Jsem těhotná a on se nechce ženit
.jpg)
Jsem strašně zklamaná ze svého přítele. Chodíme spolu čtyři roky, skoro stejně tak dlouhou dobu společně bydlíme a teď čekáme plánované miminko. Mně je třicet, jemu o pět víc, před půl rokem jsme se domluvili, že vysadím antikoncepci a začneme se snažit o dítě. Já jsem tenkrát řekla, že ale nechci být svobodná matka, že bych dítě chtěla přivést do úplné rodiny a přítel mi odpověděl, že však jo, že až otěhotním, vezmeme se, dřív to prý nemá smysl.
Jenže teď se začal cukat. Jsem ve třetím měsíci, už od sedmého týne víme s jistotou, že jsem těhotná. Když jsem nadhodila téma svatba, začal se ošívat a najednou povídal, proč na tom tak trvám, že přece svatba není to nejpodstatnější, a jestli mu snad nevěřím a myslím si, že by mě zradil a opustil. Nic takového si nemyslím, jen jsem možná konzervativní nebo staromódní, chtěla bych, abychom se všichni jmenovali stejně, abychom byli rodina se vším všudy.
Jeho postoj nechápu. Jsme zajištění, máme vlastní bydlení bez hypotéky, žijeme si dobře. Hospodaříme společně, ve všem se chováme, jako bychom byli manželé. Ale pro něj je to zpečetění vztahu na úřadě jako nějaký nepřekonatelný strašák.
Jsem z toho rozčarovaná a zklamaná, mám pocit, že mě podvedl. Cítím se i jako žena hrozně, vlastně mě odmítl, na rovinu řekl, že si mě nechce vzít. Přitom že čekám jeho dítě bere jako samozřejmost, že to tak je správně a na miminko se těší.
Nevím, co mám dělat. Mám chuť na něj zatlačit, ať se rozhodne, že buď bude svatba, nebo holt budu svobodná matka, ale když už, tak se vším všudy, rozejdeme se a on mi bude platit na dítě a po dobu mateřské i na mně. Vím, že je to hloupost a asi to neudělám. Ale přemýšlím, jak na něj zapůsobit, aby mu došlo, že v situaci, kdy čekám naše společné dítě, je pro mne svatba a rodina velmi důležitá. Neporadíte mi nějakou taktiku, co by na něj mohlo zabrat?
21.10.2016 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 58 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jsem těhotná a on se nechce ženit
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Ahoj, milý, jsem Michael, ráda tě oslovím z tohoto webu, neváhej mě kontaktovat na svém e-mailu, protože nejsem vždycky, prosím, odpověz mi zpět, protože mám něco důležitého Budu rád, když budeme mluvit, Odpovězte, prosím, abych vám mohl také poskytnout můj obrázek Čekat na vaši odpověď E-mail: (michaelgeorge4800@gmail.com)
kubikm: přesně, s tou HA jsi to vystihla
jo a ještě dodatek...taky, když by těhu byl vážný zdravotní problém...
to jsem zapomněla dodat
krasaka: jo
a potom druhá věc
já jsem proti hormonální antikoncepci, která škodí jak ženám, tak i přírodě...
ano, pro mladá děvčata, studentky...asi by tam dítě bylo vážnou překážkou...a navíc...vše se člověk musí naučit
ale
krom těch hormonů...mužům to usnadňují, proč je špatný kondom? když zároveň správně použitý chrání před chorobami???
a není žádné tajemství, velký nárůst kapavky, syflu a i HIV
a to 30 letá a 35 letý ještě potřebují berličku?
víš, jak to myslím, že
My jsme se taky vzít museli, ovšem ne kvůli dítěti, ale ... abychom se vešli do pořadníku na podnikové byty ještě v tomtéž roce. První dcera se narodila až za 26 měsíců
Ale jsem přesvědčena, že v případě otěhotnění bychom měli svatbu do měsíce-na jižní Moravě bylo nemyslitelné "nechat děvčicu" a nechovat se zodpovědně. Tehdy se i vojáci zákl. vojenské služby ženili /sice i pro jiné výhody/ - je jiná, moderní doba - ale smysl pro čest, povinnost, morálku a jiné hodnoty vyprchal příliš rychle-to nás v době "sametu" ani ve snu nenapadlo
.jpeg)
Hlavně by Markéta měla chtít vědět, proč ho to ženění tak děsí. Něco v tom přece být musí. Chce s ní být, chce s ní mít dítě, tak proč nechce být úplná rodina?
Ale jak už tu bylo mnohokrát řečeno, přímení po mámě. 
krasaka: no přesně
já bych od něj dávno odešla...
a používat na něj nějaké finty? proboha proč?
kubikm: mně se nelíbí ani konec té věty :
a přítel mi odpověděl, že však jo, že až otěhotním, vezmeme se, dřív to prý nemá smysl.
Tudíž oženit se, pokud by Markéta neotěhotněla by nemělo smysl ???
A kdyby se pokoušeli o dítě pár let, tak aby on si mohl případně odskočit /jako ten kohout na dvorku
/ - a co kdyby byl někdo z nich neplodný, to by nemělo smysl už vůbec vstoupit do stavu manželského ??? - nebo jak to myslel
Zaláskované ženy věří, ale už tehdy to chtělo zpozornět-jak chce pak partner řešit společný domov, když sňatek nemá smysl ?
cituji autorku
. Já jsem tenkrát řekla, že ale nechci být svobodná matka, že bych dítě chtěla přivést do úplné rodiny a přítel mi odpověděl, že však jo, že až otěhotním, vezmeme se, dřív to prý nemá smysl.
a už tam mu měla říct, až se vezmeme, vysadím, jinak ne....
Verera: jasně, oni byli před porodem, protože ona ho u porodu chtěla...
Taky jsem se takzvaně musela vdávat. No, po letech musím říct, nedopadlo to. Rozvod. Člověk si myslí, že je to napořád, a není. Co se dá dělat. Jmenujeme se všichni stejně. Už jsem zpátky ke svému příjmení nešla. A musím říct, bylo by mi líto, kdybych slyšela - já si Tě vzít nechci. Pánové, je to, jako kdybyste nám říkali - JSI MI DOBRÁ NA TO, ABYS SE MNOU SPALA, ABYS MI VAŘILA, ABYS DOMA UKLÍZELA A ABYCH NEŽIL SÁM, ale nestojíš mi za to, abych si Tě vzal. A když dva čekají dítě, už předtím by měli mít vyjasněno. A měli by mít stejný názor. Příteli bych řekla - myslela jsem, že jsme domluveni, mýlila jsem se. Dítě se tedy bude jmenovat po mně a jako otce Tě neuvedu. Jo, vdovský důchod. Ovšem - stojí těch pár stovek alimentů za to, aby mě ten druhý kdykoli mohl o dítě připravit? Pán chce mít otevřená vrátka? Nechala bych si je otevřená taky. A až mu jen tak mezi řečí naservírujete, že se objevil někdo, kdo má zájem o Vás i dítě. A že pokud si Vás bude chtít vzít, tak se rodiny, co se stejně jmenuje, dočkáte. A uvidíte ten kalup.Pokud chce svoji svobodu, pak i Vy máte právo na svoje svobodná rozhodnutí. Drsné, ale on se taky nezachoval až tak nejlíp.
kubikm: Pokud otec souhlasí s tím, že je otec,stačí, když spolu zajdou na matriku a odsouhlasí to oba před matrikářkou. Do té doby ho vlastně ani není možné jako otce zapsat do rodného listu.
Asi je lepší tam jít před porodem než pak s malým miminem nebo shánět hlídání, ale jde to i potom.
Jen pro odlehčení, v některých státech žena má po celý život své příjmení,ať se vdá Xkrát-není to špatné
Kupř. ve Španělsku mají lidé 3 jména, svoje křestní, druhé je otcovo dědičné příjmení a poslední je matčino příjmení /někdy mají jména čtyři,pokud je křestní složené Anna-Maria/.
Vypadá to dost složitě, ale běžně se mezi lidmi používá stejně nejvíce křestní, i u lékaře a na úřadech při vyvolávání je slyšet pouze křestní.
Někdy mi připadá vtipné, když chlapcovo jméno končí ženskou formou jména /protože poslední je po matce,ale jim to asi nevadí??-Ronaldo Gonzales Carmen/
Tak tohle jsem věděla naprosto přesně a taky jsem to narovinu říkala, otěhotním a nevezmeš si mě?!... chci se jmenovat stejně jako moje děti, takže žádný příjmení po tatínkovi, moje aktuální. .Není stejný s tvým, tvoje blbost. Nakonec se nám mimčo narodilo na druhé výročí svatby. Myslím, že si hodně chlapů myslí, že je to jasný, že dítě bude mít jeho příjmení, ale mám spolužačku co má dvě děti s jiným příjmením a partner se na ni i na ně vykašlal a ona tím dost trpí.
kubikm: Tohle,co radíte je ta poslední možnost. Pokud vím, tak Markéta chce poradit, jak na něj. Vyhrožováním si ho asi nezíská. Nemyslím doprošovat se, ale snad není tak špatný, když to čtyři roky klapalo.Jít uraženě od něj a pořídit dítěti jiného otce? Asi je potřeba vidět trochu dopředu. Na to je čas.....
