"To je smrad, že by jeden pad."
Ahoj Šťastlivky. Jdu sem se zážitkem, který znáte všichni. Puch. Zápach. Odér. Smrad. Pořád a všude. Zas se tyto zapáchající zážitky hromadily a hromadili, až dnes, jeden pán v obchodě, dodal poslední kapku. Stojím za ním (a asi za jeho paní či přítelkyní), kousek dál ať neblokuju uličku a čekám až na krájecím stroji dokrájí chleba a já si nakrájím též. Otočil se udělal pár kroků k odchodu, přistoupím ke stroji a….Kristova noho! Rána do nosu! Ten zápach! ,,Panebože, to je děs“ vylítlo ze mě zároveň s pohybem ruky, co měl ochránit můj čichový orgán.
Tentokrát, přísahám, to bylo fakt bezděčné. A pán mě slyšel. A otočil se. Zírám na něj s rukou na nose, on zírá zlověstně na mě (paní hledí do regálu s houskami) ..…náhle přistupuje můj muž s čokoládou v ruce (ne pro pána, ale pro sebe) a autoritou své postavy zcela beze slov změní situaci. Pán odchází a já vysvětluju co se stalo. ,,Prase“ praví můj čistý muž.
Jenže ono je to všude. Páchnou ženy, páchnou muži. Voňavého člověka potkám zřídka. Nijak už neřeším, zda se cítí nebo to dělají naschvál (mimochodem, takového naschválníčka má manžel za kolegu a to prosím pracují ve službách). Spíš jsem se zamyslela nad tím, jak to, že navoněnému člověku se tak snadno řekne, nejlépe sprostě, že se nasmrděl, že smrdí jak ku*va, zamořuje ovzduší, dokonce ohrožuje svou vůní něčí zdraví (nebavíme se o lidech, co na sebe vylijí litr drogérovky – i když…radši litr drogérovky, než měsíc uleželý pot kombinovaný alkoholem).
S potěšením vidím, že lidé samozřejmě i voní a sama, když cítím, že někdo voní a je to možné, vždycky pochválím (ta radost v očích toho člověka je fakt krásná…) Ale lidem zapáchajícím potem, špínou, případně chlastem a putykou, se ostýcháme říci stejně naplno, že smrdí, zapáchají a obtěžují. Že se nám zvedá žaludek.
Jak je to možné? Čím to je? Řekli jste někdy někomu naplno, že zapáchá a měl by se umýt? A co se dělo pak?
27.8.2014 Rubrika: | Komentářů 117 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - "To je smrad, že by jeden pad."
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Já si nedokážu představit, že bych měla být "cítit". On se málo kdo sám cítí, tak si to třeba neuvědomí, ale já mám používání parfému už tak automatické, že se voním, i když jsem doma. Taky mám pořádnou spotřebu :-D . Už mám vyzkoušené skoro všechny parfémy z https://www.esensino.cz/damske-parfemy/ a vzhledem k tomu, že nejsou drahé, tak s nimi nemusím šetřit :-) .
Tak trošku k tématu. Trápí mě nadměrné pocení. Hledala jsem si informace o tom, co proti tomu dělat. Našla jsem tento článek: http://www.medicomvip.cz/esteticka-dermatologie/nadmerne-poceni. Zajímalo by mě, zda to opravdu funguje. Máte s tím někdo zkušenosti? Děkuji.
.jpg)
Speedy: no taky pěkná cena
bože, ty už neví co si za to říct...
.gif)
Anahir: No prave, je blbe neco za nemaly peniz objednat a nevedet, jak to voni. Ja jsem na vune dost previt. Nasla jsem to na Sephore za pouhych 698 kanadskych dolaru. Nekup to za ty penize :0)))
Speedy: jestli myslíš Orangers, tak americký a britský Amazon ji prodává, tak jedině přes ně.
Americký ji má za 142 dol. a britský za cca 92 liber.
Není to žádná kytková svěženka ani prvoplánová líbivka. Mě se líbí hodně, ale někomu nemusí, tak raději bacha na to. Někdo ji může vnímat jako vůni z minulého století, byť je rok vydání 2012.
Anahir: Docela jsi me na tuhle vuni nalakala, jsem vonavkovy maniak a tuhle absolutne neznam. Koukala jsem na ni tady kolem(Kanada, USA)a nenarazila. Asi se tu vubec neda sehnat.
illča: che! No jasný!
Ráno orangers aplikuju a večer při nějakém pohybu zacítím. A já nejsem tip na kterém něco drží
ale s tímto odstřikem krutě šetřím...ale dostala jsem ho od jednoho muže, který pečlivě vybíral, komu takové vyzkoušené odstřiky věnuje (ono to taky něco stojí a ceny odstřiků jdou do několika stovek, vezmeme - li v potaz, kolik stojí 10 ml vůně, když 100ml stojí na amazonu 98 euro + poštovné vzorku a jeho flakoneček)
On, jako zkušenej voňák určitě tušil, že mi posílá budoucí poklad, já jsem to při první zkoušce nepoznala, to byla síííííla že jsem myslela že mne ten střik odstřelí na protější stěnu. dnes už se k ní stavím jinak a síla mi to nepřijde, ale pochopila bych, kdyby někomu z ní tepal nos mě taky kdysi tepal
.jpg)
Anahir: a jsou to "držáky" ? Vydrží vonět celý den?
illča: nenene, špatně jsem to napsala...ty flakony jsou 50ti kusové edice, jinak parfemy v tom jsou stejné jako v klasických flakonech.
Ale jinak máš pravdu, do levných zrovna nepatří
V ČR nevím o tom kde by se prodávaly, v Praze jsem nebyla ani nepamatuju a ani tam nevím, kde bych je hledala. V klasických parfumeriích nejsou. Prodává je v čr jen jeden eshop a natáhl na nic cenu o téměř 1000,- více než se dá sehnat na německém amazonu - tam je i s dopravou asi za 98euro. Což je cena, kterou nyní skutečně nemohu zaplatit. Ale jednou jo a pak to se mnou šlehne až ten flakon vybalím
Anahir: tak to já jsem ve Francii v Galeries Lafayette byla navoněna Chanelem no 5 - a zklamání , pro můj nos nepříjemná vůně.
Momentálně mi nejvíc voní ovocně-květinové vůně.
A ten tvůj vysněný parfem - to teda asi nebude levná záležitost, že? Když její třeba jen 50 kusů....
illča: jinak já jsem se tímto červeným jabkem seznámila taky ve Francii v Galeries Lafayette, tenkrát tam rozdávali vzorky, poněvadž to byla novinka, ale to je už dávno
slečna tenkrát notně navoněla mne, takže jsem si mohla užít, dostala jsem ve vialce vzorek a navoněla i vizitku. Upřímně mohu říct, že na mne voněla úplně jinak než na té vizitce (tam byla daleko sladší).
Hezká vzpomínka.
illča: Jen ať si ho koupí, neprohloupí
Orangers en Fleurs
Pomerančové květy. Někde píší, že je to soliflor, což nemohu posoudit neboť jsem živé pomerančové květy nikdy necítila.
Vůně pochází z tohoto parfemářského domu Houbigant:
http://www.houbigant-parfum.com/us_en/the-house-of-houbigant.html
Mají krásné edice. Třebas tohoto je jen 50 ks na světě...Quelques Fleurs Royale...krásný flakon....
Anahir: A jak se jmenuje tvůj sen? Nemužu to na flakonu rozluštit .
Dcera si ted chce koupit to jablíčko ve Francii
Zde, můj sen....
sharon: jejejejej, to ses mne neměla ptát
to hubu nezavřu !!!!!
nejdřív musím říct, že na mne voní všechno poněkud jinak, protože na mne hodně vystupují dřeva, snad víc než na chlapech a takové věci jako ovoce, růže atd. se hodně potlačují.
takže na sobě mám vyloženě jako nekonfliktní vůni Nina Ricci - Nina (červené jablko) - ta se líbí té sestře u mudry, a když jsem se jí navoněla do školy, tak učitel na právo stál pořád jen předemnou
ale jak říkám - na mne hodně vystoupí bílé dřívko.
Další nekonfliktní jistota je Armani Sensi white notes - ta už se ale neprodává, něco se za nehorázné peníze doprodává v Americe a já dodělávám flakon, pak mám utrum.
Dál jako nekonfliktní mám Lauru Biagiotti - Aqua di Roma. Pro mne svěží, necitrusová.
Velmi vzácně, neboť odstřik byl darovaný a je ho velice málo, Houbigant Orangers en Fleurs.
A dále odstřik Allure edt. - ale ne do školy, ne do práce. Prostě ne tam, kde by někdo vedle mne mohl trpět a nemohl odejít. Snažím se zase chápat, že někomu takové vůně nemusí dělat dobře.
A dnes voním oriflamáckou červenou Enigmou. Taky dobrá záležitodt, s celodenní výdrží a večer už z ní na mne dýchá těžká vanilka se santalem (nj, ty dřeva
).jpg)
