Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Jsou roztomile neohrabaní, a přesto se tváří nadmíru důležitě. Ve svých slušivých fracích vypadají jako angličtí gentlemani na procházce. Tučňáci. Ať mám jakoukoli náladu, pohled na tahle roztomilá zvířátka mne vždycky potěší. Vydržela bych se na ně dívat hodiny.

Jejich kolébavá chůze na pidinožkách a legrační kývání hlavou ze strany na stranu jsou nepřekonatelné.

Jak jsou neohrabaní a těžkopádní na souši, tak jsou ve vodě naopak mrštní a rychlí. Tučňáci jsou vlastně ptáci, kteří létají pod vodou. Nožičky přitom používají jako kormidlo. Zbarvení, které připomíná frak, má také svůj účel. Bílé břicho je chrání před útoky predátorů „zezdola“. Při pohledu nahoru totiž tučňáci splývají s nebem a pro hladové lovce není tak snadné je rozpoznat. Černý hřbet má význam na souši, protože lépe udržuje sluneční teplo.

Tučňáci se alespoň trošku zahřát určitě potřebují, neboť drtivá většina z nich žije na jižní polokouli. Aby dokázali čelit chladné vodě i mrazu na souši, jsou vybaveni silnou vrstvou podkožního tuku. Jejich peří je krátké a husté, připomíná šupiny a je velmi silně promaštěné. Přes všechna tato opatření však tučňáci vypadají, jako by trpěli celoživotním nachlazením, jelikož jim stále kape ze zobáku. Tento jev však nemá s rýmou nic společného. To se jen zbavují přebytečné soli, kterou si nastřádali při svých mořských lovech a výletech.

Pokud jde o společenský život, jsou velmi spořádaní. Žijí ve velkých koloniích, které mají svůj nepsaný řád. Například promiskuita se u nich netrpí. Tučňáci jsou monogamní, životní partneři si pomáhají a o potomky se starají společně.

Některé druhy tučňáků hnízdí v norách či si vytvářejí různé důlky, jiné takové vymoženosti neznají a „bydlí“ přímo na sněhu. Ať tak či tak, o vajíčko s budoucím potomkem se stará mamka i taťka rovným dílem. Oběma se na břiše vytvoří silný tukový záhyb, v němž vajíčko chrání a zahřívají. Jeden z rodičů vždycky vyrazí na lov a druhý se stará o vajíčko. Po několika týdnech, když už si lovící partner vytvoří dostatečnou tukovou zásobu, se vystřídají.

Po vylíhnutí je mládě zcela bezbranné. Slepé, hluché a porostlé lehkým prachovým peřím je plně odkázáno na péči svých rodičů. Ti, dokud jejich dcera či syn nevyroste do potřebného věku, pokračují ve střídavé péči. Později umístí svou ratolest do místní školky, kde se o všechnu drobotinu starají svobodní a bezdětní tučňáci. Rodiče pak vyrazí na lov společně a vracejí se, aby své dítko nakrmili. Mezi všemi ostatními ho bezpečně poznají a starají se, aby mu nic nechybělo a zdárně se vyvíjelo.

Tak. To bylo jen několik informací o mých nejoblíbenějších zvířátkách. Jestliže rovněž patříte k „tučňákomilcům“, určitě vás potěší přiložené video. 

Zdroj: http://cs.wikipedia.org

Video: youtube