Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Zde diskutujeme na téma:

Mám velký problém a to je má matka. Nebylo mi ještě ani 13 roků, když sem zjistila, že otec matku podvádí. Chtěla sem mámu "ochránit" a také sem samozřejmě absolutně netušila jakým směrem se vše obrátí a matce se svěřila. Ta posléze zjistila, že je vše pravda a s otcem se rozvedla. Tohle je velmi zkrácená verze. Popisovat záplavu řevu, hysterických záchvatů i bitek nechci. Nejdříve sem pro matku byla hodná holka. To se poměrně záhy obrátilo v absolutní nenávist. Kdybych prý mlčela, nemuseli se rozvádět. Urážky, nadávky, fyzické násilí trvalo až do mé svatby v 19 letech. Bohužel její agrese se stupňuje s věkem. Dnes je jí 68 roků, mě 45 a je to čím dál horší. Prakticky neumí mluvit normálně. Jen huláká, uráží, vymýšlí si. Když jí pak nevolám zase pak řve, že na ní kašlu. Opravdu si nevím rady. Vím, že to zní šíleně v mém věku. Prostě sem pořád na rozpacích. Vždyť je to máma. Na druhou stranu si to samozřejmě nechci nechat líbit. Slyšela sem od své matky tolik hnusných věcí(včetně toho, že mě měla zabít jako miminko), že k ní necítím lásku. Je to asi jen pocit zodpovědnosti. Poraďte prosím. Máte někdo stejné zkušenosti s matkou? Budu vděčná za nestranný pohled.