Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Blíží se druhé kolo prezidentských voleb z něhož vzejde budou prezident naší republiky. Do finále se dostal Jiří Drahoš, který stojí proti dosavadnímu prezidentovi Miloši Zemanovi. Podle průzkumů mají oba dva kandidáti své jasné voliče, asi devět procent je však ještě stále nerozhodnutých. Patřím mezi ně.

Oba dva kandidáti mají své klady i zápory, ideální není dle mého vlastního úsudku ani jeden. U Miloše Zemana mi vadí je povýšenost a arogance, kterých jsme během jeho pětiletého prezidentování byli svědky, vadí mi i okruh nejbližších spolupracovníků, hlavně pánové Mynář a Nejedlý. Starosti mi dělá i Zemanův zdravotní stav, který je na první pohled patrný a nepotřebujeme k tomu ani žádné zveřejněné lékařské zprávy.

Navzdory tomu s některými jeho názory souhlasím, považuji ho za velmi chytrého člověka, který umí správně vyhodnotit různé situace, a to nejen ohledně migrace ale celkově, co se naší společnosti týká. Umí dobře mluvit, je zdatný rétor a argumentačně je velmi silný.

U pana Drahoše se mi nelíbí, že nevím, kdo konkrétně za ním stojí, připadá mi jako nastrčená figurka, jejímž hlavním úkolem je převálcovat Zemana a poté, když uspěje, vykonávat svou funkci hlavně podle rad různých poradců. Pan Drahoš mi nepřipadá názorově pevný, spíš na mě působí dojmem, že není moc schopen své názory prezentovat a taky se ve spoustě oblastí příliš době neorientuje.

Líbí se mi na něm, že je to na první pohled slušný člověk s dobrým vystupováním, seriózní. V tomto ohledu je Zemanovým pravým opakem.

Po včerejší debatě jsem ještě víc na vážkách. Debata samotná byla televizí Prima, alespoň podle mého názoru, velmi nešťastně pojatá. Těšila jsem se na důstojnou atmosféru, kterou by taková debata mít měla. Místo toho jsem sledovala rozbouřené publikum, které hvízdalo, vykřikovalo, oba dva kandidáty přerušovalo, takže ani jeden z nich neměl v podstatě možnost nějak rozvést svůj postoj k daným tématům. I samotná témata byla vybrána dost nešťastně, osobně by mě víc zajímalo, jak by se oba dva kandidáti vyjádřili k financování svých kampaní a k osobám svých nejbližších spolupracovníků. Ráda bych od Miloše Zemana slyšela jeho důvody, proč má ve svém týmu pány Mynáře a Nejedlého. A od pana Drahoše bych zase chtěla slyšet, kdo konkrétně ho oslovil, aby kandidoval na prezidenta, kdo mu pomáhá a ideálně, co si od toho ten dotyčný (či dotyční) slibují.

Zajímaly by mne jejich názory na školství, sociální politiku, inkluzi ve školách, důchody... Kuřácký zákon a církevní restituce mi jako nosná témata do prezidentské diskuse nepřipadaly.

Pan Drahoš by velmi nejistý, evidentně nervózní. Není divu, nemá a ani nemůže mít tolik zkušeností jako M. Zeman, který se v politice pohybuje už několik desítek let. K tomu ti diváci a neschopný moderátor, který je nebyl sto usměrnit. Doufala jsem, že mi debata pomůže v mém rozhodování, kterého kandidáta mám volit, ale nestalo se tak. Uvidím, zda čtvrteční duel nepřinese lepší výsledek a moc si přeju, aby byl čistě za přítomnosti kandidátů a moderátora. Bez diváků. I když toto je spíš asi jen zbožné přání.

Co vy a volba prezidenta? Máte jasno?