Ukradené děti. Kam se poděla lidskost?
Zaznamenaly jste a sledujete případ paní Michalákové, které byly v Norsku odebrány její dvě děti? Přiznám se, že máloco mnou tak hluboce otřáslo, jako tento příběh. Jsem taky máma a snad si ani nechci představovat, co musí paní Michaláková prožívat. A nejen ona, čím více se o případu a o praktikách norské „sociálky“ dozvídáme, tak stejná traumata prožívají spousty dalších rodičů a dětí.
Kdyby to nebyla pravda, člověk by se zdráhal uvěřit, že je v dnešní době ve vyspělém státě civilizované Evropy něco takového možné. Troufnu si říct, že jsou to praktiky v podstatě nacistické, protože vytrhávání dětí z náručí jejich matek, to byla fašistická specialita, zvlášť, když se jednalo o děti vhodné na převýchovu.
Chlapci paní Michalákové byli odebráni před čtyřmi lety, v době, kdy jim bylo dva a půl a šest let. Důvodem bylo údajné sexuální zneužívání, které se však nepotvrdilo. Přesto nebyly děti navráceny, naopak, oba sourozenci byli ještě rozděleni a umístěni každý do jiné pěstounské rodiny. Proč? Možná proto, aby co nejrychleji zapomněli česky, aby ztratili své poslední vazby na původní rodinu? Svou matku můžou vídat pouze dvakrát ročně vždy na dvě hodiny, teď dokonce jen na čtvrt hodiny. Během těchto setkání s nimi matka nesmí mluvit česky, objímat je, líbat, mluvit s nimi o minulosti, má zakázáno před nim plakat a dokonce jí bylo zapovězeno i pořídit si fotografii.
Je mi zle, jen to píšu. Tolik nelidskosti! Čím víc informací nyní vyplouvá na povrch, tím více máme možnost nahlédnout do tohoto norského zvráceného systému, který se zaštiťuje ochranou těch nejbezbrannějších, dětí. Akorát jim patrně většinou místo ochrany nenávratně ubližuje a poznamenává je na celý život.
Protože případ paní Michalákové zdaleka není ojedinělý. Takových je tam spousta, jen se rodiče pod pohrůžkou, že své děti již nikdy neuvidí, bojí kohokoli upozornit. Dočetla jsem se, že velmi často jsou v Norsku odebírány děti lidí z bývalého východního bloku, ale jisti si nejsou ani samotní Norové. K odebrání dítěte dochází často ze zcela nesmyslných a banálních důvodů. Polským manželům se jednou dcera nevrátila ze školy. Rovnou tam odtud si ji odvezla „sociálka“, která byla upozorněna, že je holčička nezvykle smutná. Když rodiče vysvětlovali, že smutek pramení ze starosti o umírající babičku, nikdo je neposlouchal. Holčičku dali do pěstounské péče. Tato rodina to vyřešila po svém, zorganizovala únos vlastního dítěte a všichni odjeli zpět do Polska.
To je jen jeden případ z mnoha. K odebrání dítěte v Norsku stačí v podstatě cokoli. Když to budeme hnát ad absurdum, tak když je dítě hubené, je to známka, že ho rodiče týrají hlady, když je silnější, tak zase nedbají na správnou výživu, když se učí hodně dobře, znamená to, že na ně rodiče mají nepřiměřené nároky, když má ve škole prospěchové problémy, tak se mu zase málo věnují.
Je to zrůdnost, která by do dnešního světa neměla patřit. Nechápu, že na tu norskou sociálku a její praktiky neupozornil někdo dříve. Jak je možné, že je tam něco takového možné? Ať o tom přemýšlím jak chci, vychází mi z toho jedině obchod s „dětským masem“. Pěstouni jsou štědře placeni, organizace, která se o děti „stará“ taky. O peníze tady jde pravděpodobně „až v první řadě“. A už vůbec nechápu, jak možné, že mohou takto odebrat i děti, které mají jiné státní občanství, než norské.
Moc si přeju, aby pro paní Michalákovou i její chlapce vše dobře dopadlo. I když si myslím, že ať nebo tak jednoduché to rozhodně nebude. Čtyři roky jsou v životě tak malých dětí strašně dlouhá doba. Doufám, že tenhle případ alespoň pomůže tomu, že se svět, respektive EU začne podrobněji zajímat, co se v evropském státě v souvislosti s „ochranou“ dětí, děje. A hlavně doufám, že naši politici, kteří se do celé věci vložili, budou úspěšní, zatím mi to připadá všechno nějak na dlouhé lokte.
22.1.2015 Rubrika: Lidské osudy | Komentářů 47 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Ukradené děti. Kam se poděla lidskost?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.tak ta matka pracuje v norské školce....
tak to už je hodně zvláštní
tohle si přečtěte celé
http://www.novinky.cz/komentare/359620-komentar-norsko-je-krasna-zeme-ale-nepojedu-tam-vaclav-klaus-ml.html
Světlonoska: Norský soud je neshledal vinnými. U nás by je možná taky preventivně odebrali, ale po soudu by jim děti byly vráceny.
Já tam vidím zvůli norské úřednice - za převedení dítěte do pěstounské péče má bonusy, za dohled nad dítětem v pěstounské péči má vyšší odměnu než za dohled nad dítětem u vlastních rodičů. Kromě toho o dítě u vlastních rodičů přijde dříve, protože po čase musí doložit, proč je dohled stále potřebný, v pěstounské péči tohle odpadá. Takto si prostě zabezpečí pracovní místo na delší dobu. Taky jsem četla, že ty děti mají pouze české občanství, takže norský stát svévolně nakládá s českými občany, aniž o tom předem informoval náš zastupitelský úřad. Nebo možná ještě hůř - náš zastupitelský úřad v Norsku byl informován, ale nebrání zájmy českých občanů. Za to by měly padat hlavy.
Anahir: na tyto věci jde v Norsku třetina státního rozpočtu
Světlonoska: jo,četl jsem a nechce se mi to dohledávat,ten blb neřekl jedinej důvod a to proto ,že je napojenej na Norský fondy u nás z kterých jdou peníze na to ,aby se tu zavedlo to samé jako v Norsku a má z toho vejvar,na Slovensku se jim to už povedlo a u nás už se o tom jedná taky a věřím ,že když lidi zůstanou lhostejní tak ty prachy za to u poslanců vyhrajou taky,u nás je to odebírání dětí benevolentnější a když ten blb říká že by je u nás odebrali taky,tak kdyby to byla pravda tak by ty rodiče v Norsku zavřeli za týrání,je to tam trestný čin
Těžko posuzovat,kdoví jak to je,ted sjem zase slyšela z médií,že kdby bydleli u nás,odebrali by jim děti také
vedení naší země udělalo co šlo,a ted zbývá asi už jen čekat na verdikt nors,soudů.
mě by moooc zajímalo, zda by odebrali děti i muslimům.......to by si asi nedovolili co??
http://sonasvobodova.blog.idnes.cz/c/444727/V-cem-se-musi-matka-zlepsit-aby-ji-Norsko-vratilo-deti.html#t2
dnes je odkaz - zatím jsem nečetla
www.idnes.cz/norsko
bod 4
http://zpravy.idnes.cz/deti-kauza-michalakova-norsko-dkk-/domaci.aspx?c=A150122_184233_domaci_hv
pokud je pravda, že 30 miliard (v přepočtu na naše peníze) jde v Norsku na pěstounskou péči, tak jsem si skoro jista, že za odebráním a rozdělením dětí je špinavý obchod s dětmi posvěcený státem a ne chování paní Michalákové, která jakožto neobčanka Norska se téměř nemůže bránit.
Skutečný příběh Evy M.
Ještě spolu Eva Michaláková se syny Denisem (vlevo) a Davidem předtím, než jí je norské úřady v roce 2011 odebraly. Foto: archiv Evy Michalákové
Ondřej Leinert
redaktor MF DNES
22/1 to vyšlo
Verera: však píšu, že hned, jak se to stalo, měli požádat, než se to rozjelo...
sharon: byl o tom článek asi před 2 dny v MF
otec je Čech...nebo Slovák? jedno dítě se snad narodilo zde a druhé tam
ona už s tím otcem nežije, protože tam psali, že vychovává syna přítele...
já na to jen tak nakoukla
rozhodně to prý není tak,. jak ta paní líčí a dost toho zamlčela, ale soud to ví
Možná tam funguje mafie zase trochu jinak. V detektivkách vidíme, jak se lidi unášejí kvůli orgánům, na prostituci, no a tady jsou lidi, co nemají děti, zákony tam jsou přísné, a když jedna učitelka má dojem, že něco není v pořádku a nahlásí to, rozběhne se mašinérie, věci se dají do pohybu a bezdětní se stanou rodiči. Musím říct...dítě za každou cenu, za cenu toho, že vím, že jsem je sebrala rodičům ne zrovna čestně...fuj. To ne.
O případu vím jen útržkovitě z médií. Je mi na něm pár věcí podivných. Je vážně možné sebrat děti jen tak vlastní mámě? Zejména když nic nebylo potvrzeno? Nešlo o prodej dětí za peníze v tíživé situaci? Dostala málo a chce to zrušit? Nebo to je souhra nešťastných náhod a máma je čistá jako lilie? Nevím, protože ti povolaní jsou daleko líp informovaní a zřejmě taky nevědí...
Fakt je, že kdyby ta maminka byla v Čechách a zacházela s dětmi všelijak, měla by je pořád nejspíš u sebe. Viz děti, o nichž víme, že je rodiče kdovíjak dlouhou dobu týrali, než to vyšlo najevo a někdo se pohnul, aby se to změnilo. Je to daň za to, že se rozhodla žít jinde. Asi nemohla předpokládat, jak to dopadne. Ono je podle mého nejjistější, když jsou lidi doma. Tam, co patří, tam, kde vyrostli a žili jejich předkové. Ať se Čech hne kamkoli, všude je jen přistěhovalec. Jo, nadáváme na ledacos, ale jsme tu doma.