíchají se do ní nakrájené mandle a hrozinky, které se vyjídají lžičkou. A naopak, co mě vůbec nenadchlo, je dánské vánoční cukroví. Je hodně kořeněné (skořice, anýz, muškát, zázvor, kardamom) a buď je až usušené, nebo naopak smažené v tuku. Je zajímavé, že když jsem ho několikrát přivezla do Čech na ochutnání, všichni dospěláci se shodli, že je nepoživatelné a už ho nemusím vozit znovu, a všichni děti jím byly nadšeny – teto, to přivez příště zase.

Pokud byste někdy navštívili Dánsko a chtěli domů přivézt něco originálního na ochutnání, kupte fkaeskesvaer (ty dva ae je ta spojená dánská samohláska). Dá se koupit v potravinách po celý rok, je to vlastně druh chipsů, ale nejsou to brambory, nýbrž pečená prasečí kůže.