Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

opravdu jsem měla hodnou (tchyni nemám to slovo ráda ) vždy jsem mluvila o mamce od manžela

chodila k nám na pozvání a my k ní taky tak bydleli jsme celkem blízko sebe 5 zástavek autobusem

ráda pohlídám ,ale musí si sami o to říct a návtevy jen na pozvání ,nebo po domluvě ,když chci si vzit malou k nám a tá už se domluví sama pokud k nám chce jít (jinak mluvíme telefonem malá zavolá ,kdy chce )

Tak mně by se bývala byla taková "chtivá" babka při mém 1.dítku mooc hodila...Nespalo do roka a čtvrt souvisle déle jak 3 hodiny,vůbec jsem se nevyspala a za klidný spánek aspoň 1x za týden bych tehdy dala kdeco....Já ještě nejsem babka a možná ani nebudu,moje děti na množení zatím nejsou.Co se týče stínových vnoučat (od manžela),tak tam mně vidí cca 1-2 za rok.Mimina mě neberou,větší dítka jakž-takž,ale opravdu stačí 1x na Vánoce a 1x v létě.Jedině kdyby opravdu nebyla jiná možnost,že by se jejich máti nemohla postarat,ani druzí prarodiče,tak možná na 1,maximálně 2 dny bych se snad přemohla,ale to opravdu by mne stálo hodně přemlouvání.Užila jsem si kdysi 3 mladší sourozence,manželovo dceru,naše děti....Opravdu mi stačilo.Nechápu myšlení tchyně z článku,jako by jednal nějaký mimozemšťan,jehož jednání je mi nepochopitelné....Mým dětem,kdyby tedy jednoho dne nějaké vnouče se zjevilo,tak velice výjimečně bych byla ochotná pohlídat,spíš jen zdravotní důvody by mne přesvědčily,abych se tolik přemohla ....

Oska: Cinderella: ................nic jste nepochopila děvčata..........copak něco takového píšu ?................Oska: na jakou udičku když je to veřejná diskuze......Bellana:
mám vdanou dceru a syna ženatýho 22 let a myslím že si na mě nemůžou stěžovat.....dokud by to byli potřebovali nebyl čas - byla jsem v práci a dnes jsem líná a vnoučata velká...... celou dobu máme klíče od dcery a sama jsem tam byla jen když bylo třeba vyvenčit psa.....tak asi tak....

A to já se přiznám, že bych klidně dala svoje dítě každý den dopoledne na dvě hodiny někomu hlídat a prospala se. Zvlášť u dcery, která se budila co dvě hodiny až do osmi měsíců a já spím ráda. Den má dvacet čtyři hodiny, takže o dvě hodiny potěšení méně bych v pohodě přežila. Vůbec bych si nepřipadala jako špatná matka. Svoji snachu denně navštěvovat nehodlám. Ona by ale neměla problém, aby mi řekla, že ji moje přítomnost obtěžuje, nebo aby mi to řekl syn.

Já nechápu, proč bych jako tchyně měla denně přijít do domácnosti svého syna? Ten sice není ženatý, nemá rodinu, ale sám nežije. Dopřávám mu samostatnost a návštěvy směrem k němu nepěstuju, vím, že vůbec návštěvy snáší těžko. Zato dcera, ta by byla ráda, kdyby mě měla blíž a pomoc by uvítala. Ale že bych u ní denně vysedávala, si nemyslím.

Milá Ivetko, dobře to napsala Linda není co dodat.

Jsem také tchýně,ale hamba by mě fackovala, tak to se chovat. Návštěvy zásadně domlouvám telefónem, mladí mají právo na svůj program.

Tchýně zapomněla, že byla taky mladá, tak bych jí to připomněla,držím palce

"Vyžaduje, abych ji připravila do kočárku, že pojede na procházku, když řeknu, že ne, že s ní půjdu odpoledne, dost autoritativně mě utne, ať si nevymýšlím a jsem ráda, že si můžu aspoň odpočinout nebo v klidu doma něco udělat."

A co prostě na tohle říct, že ráda nejsi, nepřeješ si, aby s dítětem chodila ven a neoblíkneš ji. To se začne hrabat ve skříni prosti tvé vůli? No, možná ne, ale asi neodejde a bude ještě kafrat.

Člověk dokáže odmítnout tutéž věc jen několikrát. U každého je ten počet jiný, tak jde jen o to vydržet déle než tchyně. Možná hned u dveří, když se dožaduje vstupu.

Jo a nejde s malou neohlášeně odjet ráno na celý den? Několikrát týdně?

rychlonožka:

sharon: tchýně je žena, která už zapomněla, že taky jednou byla snacha
ještě jsi zapomněla napsat, že snachy jsou nevděčnice, které si neváží toho, že jim tchýně porodily a vychovaly manžílky

sharon: ty si opravdu myslíš, že je normální, aby děti trávily každý den s prarodiči místo toho, aby byly se svými vlastními rodiči? já tedy nee....... podle mě jsou rodiče na prvním místě a až pak jsou prarodiče...

sharon: původně jsem chtěla napsat, ať mi to nepíše sharon, ale vidím, že jsem ani nemusela, ty ses stejně chytla na udičku...

Ta naše Iveta si nepořídila mimino proto, aby jí bylo sebíráno a aby měla čas na úklid a vaření! Ona chce být mámou. Ta tchýně by měla být ráda, že se děcka nezbavuje a nelítá po kamarádkách nebo jinde. Co by ale taky šlo, jít někam jinam a doma nedělat nic. Argumentovat, že když babička hlídá, ona si oběhala nákupy, kamarádky, šla do knihovny, atd. To by asi babička HODNĚ RYCHLE ZABRZDILA svoji péči! Poněvadž ona má argumenty domácnost. Ne odpočinek od ní. Doporučuji i tento způsob, použít jejich kombinaci. Už vidím ten rozhovor: Jé, Pepo, tys doma dřív, než já? No maminka je ochotná hlídat, tak já si oběhla město, potkala jsem Janu, jdu zítra k ní. Jé, vy jste maminko nestihla uvařit a vyprat? Nevadí, my si namažeme chleba. Tak to stihnete zítra, jo, Pepo, vem prosímtě maso, aby maminka měla z čeho večer vařit a zkus přijít dřív, já se asi zdržím, Jana by ráda, abych jí pomohl s ...je jedno s čím. A kdyby Pepa mlel, co je to za pořádek, řekla bych mu, když sem maminka chodí pomáhat, tak ať pomáhá. A když pomáhat nechce, ať je doma. Já s ní na to téma už mluvit nebudu a kdykoli přijde, odcházím pryč. Řekla bych, že to zabere na oba. Mně takhle jednou týdně brala tchyně první dítě na celé odpoledne. Aby sis uklidila. Řekla. Při jednom malém dítěti jsem domácnost zvládala levou zadní. nebylo co dělat. Tak jsem byla v knihovně, atd a vždy jí s gustem líčila, co vše jsem si díky ní oběhla a že jsem šťastná, že jsem se díky ní dostala mezi lidi. Manžel byl celé týdny a měsíce všední dny bohužel služebně mimo a ona tohle měla jako takový pravidelný dohled mé domácnosti. Veřte nebo ne, ta moje tchýně Z MÉHO NADŠENÍ NAD JEJÍM HLÍDÁNÍM VŮBEC ODVÁZANÁ NEBYLA! Nedat jí dítě jsem si nedovolila, to by mi muž dal, ač běhající mimino řvalo na celý barák za dveřmi mami, mámo, až mi to rvalo srdce. Odtáhla si dítě vždycky násilím. Dneska bych se už zachovala jinak. Nechce s vámi, nepůjde. Ona si ho potřebovala na sebe zvyknout, bylo upnuté na mě, bylo jen se mnou....Na ty chvíle vzpomínám s lítostí...

Nemůžu si pomoct, nejefektivnější mně přijde, aby se chodila těšit, když je doma i pan syn. Mladá paní a matka má s dítětem svůj zaběhnutý režim, který jí vyhovuje, a že jde hlavně o dítě, musí tomu ustoupit i ti, co jsou normálně natvrdlí. Ať si to vyříkají přímí příbuzní. Až poleze na nervy jemu, ten se s ní domluví jistě rychle a dobře. Iveta to bude mít bez práce a ještě nedostane punc nevděčnice. Nemyslete si, že chlap to nebude vnímat jako nevítaný vpád! To by musel být ignorant s nezájmem o ženu, dítě a domácí pohodu! Kdesi tu byl jednou příspěvek o tom, jak tchyně chodila mladým na návštěvy - dítě snad ještě ani neměli. Ona ta jeho matka bohužel klíč měla. Mladá s tím nic nezmohla, lezla tam, kdy se jí zachtělo. Pak našla způsob. Svému muži řekla, že si milování už nedovede užít, poněvadž má pořád pocit, že právě někdo stojí za dveřmi. Babka chodila, jak se jí zamanulo, kdykoli během dne. Efekt byl nečekaně rychlý. Následující týden byla matka bez klíče. A jak se ti dva domluvili, co na to tchyně, to ani mladou paní příliš nezajímalo...Klíč byl zpátky a ona měla pokoj!

Oska: .........až tou tchýní buseš tak uvidíme.... člověk míní a život mění.....