Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

S celozrnným domácím chlebem jsem minulé moc neuspěla. Ano, přiznávám, při výrobě je vzhledu nevalného, ale upečený chutná skvěle.Takže se dneška pustím do teplých večeří.

V Dánsku, až na drobné výjimky, nenajdete společné stravování. Děti si už od jeslí nosí svačiny a obědy s sebou. A to pokračuje přes školky a školy až do zaměstnání. Pravda, před pár roky navrhla vláda povinné školní stravování, ale dětská zařízení na to nejsou zařízena a jídlo se dováželo. Opět to byla směs mazaných chlebů, různých salátů a výjimečně něco vlažného. Za cenu jednoho takového oběda jsem doma namazala jídlo pro obě dcery. Jenom na ukázku: za 20 korun byla jedna celozrnná žemle, 1 kus ovoce a asi 50g míchaného salátu. Když byl například krevetkový salát, byl v krabičce natrhaný jeden lupen salátu, 2 pidikrevety, půlka rajčete a asi 5 ml dressinku. Osobně si myslím, že obal a doprava stály víc než samotné jídlo – žemle zalitá v igelitu, salát v umělohmotné misce, dressing v pidi umělohmotném kelímku, vidlička umělohmotná zavařená v igelitu. V naší základce tuto službu už vloni zrušili a momentálně vláda řeší, zda budou pokračovat ve společném stravování ve školkách a jeslích, nebo jestli se vrátí k zažitému baličku jídla z domova.

Některé velké firmy mají společné stravování pro své zaměstnance, ale je to spíš výjimka. Pracuji u mezinárodní firmy a máme kantýnu, kam se každý den dováží jídlo z vývařovny. Máme salát, který si každý namíchá dle chuti, ale suroviny jsou každý den naprosto stejné, a studený bufet. Ten se průběžně mění, ale v podstatě je to několik druhů uzenin a několik druhů pečeného masa, celozrnný chléb a 2-3 druhý sýra. Nikdo nikomu neodměřuje, jestli si nandá jednu porci nebo pět, ale v rámci dobrých mravů se očekává jeden nepřetékající talíř. A navíc máme poměrně luxus v ovoci – to si po obědě může každý nabrat kolik chce, na výběr je obvykle ze 2 druhů jablek, hrušek, banánů a pomerančů/mandarinek.

Takže ať se to člověku líbí, nebo ne, je potřeba teplých večeří. Netvrdím, že denně, tělo to určité přežije, ale aspoň obden to chce něco uklohnit. No a pokud vezmeme za vděk klasickou dánskou kuchyni, tak k večeří bude nějaké maso na pánvi, výpek z masa se zahustí na tzv, hnědou omáčku a k tomu vařené brambory. Mám brambory ráda, nebo lépe řečeno, mívala jsem brambory ráda. Po půl roku společného bydlení u tchána, kdy vařený brambor byl 6x v týdnu, se bez nich úspěšně obejdu. A navíc ta hnědá omáčka. Sama o sobě je docela dobrá, ale vždy a ke všemu leze krkem. Neviděla jsem Dána, který by si na brambor dál kousek másla – to je nezdravé. Ale že utopí brambor ve vypečeném omastku z masa zahuštěném moukou, je ok! Inu, dánská logika.

Ještě než přidám pár receptů, podotknu, že Dánové jsou poměrně konzervativní národ. Sice v posledních letech hodně upustili od klasické dánské kuchyně a dnes se často inspirují asijskou a evropskou kuchyní a tomu odpovídá i nabídka supermarketů. Ale ani v tom největším řetězci nenajdete výběr z čehokoliv (potraviny, drogerie), jaký znáte z Čech. Například kromě barbecue a aromatu nenajdete hotovou kořenící směs, z pudinkových prášků máme vanilkový a čokoládový, teď v poslední době jsem objevila jahodový a smetanový, v těstovinách máme špagety, vrtule, penne a silné nudle. Sem tam se objeví i něco jiného, ale třeba kolínka, fleky nebo drobné těstoviny do polévek neexistují. Všechno je max. od dvou výrobců a pak vlastní značka řetězce, ale i tu si obchodní řetězce vypůjčují jeden od druhého. Jediné, v čem je výběr, jsou sladkosti, ovoce a zelenina. V posledních letech se rozšiřuje nabídka koření a omáček, ale pokud chce člověk experimentovat, nezbývá než vyrazit do velkého hyper-super, protože normální sámošky tohle ještě pořád nevedou. A nebo se zásobit na dovolené v Čechách.

Hakketbøf = sekaný biftek (pro 4 osoby)

asi 700g mletého hovězího masa (může být i míchané maso)

sul + pepř

2-3 na kolečka nakrájené cibule.

Na pánvi v omasku opečeme dozlatova cibuli, vyjmeme ji a dáme někam do tepla. Z masa vytvoříme bifteky, na povrchu osolíme a opepříme, na pánvi z obou stran opečeme. Mezitím uvaříme brambory. Opečené bifteky vyndáme z pánve, ozdobíme cibulí, výpek z nich zalijeme vodou z brambor a zahustíme moukou rozkvrdlanou v trošce vody. Omáčku ochutíme solí, pokud jsme Dánové, nasypeme do ní patřičné množství Aromatu. Výsledek je poměrně poživatelný.

Moje verze: mleté maso smíchám s vejcem, troškou hladké mouky a DOVNITŘ zamíchám sůl a pepř, pak teprve tvaruji bifteky a opékám. Hotové maso obložím opečenou cibuli. Jako přílohu volím hranolky, americké brambory nebo jakékoliv kořeněné brambory pečené v troubě. Manželovi udělám tu hnědou hrůzu a sobě a holkám naservíruji dovezenou tatarku.

Další Lindiny kulinářské speciality budeme postupně vydávat v naší rubrice Recepty.