Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Dánské Vánoce, to není Štědrý den a pár dnů volna po něm. Vánoce, to je celý prosinec a Štědrý den (=Juleaften) je vyvrcholením. Začínají první adventní nedělí nebo 1. prosincem podle toho, co vyjde dřív v kalendáři.

Dánové jsou velice společenský národ, v podstatě cokoliv může být důvodem k posezení s přáteli. A Vánoce, to je ideální záminka . Pro děti dárky a sladkosti na každý den, pro dospělé schůzky s přáteli, vánoční oslavy na pracovišti nebo s rodinou, ozdobení stromečku s dětmi ve školce, vánoční posezení a tombola se staršími dětmi ve škole…

Dánština není tak bohatý jazyk jako čeština, proto všechno, co má co do činění s Vánocemi, obsahuje slovo jul = Vánoce. Stejně tak všechno, co se nějakým způsobem dá zahrnout do kategorie moučník, ať už je pečený či nepečený, nasladko či naslano, ať je to koláč, buchta, sušenka, vánoční cukroví nebo psí sladkost, je kage. V obou případech k bližšímu určení slouží předpona nebo přípona.

Vánoční šílenství začíná 1. adventní nedělí. Obvykle se vyrobí nebo koupí adventní věnec se čtyřmi svícemi (= adventlys). Někde se vypalují svíce po čtvrtinách, jinde se každou adventní neděli nechá vyhořet celá svíčka. Já jsem letos koupila tlustou červenou svíčku o průměru 6 cm a asi 20 cm vysokou. Jsou na ní vedle vánočních motivů číslice od 1 od 4 a na každou adventní neděli se má upálit čtvrtina svíčky. Prostě každá rodina si vypaluje svíce podle svých zvyklostí. Další svíčka, a možná ještě důležitější, je svíčka s kalendářem (=kalenderlys). Každý den se na ní upálí jeden den, je to stejný princip jako čokoládový kalendář. A ten tu samozřejmě je taky, od nejlevnějších verzí za pár korun až po tématické za několik stovek.

Dalším zvykem je pakkekalender. Nejčastěji to je látkový vyšívaný kalendář, na který se ke každému dní od 1. do 24. prosince připevní malý dárek. Každé dítě v domácnosti má svůj vlastní kalendář. Většinou se jedná o drobnosti za 10 - 50 korun, ale leze to příšerné do peněz a navíc, co se dá za tu sumu koupit? Blbůstky.  Mělo by se postupovat od nejmenšího dárku až k největšímu, na adventní neděli větší dárky, na obyčejný den menší dárky, a na Štědrý den dárky vyvrcholí. Ale každá rodina to dodržuje podle sebe. Já jsem pakkekalender už před lety zrušila a dáváme dcerám jenom adventní dárek, a to třeba velkou čokoládu, tričko, legrační ponožky, bižutérii, make-up… prostě něco tak do 50 korun. Pokud se někomu nechce vymýšlet a balit 24 dárečků (x počet děti), lze v některých obchodech zakoupit už hotový koš s 24 balíčky. Dcera takovou službu letos viděla v parfumerii za pouhých 585,- kr (x dvě dcery a vánoční bonus by byl v čudu). Tato tradice se dodržuje i ve školkách a školách. Na konci listopadu každé dítě přinese malý zabalený dárek v předem dohodnuté ceně, ty se pověsí na šňůru nebo dají do velkého koše a od 1. prosince se každý den vylosuje jedno dítě, které dostane dárek. Tradice je to hezká, ale vymýšlet univerzální dárek, který by se hodil jak pro holku, tak pro kluka (obvykle se nerozlišuje a učitelka všechny dárky smíchá dohromady), něco nerozbitného a navíc v souladu se zdravou výživou (ve škole se nesmí jíst čokoláda) je poměrně náročné na fantazii rodičů.

A každý večer po celý prosinec je v televizi jeden díl vánočního kalendáře. Pohádkový pro děti se vysílá obvykle kolem sedmé hodiny, satirický pro dospěláky v pozdních večerních hodinách. Televize se snaží každý rok dodat něco nového, ale námět je tradičně stejný. Někde se semele něco, co by mohlo ohrozit existenci Štědrého večera a Ježíška (= Julemand), pomocí složitých zápletek, nadpřirozených sil a nisser (to jsou vánoční skřítci a pomocníci Julemand) dobro vítězí nad zlem, nakonec je Štědrý den zachráněn a Julemand vyráží z  Grónska směr Dánsko.

A tradice velí s nisser ve všech velikostech, tvarech, pozicích, s vánočními rekvizitami i bez nich, klasické i legrační a z různých materiálu (pletené, plyšáky, vystřižené z papíru, porcelánové a co já vím jaké ještě) vyzdobit vše, všude a na všem. V hodně domácnostech se zavěšují na strop nebo sedí po nábytku. Dále se příbytky zdobí různými samolepkami, vánočními ozdobami, větvemi… prostě klasikou. Velká okna nebo skleněné dveře se často pomocí červené, zlaté nebo stříbrné stuhy rozdělí na menší čtverce a do nich se porůznu nastříkají sprejem vánoční motivy nebo sníh. A samozřejmě každý skřítek má vánoční červenou čepičku, tu nosí i děti a občas i dospělí... no, ještě když byly dcery mrňavé, nosily čepičky, naštěstí posledních pár roku dostaly rozum (spíš by jim čepička zlikvidovala pracné vytvořený účes) a kašlou na tradici.