Jak se učí děti v Dánsku. Základní škola.
Když dítko dospěje někam kolem 6 roku (na přesném datu se tu zase až tak moc nelpí), nastane povinná školní docházka. Školní rok začíná někdy v polovině druhého srpnového týdne, nějaké pravidelné datum nebo logiku jsem za 10 let neobjevila. Prostě prázdniny dříve začínaly poslední týden v červnu, postupem doby se přesunuly na první týden v červenci a odtud trvají 6 týdnů + 2 dny, takže škola začíná někdy mezi 10.-15. srpnem.
Školní docházka začíná nultou třídou, která se také jmenuje školková třída (=børnehaveklasse). Děti mají pravidelnou výuku denně od 8 do 12 hodin s předměty dánština, matematika, tělocvik, výtvarka a přírodní vědy. Učí se vydržet sedět v klidu a koncentrovat se těch 45 minut, přestávky tráví venku, ale neexistuje žádný krasopis, cvičeni vlnovek a podobně lahůdky, prostě je jim ukázáno, jak se co píše, ale jak si to oni přeberou a píšou/nepíšou zůstává zcela na nich. Domácí úkoly a známkovaní neexistuje, přece nebudou chudáčky děti stresovat. Prostě je to taková škola hrou.
Základní škola končí devátou třídou a závěrečnými zkouškami skoro ze všech předmětů, přirovnala bych to k české maturitě, ale samozřejmě na jiném znalostním stupni. Celá základní škola je rozdělena na tři stupně. První je 0. - 3. třída, kde je škola hrou. Samozřejmě se učí, dostávají občas úkoly, postupně jim přidávají hodiny. Posledních pár roků jim ve 3. třídě přidali angličtinu, ta dřív byla až od 4. třídy. Je možno ráno a odpoledne chodit do družiny, ranní stojí 217,- kr a odpoledni 1210,- kr. Druhý stupeň je 4. - 6. třída a tady začíná jít do tuhého, úkoly a skupinová práce jsou na denním pořádku, děti si začínají zvykat na dělení a plánování práce při skupinových projektech – ne všechno se dá stihnout poslední den před odevzdáním, a je zde i pravidelná mimoškolní četba. A poslední třetí stupeň je 7. - 9. třída a to můžou dětičky zapomenout na jakoukoliv srandu mimo školu, protože to se nedá časové stihnout. Sedmá třída ještě jakž takž jde, ale osmá a devátá je příprava na další studium, výuka denně 8 - 10 hodin, pak následuji úkoly den ze dne + dlouhodobé projekty. Jenom pro názornou ukázku: dcera měla přes vánoční prázdniny pět A4 stránek matematiky, anglickou slohovku na minimálně tři A4 (v zadaní je velikost písma a mezer, aby nemohli našvindlovat délku), rozbor rozdílu/co je společného na sladko-slanovodní říši do biologie. Všechno se odevzdává po internetu, v zadání je obvykle internetová adresa vyučujícího a deadline datum. A taky se konečně známkuje a rovnou stylem střední školy, takže za nepatrnou chybu jde stupeň dolů.
Výuku celou základní školu charakterizují: 1) až neuvěřitelný důraz na kolektiv, sociální cítění, skupinovou práci, projekty. Například celou třídu rozdělí na skupinky po 3 - 4 žacích, každá skupina dostane zadání, které musí v daném termínu zpracovat, každý ze skupiny má svůj úkol, společně pak vypracuji odpovědi a ty pak přednesou formou přednášky před třídou. Není to orientační přednáška "pracovali jsme na tom a tom", je to místo učitelova výkladu. A učitel je samozřejmě k dispozici po celou dobu projektu. A za 2) se klade důraz na jednolivce coby samostatnou myslící bytost. A cení se kreativita, vlastní aktivita, až na důležitá historická fakta a data neexistuje šprtaní nazpaměť, ale opět se klade důraz na to, kde a jak vyhledat potřebné informace.
Učivo se prolíná z jednoho předmětů do druhého, takže například v matematice počítají úlohy s reálnou produkcí včel – kolik za den nasbírají nektaru, kolik z toho vyrobí medu, kolik stojí med, jak a kde se prodává, navrhni strategii prodeje a reklamy a pak na toto téma s použitím vypočítaných údajů napíšou slohovku v hodině dánštiny, pokud se jedná o jednodušší téma, využiji ho i v angličtině a v němčině. Je to určité zajímavější a praktičtější než teoretické úlohy na téma "kdy a kde se potkají dva vlaky", ale upřímné řečeno, po dvou týdnech s včelami, kamkoliv se člověk podívá, ten hmyz leze člověku hodně na nervy.Když už jsme u jazyků, slovíčka se neučí, u článku jsou označeny neznámé výrazy a ty si vyhledávají ve slovníku a zapamatovávají pomocí vět, ve kterých byly tyto výrazy použity. A mluví a mluví, nezaleží na tom jak, jestli si pomáhají rukama nohama nebo kreslením, ale mluví. A vyzývají rodiče mluvit doma třeba jenom čtvrt hodiny denně, ale mluvit a nebo poslouchat televizi/rádio v daném jazyce, což není problém, protože v Dánsku se nedabuje.
Pokud dítě z jakéhokoliv důvodů nemůže dokončit devátou třídu nebo nezvládne závěrečné zkoušky, má možnost pokračovat 10. třídou. To je v podstatě opakování 9. třídy. Závěrečná zkouška je na stejné úrovni jako závěrečné zkoušky z 9. třídy. Desátá třída se dá také využít v případě, kdy si dítě není jisto dalším vzděláním a potřebuje čas navíc na rozmyšlenou.
Linda v Dánsku:
- Zima v Dánsku
- Linda a myšlenky na návrat
- Lindino kulinářské dobrodružství
- Výběr střední školy aneb Mission impossible
- Dánská školka podruhé
- V dánské školce rozhodují děti
- Klasická dánská kuchyně - celozrnný chléb = rugbrød
- Svátky klidu a míru…. pěkně děkuji, nikdy více.
- Dánská štědrovečerní večeře
- Julefrokost - dánský vánoční oběd
- Dánské Vánoce
- Lindino vánoční cukroví
- Dánsko a náboženská výchova
- Počítání aneb názorná ukázka dánské logiky
- Dej pitomci úřad a on vymyslí razítko. Nejen u nás.
- To není jazyk, to je hrdelní choroba…
- Dánština aneb Ta zatracená hatmatilka
- Linda v Dánsku - Svatba
- Jak jsem skončila v Dánsku. Díl první.
- Za manžela mám Vikinga, který si mne koupil
9.2.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 18 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jak se učí děti v Dánsku. Základní škola.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.S tím, jak moje dcera roste, přicházejí i nové starosti. Nedávno začala chodit do školy sama a já jsem měla obavy, zda je v bezpečí. Rozhodla jsem se pořídit jí chytré hodinky s GPS od ARMODD. Tato investice mi umožňuje sledovat její polohu v reálném čase a díky kameře i komunikovat s ní pomocí video hovoru. Sledování historie tras mi zase pomáhá mít přehled o jejím denním pohybu. Jsem ráda, že mohu dceru takto chránit a cítím se díky těmto hodinkám o něco klidněji.
Tak o tom, že školství ve Skandinávii je trochu na jiné úrovni asi nemůže být pochyb. Myslím si ale, že tady u nás na tom také nejsme tak špatně. Syn teď půjde do první třídy a povedlo se nám ho přihlásit na poměrně dobrou školu, za to jsem ráda. Teď se chystám nakupovat všemožné pomůcky a tak. Nejsem si ale jistá batohem. Co třeba říkáte na značku https://www.stil.cz/ ?
Musím uznat, že velmi zajímavé čtení. Díky mockrát. Koukám, že ty rozdíly mezi našimi školami a jejich jsou docela velké. Když už jsme u toho tématu vzdělávání, tak náš syn má hrozný strach z toho, že nezvládne přijímačky na střední. Přemýšlela jsem tedy, že bych mu zajistila nějaké ty přijímačky nanečisto. Něco jako třeba toto https://www.to-das.cz/ Co myslíte má to smysl?
Lindo, muzu se te prosim na neco zeptat? Jak je to, kdyz se do Danska pristehuje rodina s malymi detmi - je nejaky problem zarazeni do "systemu"? Skolky, skoly.... ty uz jsi byla v jine pozici, deti jsi porodila v Dansku, ale pokud bys vedela, tak by me to moc zajimalo. Dekuji. A take dekuji moc za clanky, velmi rada je ctu, jsou to obohacujici zkusenosti a libi se mi tvuj styl :)
ten popis danske skoly mi prijde jako neco, co tady v cechach melo byt uz davno a to vcetne dole kritizovane kolektivni prace. kdyz se to vezme do dusledku, tak v zivote clovek taky neustale s nekym spolupracuje, bud ma kliku a ma za partaky pracovite lidi nebo jsou to flakaci co se vezou, ale v kazdem pripade je dobre se naucit s obojim nejak vyporadat a vysledna znamka mi prijde mene dulezita nez poznani, ktere to detem prinese.
Je zajímavé,že se takhle podporuje v Dánsku něco,co se u nás dříve nazývalo kolektivní spolupráce.Já byla vždy individualista,to nebylo moc žádoucí a napsali mi to kdysi i do posudků....
Já myslím, že to, co popisuje Linda, tak je pro život praktičtější - nemá cenu se něco memorovat, když stačí vědět, kde to najdu a už tim, že jsem to jednou hledala, tak mám alespoň o daném problému jakousi "páru" ,což kolikrát stačí.Skupinové práce jsou nakonec taky v mnoha oborech využitelnější, protože v mnoha profesích se pracuje v nějakém kolektivu, jeden navazuje na druhého, nebo plní úkol společně.. Uznáváým, že tento styl tu není zajetý, pro pedagoga je jistě jednodušší skupinové úkoly nezadávat nebo je pak hodnotit jednou známkou, ale třeba se to tady vytříbí a oni se nám to ti pedagogové naučí.. Pokud to ale neumí, tak ať raději zůstanou u těch klasických metod nám všem známým.
talenka: Přesně. Tady to učitelé málokdy umějí. Možná i proto, že to sami jako děti nezažili. Juniorova první učitelka to zvládala skvěle. Už jen tím, že děti do skupinky nevybrala náhodně, ale poskládala je tak, aby tam byl vždycky někdo organizačně zdatný, nějaký mozek, někdo manuálně zručný... Teď na osmiletém gymplu taky sem tam nějaký projekt mají, flákači v té třídě nejsou snad vůbec, takže to zatím taky dopadá celkem dobře. I když pochopitelně výsledná známka (stejná pro celou skupinu) není vždycky spravedlivá úplně ke všem.
Almega: jak jsem psala níže, mám pocit, že v Dánsku je posdtup jiný. Tam mají totiž skupinové vyučování zažité, zatímco tady se teď horkotěžko prosayuje a spousta kantorů vůbec netuší, jak s tím pracovat.
Almega: Syn je taky na osmiletém gymplu a naštěstí tam takové šílené nápady nemají. Jinak 8 až 10 hodin denně si nedokážu představit, syn má dvakrát týdně 8 hodin a už tak v 7 ráno vypadne z domu a domů dorazí ve čtvrt na šest a je z toho dost unavený, takže přijde domů a usne. Hlavně teď v zimě je to dost zápřah na organismus.
talenka: Jak jsem psala níže,tak u dcery na 8 letém gymplu se takové skupiny(o 3-4) dělaly,společný projekt museli odevzdat,ale opravdu málokdy to skutečně dělali všichni,obvykle se aspoň 1,i dva,jen vezli a učitele nezajímalo vysvětlení,když to neodevzdali,že někteříi ty svoje části nedodali.Takže aby neměli za 5,tak ty pracovití to udělali i za ty líné...Bohužel nešlo změnit tu skupinu,bylo to dané vždy na pololetí.Takhle společně dělali i výtvarné práce,a taky se to neosvědčilo,každý měl jiný plán a dohromady to nešlo a hotové věci neměly nakonec úroveň,vypadalo to jako dort pejska a kočičky....
těch 8/10 hodin mě překvapilo,to je docela nápor pro všechny,zajímalo by mě,jak to prochází flákačům,nebo těm dětem,kterým to prostě nejde....ale já jedno vím jistě,už se nechci učit,ani chodit na třídní schůzky
Almega: no pokud jsem pochopila, tak ve skupině dostane každý své zadání, takže flákat se nemůžou. A pokud je kantor co k čemu, tak rozdá úkoly podle schopností a dovedností všech individuálně.
talenka: tem chudákum deckám je v tý obe nejakých 13-16 a to at radsi vysedávají ve skole nez aby delali nekde prusvihy
Almega: skupiny jsou po 2-3 lidech, takze pokud to mají stihnout tak makají vsichni a pokud se jeden fláká a ti ostatní dolozí, ze si práci rovnomerne rozdelili a není vypracovaná pouze ta urcitá cást, tak ti co makali jsou ohodnoceni samozrejme jinak nez ten co se flákal
Taky mi to připadá,jakože nejdřív pohoda a pak šílenství...Nebavilo by mně dělat něco s někým skupinově,vím,že dcera to ve škole měla taky a vždy to dopadlo tak,že jen ona nebo nejvýše 2 dělali,a jeden nebo 2 se flákali a ostatní to za ně udělali,jinak by měli všichni!! blbou známku.Možná v Dánsku jsou žáci pilní a ctižádostiví všichni.Já se tedy raději spoléhám jen sama na sebe a zatím mi to celý život vychází....