Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Řekni mi, co jíš, a já ti řeknu...že to možná ani netušíš! Kdysi jsme měli jedny z nejpřísnějších potravinářských norem na světě, dnes nám říkají odpadkový koš Evropské unie. V r. 1992 byly staré normy zrušeny, protože : “v nových podmínkách se bude každý výrobce přirozeně snažit uplatnit na trhu vysokou kvalitou svých výrobků“. Tak to viděli naši odpovědní činitelé. Jak to dopadlo v praxi?

Ačkoli již existují vynikající testovací metody, kontroly samozřejmě nepostihnou všechno. Potraviny se v posledním desetiletí padělají častěji než peníze. Normy navíc povolují mnohem nižší procento deklarovaného produktu (např. maso je ještě považováno za maso, obsahuje-li alespoň 50% masa). Norma totiž za maso považuje „poživatelné části živočichů určené k lidské výživě“ a umožňuje přidávání různých levnějších přísad a „obohacení“ (co je to ve skutečnosti, se dočtete dále). Malý příklad: koupíte-li výrobek z vepřového masa, může kromě vepřového obsahovat ještě hovězí, koňské, drůbeží, klokaní a dokonce i potkaní či hlemýždě! To prokázala testovací metoda „Enzyme-Linked ImmunoSorbent Assay“ používaná v Evropské unii. Ovšem protože „peníze jsou teprve až na prvním místě“, výrobci se snaží šetřit různým způsobem a my pak nakupujeme velice „zajímavé“ potraviny, jejichž chuť mnohdy ani nepoznáme. Uveďme si zde nějaké příklady:

Dnes je běžné, že potraviny obsahují přísady čili aditiva. Původně to byly hlavně konzervanty, dnes kromě oblíbených „éček“ aditiva zahrnují rovněž zvířecí zbytky, soju, škrob, vodu a dokonce písek a podobné materiály. Populární technická sůl (na solení silnic) v potravinách dovezených z Polska, nebo metanol v lihovinách z poslední doby nejsou jediná „vylepšení“ potravin.

Masné výrobky se „obohacují“ tzv. separátem, což je to, co se ze živočicha dá ještě „vytěžit“. Příklad: Kuřeti se odříznou křídla, stehna a prsní řízky. Kostra, kůže, tuk a ledviny přijdou do separátoru, který z nich vyrobí kaši. Přidá se barvivo a máte kuřecí párky. Podvádí i obaly: levný druh masa se vydává za dražší, třeba za zvěřinu. Platí to i o oleji nebo vínu. Proč je uzené maso, zejména šunka, levnější, než syrové? Obsahuje až 50% vody - a máte tu novinku: tzv, „křehčené maso“.

Máte radost, že se mléko a jogurt v ledničce nekazí? Jsou z mléčného substrátu plného chemikálií (konzervantů). Bělost se vylepšuje mletou křídou. Kousky ovoce v jogurtu před bakteriemi ochrání ozáření. Radiací se „ošetřují“ i vejce. Má se tak zničit salmonela. Nové kmeny těchto bakterií jsou však vůči radiaci imunní. Vy také? Majonéza, tatarská omáčka a vaječné těstoviny se už vyrábějí bez použití žloutku.

Divíte se, jak se dnešní chléb hrozně drolí? Jíte tzv. „recyklovaný“ chléb, jaký norma povoluje. Ztvrdlý chléb se stáhne z prodejny, rozemele, rozmočí a přidá do těsta. Vyhláška povoluje „malé procento“ což někdy činí až 50%. Mouka se už nenechá uležet před zpracováním, místo toho se do ní přidávají urychlovače a ustalovače. Divíte se, jak rychle chléb dnes „chytí plíseň? Spory plísně nejspíš obsahoval už zmíněný recyklovaný tvrdý chléb.

Připadá vám kečup nějak řídký a po rajčatech moc nechutná? Byl vyroben z jablek a červené řepy. Myslíte, že džus je šťáva vymačkaná z pomeranče? Džus se vyrábí z koncentrátu. Z pomerančů se vylisuje šťáva a odpařováním se zahustí na 4-6ti násobnou koncentraci. Koncentrát koupí výrobce, přidá vodu, případně i dužinu. Někdy se ovšem dužina propere pod tlakem vodou a znovu se vylisuje. Přidá se sacharóza, silice, kyselina, barvivo a další přísady. To je tzv. pulp wash – koncentrát, z něhož se také vyrábí džus.

Připadá vám, že káva dřív tak nějak chutnala lépe? Možná se nemýlíte. Do pražené kávy se přidává cikorka, ječmen, žito, oplodí kávovníku (slupky), sójové boby další instantní rostlinné materiály. I u čokolády se švindluje. Kakaové máslo se nahradí jiným rostlinným tukem.

Také koření se „pančuje“ Přidává se do něj barvivo, škrob, dokonce i rozemletá zemina nebo písek. Mletá paprika se falšuje přidáním sušené mleté mrkve nebo dokonce práškem z cihel.

Místo pravého medu se rovněž prodává med, který se vyrábí tak, že včelař včely krmí cukrem a cukr zpracovaný včelami stáčí jako med. Za med se vydává i sacharózový sirup. Med z Asie navíc často obsahuje antibiotika.

Máte rádi biopotraviny? Někdy se za něj vydává opraná běžná zelenina.

Aspoň jedna dobrá zpráva: naše normy pro pitnou vodu z vodovodu dosud patří k nejpřísnějším na světě, takže voda z vodovodu je často kvalitnější, než tzv. balená voda. Byl totiž u nás dokonce zaznamenán a stíhán případ, kdy „výrobce“ stáčel balenou vodu na záchodě.

Tolik asi o podvodech v potravinářství. Ne, že by se u nás neprodávaly i kvalitní potraviny. Prodávají. Ale jejich cena je výrazně vyšší. Vysoká cena ovšem nezaručuje kvalitu. Kdo chce žít zdravě, má tedy co studovat a nejen na etiketách. Tak dobrou chuť!

Zdroj: magazín 21.století, č.8, str. 39-41, srpen 2012

Více se dočtete na www.svet-potravin.cz

a www.foodnet.cz