Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Počítání, ať už použijeme hlavu, nebo kalkulačku, je poměrně jednoduchá záležitost. Ale to bychom nesměli být v Dánsku.

Od jedničky do dvacítky to ještě jde, i kdy už samotná jednička může způsobit menší problém. Jednička a určitý člen před podstatným jménem je jedno a totéž, a to EN nebo ET. Pravidlo, kdy je en a kdy je et, neexistuje, prostě se to člověk musí naučit s každým podstatným jménem

Takže do dvacítky je všechno ok, od dvacet jedna začneme myslet pozpátku, protože to není dvacet jedna ale jedna a dvacet. S tím poměrně úspěšně a bez větších zádrhelu vystačíme až k devět a čtyřiceti. S padesátkou ale začne to nejlepší.

Zde totiž opouštíme desítkovou soustavu a po hlavě se vrhneme do dvacítkové. Pokud opomeneme naše anglicky mluvící přátele, většina světa bohatě vystačí s desítkovou soustavou, ale my jsme holt v Dánsku. Což každému, kdo navštívil tyto praštěné ostrovy, stačí k vysvětlení, a tomu, kdo sem ještě nezavítal, ať to slouží jako ponaučení. Přiznávám se, já jsem nikdy nepochopila, jak to Dánové vlastně počítají. Prostě jsem se v rámci zachování duševního zdraví smířila s faktem, že když je lidem dopřáno 20 prstů, tak je holt musí všechny patřičně využít. A naučila se to nazpaměť.  Ale pro vás se to s pomocí čtenářky Edery pokusím vysvětlit. Ta se mi svěřila se svými sadistickými a občas až vražednými sklony pokaždé, když po ní někdo chce zaplatit osm a půl pátého.

Základní předpoklad je, že počítáme se všemi dvaceti prsty. Padesát je halvtreds, což v doslovném překladu je půl třetího = halv je půl a tre jsou tři (zbytek je naprosto nezajímavá přípona). Logicky z toho vyvodíme, že se jedná o dvě dvacetiprsté osoby + polovina z třetí osoby = 2x20+10 = 50. Šedesátka je poměrně jednoduchá a to tres, prostě tři dvacetiprstí lidé. U sedmdesátky (=halvfjerds, čte se halvfijas) si opět započítáme, tentokrát je to půl čtvrtého (fire=čtyři). Osmdesát je jenom firs (=čte se fijas) a jsou to 4 osoby. A úspěšně jsme došli až k devadesátce, což, jak logika napovídá, je půl pátého alias halvfems (fém = pět). Kupodivu stovka není pět osob, ale je to naprosto obycejná, svým germánským kolegům podobná, hundrede.  

A navíc dánština je řečí složených slov. Z dvaceti obyčejných krátkých slov jsou Dánové schopni složit lochnesku. A číslovky jsou reprezentantem tohoto úkazu. Třeba už výše zmíněné osm a půl pátého je otteoghalvfems a přitom je to obyčejných 98.

A řadové číslovky, ty jsem vzdala úplně. U těch jsem se, ať jsem se snažila sebevíc, k jakékoliv logice nedopátrala a snažím se jim vyhýbat, seč to jde. Jenom ukázka doteď úplně obyčejná padesátka aneb půl třetího se coby řádová číslovka promění v halvtredsindstyvende. Když vycházím z faktu, že halv je půl, tre jsou tři, ds je koncovka, ind je v, s je opět koncovka určující k čemu to patří, a tyve je dvacítka… prostě bych z toho vyvodila, že se jedná o půl třetího ve dvacítkové soustavě. Pořadí se pravděpodobně schovává v poslední koncovce –nde, ale pokud si správně pamatuji gramatiku, tak taková koncovka neexistuje. Existuje pouze –ende, ale to by zase ta dvacítka ztratila poslední e a zbylo by mi jenom tyv a to je zloděj. Prostě jak říkám v rámci zachování zdravého rozumu je lepší se v tom moc nepitvat.

A nakonec jedna dánská lochneska: sporvognsskinnerskidskraber

spor je sice stopa a vogn jakékoliv vozidlo s koly, ale v tomto případě se to nerozděluje a sporvogn je tramvaj, skinner = koleje, skid = spíná, skraber = škrabadlo… takže z toho nakonec vyleze jakási technická vymoženost na čistění tramvajových kolejí.