Přestaň tady fňágat, nebo ti hňápnu po čuni
Díky internetu jsem poznala spoustu báječných kamarádek. Díky nim jsem navštívila celou řadu krásných míst, protože jsou roztroušeny po celé republice. A díky jedné z nich můžu občas pobývat v srdci Hostýnských vrchů, v malé chaloupce "po stařečkoch". Místo ústředního topení tam sálají v každé místnosti kamna a místo dřezu najdete dva lavory, které se vysunou zpod stolu v takové výšce, že vám vaše záda nemilosrdně připomenou každý centimetr, o který naše generace přerostla tu předchozí.
Nedávno jsem tam se dvěma kamarádkami trávila zimní dovolenou. Obě pocházejí z městečka na pomezí Hané a Valašska, a ač to k nim mám autem pouhou hodinu a chlup, zjistila jsem po chvíli, že si občas nerozumíme. Jejich nářeční obraty jsou skvostné a okouzlily mě natolik, že jsem si je začala zapisovat. A nedá mi to, abych se s vámi o ty poklady nepodělila.
"Tady někde byl cezánek, neviděla jsi ho?" obrátila se na mě jedna. Tupě jsem na ni zírala. Jediné, co mi to evokovalo, byla nějaká miniatura Paula Cézanna, ale to nezapadalo do kontextu toho, že se hbitě pohybovala po kuchyni a vařila. Hledala sítko. "Kde jsou skřidylky?" orientovala se druhá v kredenci. Vložky tam nebyly, zato pokliček na hrnce celý šuplík. "Hele, to musíš líp nakrát!" ozvalo se, když jsme společně připravovaly bramborový guláš. Chvíli jsem je pozorovala a už jsem byla v obraze. Nakrájet. Brambory. "Na krupičnou kaši nemáme moc mlíka, ale stačit bude. Kdyžtak se děcka dodžgají piškotama." Jak trapně tuctově proti tomu zní naše "dojedí, docpou se". "Dala bych si něco za škraň...," ozvalo se zasněně. Bylo jasné, že to musí být nějaká laskomina, třeba pivní psi.
Ale abychom nezůstali jen u kuchyňských obratů: "Kams dala to vaše zastruhovátko?" Jsem bystrá holka: "Myslíš ořezávátko? Nahoru na polici." "Dovez nám špilečky do uší!", navigovala kamarádka svou drahou polovičku po telefonu. " Pak už jsme se vzájemně chápaly. "Z té ledovky jsem byla celá divživá!" Jojo, taky jsem z ní byla celá jurodivá. Některé obraty překlad nepotřebovaly, ale znělo to úderně: "Přestaň tady fňágat, nebo ti hňápnu po čuni, abys měl proč!" A když jeden večer zaznělo: "Víš, ona byla taková divná, taková bez břaňku," bylo mi to jasné. Jiskra, esprit, šarm, to tyhle báječné lidi vůbec nedokáže vystihnout. Oni prostě mají břaňk.
To se nedá popsat, to se musí slyšet. Ale abych vám aspoň trochu navodila tu hanácko-valašskou atmosféru, nabízím vám v dnešním vydání recept na zeláky, dobrotu, která doprovázela naše hovory.
9.3.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 126 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Přestaň tady fňágat, nebo ti hňápnu po čuni
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
martuš: pan chirurg je tedy nic moc gentleman. Jednak, asi nedával pozor při dějepisu a za druhé mi tento argument přijde hodný křupana ne vzdělaného člověka..
martuš: já jsem neobhajovala chození dýl, ale jenom ten výraz
muzka: 
JarkaP: ještě, že to nářečí máme, bychom se ani nezasmály
medved: jasně - program byl poplatný té době, nakonec na ČT kromě některých Dietlových seriálů a Silvestra byly víceméně samé zhovadilosti 
- a lidi koukali, protože na výběr měli jen ti, bydlící blízko hranic. My jsme sledovali hlavně Katovice a americké filmy, dabované jednou osobou. Ovšem někdy se povedla i slovenská inscenace nebo film - to slovo nádhera patří slovenštině a dobrým slovenským hercům 
martuš: slovenske pondelky v televizi nazvat nadherou, to mi prijde dost masochisticke....me to prislo naprosto silene...hlavne to byly vesmes silene kravoviny
urcite je skoda, ze nase deti slovensky nerozumi, ale slovenske pondelky klidne ozelim
TULI: nojóó - gombik, vrecúško, čučoriedky - a to nádherné "něch sa páči" - ve Varech v cukrárně jedna půvabná Slovenka mi přinesla kávu a zákusek s tím něch sa páči - já tam chodila každý týden hlavně kvůli její krásné řeči. Měli jsme to z Ostravy do Tatier kousek, každý rok nejméně dvakrát i s dětmi a ty slovenské pondělky v televizi - to byla nádhera 
.JPG)
kuš to jsem nevěděla že mám doma mělké taléřky zas su chytřejší a moje cérky také nerozumí slovensky nechápu to.Jedni naši známi jsou poláci když chcou tak se s nima domluvíme v pohodě ,ale jak začnou mluvit mezi sebou neni šance tak i ono a když do toho začnem tápat valašsky
TULI: momentálně ne, jsem na MD. hele, to se nám jen zdá, že jsou si čeština a slovenština hodně podobné. Vyvolalo to to soužití a to, že jsme slovenštinu slyšeli téměř denně. Kdybys takhle poslouchala polštinu, bude to stejné. teď tu slovenštinu v TV neuslyšíš... Tak mladí nerozumí...
medved: zvlastni - pro nas to bylo uplne normal, ze ? treba pisnicky - ELAN. , MARIKA GOMBITOVA .... naozaj ...
TULI: to je jasny....nase deti slovensky vubec nerozumi....a k memu uzasu nerozumi slovensky ani synovec, ktery zije na slovensko ceskem pomezi, veky veku kouka na slovenskou televizi a stejne kdyz se ho zeptali ako sa volas, tak rekl, ze nikam nevola
talenka: no tak daleko to jeste nedoslo ale nektery perly byly fakt dobry.....nejhorsi je, ze to je strasne nakazlive....prinesl to do firmy hlavne sef, ktery zil dlouha leta v kanade, ale naucil to plno lidi.....
talenka: a je prosim te mozne, ze lidi cesi a moravaci ted rozumi malo Slovenstine ??
prece jeste pred 20. ti lety - to bylo normal - v telce davali slovenske porady .... nevim , jak je to ted...
kamoska Slovenka byla v Praze - neco se chtela optat - a hovorila slovensky a oni ji neodpovedeli ... 
talenka: ty ucis ??? 
medved: a zdravili se mějte pěkný den, ne? 
coz prijdu dyl, to jeste uleze, ale kdyz se u nas v praci mluvilo stylem....prijdu za dvacet deset nebo kolik ti to vezme casu a podobne "anglicke" perly
martuš: no, ony i učitelky ČJ mluví nářečně - jsem toho důkazem 
Kdybych v normálních situacích mluvila spisovně za každých okolností, je to diagnóza 
