Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

V dnešní době se českým lázním příliš nedaří. Komplexní lázeňská péče bývá předepisována jen málokdy a příspěvková lázeňská péče není zrovna levná záležitost. Samoplátci a cizinci se do našich lázní moc nehrnou a dochází tak k citelnému úbytku lázeňských hostí. Naše lázně mají přitom bohatou tradici. Tak si alespoň připomeneme slavnou éru našich lázní v 19. století.

V 18.století  jezdila bohatá evropská klientela především tam, kde se nabízely termální koupele. Velmi oblíbené byly v této době lázně v Badenu, Baden-Badenu a Weisbadenu. Na počátku 19. století se však módní terapií stalo pití kyselek a minerálních vod. Evropská společenská smetánka začala jezdit do belgických Spa, francouzských Vichy a českých Teplic, Karlových Varů, Františkových lázní a Mariánských lázní. Léčebné kůry spočívaly v pití většího množství minerálních vod i několika litrů denně. V českých lázních byl taky zaveden nový léčebný program, horké zábaly a koupele ve slatině a rašelině.

Nejnavštěvovanější české lázně byly tehdy Teplice. Jejich vynikající pověst však utrpěla v roce 1879, kdy v důsledku důlní katastrofy se léčivé prameny provalily do štol a dočasně zmizely. Nejoblíbenějšími a nejslavnějšími českými lázněmi se staly Karlovy Vary a zůstaly jimi do dneška. Do lázní se nejezdilo pouze za zdravím, ale taky za společností a zábavou. Jezdit v letní sezóně do lázní za lázeňskou kůrou, patřilo k prestiži tehdejší honorace. V letní sezóně jste v lázních na každém kroku mohli potkat příslušníky aristokracie, důstojníky, továrníky a umělce v doprovodu krásných dívek a paní.

Tak například Karlovy Vary v 19. století navštívil rakouský císař František I., francouzská císařovna Marie Louisa, řecký král Otto I., rakouský císař František Josef I. a anglický král Edvard VII. Ze známých umělců to byl například J. S. Bach, L. van Beethoven, Ferenc List. N. V. Gogol, nebo J. W. Goethe. V době poměrně nedávné bylo zdůrazňováno, že Karlovy Vary navštívil taky Karel Marx. Vraťme se ale zaseraději ke slavnému německému básníku Johanu Wofgangu Goethovi. Ten ač nikdy nebyl v Praze, Paříži nebo Vídni, strávil v českých lázních v letech 1785 – 1823 při šestnácti pobytech více než tři roky života a jen v Karlových Varech byl dvanáctkrát.

Po rozpadu Rakousko-Uherska si taky v Československu udržely naše lázně vysokou úroveň. Dobrou medicínskou úroveň si české lázně zachovaly i ve známých čtyřiceti letech centrálně řízeného hospodářství. Moderní lázeňskou léčbou se rozumí léčba při využití místních léčivých zdrojů a zvláštního klimatu. Přírodními léčivými zdroji se obyčejně myslí minerální vody léčebná bahna, slatiny a příznivé klima. Naše země je na tyto zdroje neobyčejně bohatá. Jejich léčebné působení je ověřeno mnohaletou tradicí a zkušeností, v novějších dobách taky vědeckými metodami. Přejme tedy našim českým a moravským lázním, aby překonaly toto pro ně nelehké období a znovu úspěšně navázaly na svou bohatou historii a staletou tradici.