Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

orinka: Teď jsem si přečetla recept a slintám, jak Pavlovův pes. Hned zakoupím jazyk a udělám si ho. Toto provedení jsem neznala.

sharon: ne, já chodívala do Pasáže, do jídelny Lotosu (?), zahradnický podnik. Moje nejmilovanější jídlo bylo: masité hašé se sázeným vejcem, brambor. Nevím, z čeho to dělali, ale nikdy mi z toho nic nebylo. Ale špičková vyvařovna byla jídelna Stavoprojektu, teď na tom místě, kam jsem chodila na vrácené stravenky (nebylo možné se tam jinak dostat, než se občas zeptat, jestli někdo nevrátil), stojí v Pekařské Koruna. Tam vařili vyloženě domácí jídla a chtěl tam chodit každný.

orinka: já chodila do závodky ale o tomhle nevím.....chodila jsem do pasáže kde vařil Mihok....rom s hotelovkou... neznáš ?

sharon: - někdo tady zmínil vemínko. Před dávnými lety bývalo jako hlavní chod v závodní jídelně, smažené vemínko s bramborovou kaší. Nikdy mi ale nechutnalo, protože to bylo hodně nasládlé. Ale tchán ho miloval, jenom tak - vařené. Dnes se už nedostane, poněvadž ho asi pomelou a dělají z něj nějaké uzené speciality za fůru peněz, bezesporu

hlad a bídu na nás.....

evropka: čirý není, to není hovězí nebo slepičí, ale že by nevoněl, to bych tedy netvrdila! Přece to dělám z čerstvého masa, ne?

orinka: Aha, dík za vysvětlení. No, já jsem neviděla jazyky žádné, je fakt, že se po nich teda nedívám. Pamatuji si jako děcko, že jsme je někdy mívali, ale fakt už si nepamatuji, jaké to byly a co s nima máti vyváděla. Tvůj recept ale rozhodně vyzkouším.

Kadla: ano, ta konzistence. nevadí mi třeba játrovka, nebo játrové knedlíčky, ale játra an sich, sama o sobě, do toho nemůžu kousnout. Stejně jako ostatní vnitřnosti.

holky ale vývar z jazyka,,,no dejte pokoj,to musí být kalný a smradlvý

Já v nějaké luxuxní restauraci ochutnala uzený jazyk a hrubě mi to nechutnalo.. Vadila mi ta specifická "konzistence" masa, nikoli chuť, ta byla v pohodě. Jazyk prostě nemůžu, stejně tak jako ze stejného důvodu nemohu ledvinky, plíčky apod. Jsem takový nešťastný konzervativec...

monia: ty jsou ale hrubší a několikanásobně větší. Navíc se asi syrové ani neprodávají.

Vypadá to zajímavě, určitě stojí za vyzkoušení, mně ale víc lákají jazyky hovězí.

sharon: tak to je přesné potvrzení toho, co tu všem nutím, mají to sice trošku jiné, ale přesto je to podobné a určitě fajn

Hmmm,ňam,vy jste mi tady udělaly chutě...jazýček,uzený je možná ještě lepší,srdíčko,i ty plíčky bych si po 25 letech dala....My doma často jedli vemínko,uvařené a pak udělané jako řízky-bylo to levné a bylo toho pro naší velkou,chudou a žravou rodinu hodně....Ovšem dnes už se to asi ani neprodává....nevím.

tak recept na vepřový jazyk s citronovou omáčkou je na webu.....pepato.eu...i s fotkama

já si právě před chvílí u plotny uvědomila že téměř denně vařím 40 cet let......tfuj, až je mi mdlo...

sharon: nebyla to povidlová, babička jí říkala polská /jak správně poznamena myslím orinka/, ale když jsem hledala recepty na polskou, tak ta nebyla bílá - asi to byla nějaká mutace Babička zamlada studovala na hospodyňku v luxusním internátu, takže se tam naučila kromě jiného i spoustu zajímavých receptů. Škoda jen, že umřela dřív, než jsem se to od ní mohla naučit všechno. Nikdy se mi třeba nepovedly tak skvělé koblihy, jaké dělávala

Juana: hele - http://recepty.chytrazena.cz/masita-jidla/vnitrnosti/veprovy-jazyk-s-polskou-omackou-261.html
dobře jsem si vzpomněla!

manka - 1.8.2011 9:39

ty jsi Ferda Mravenec

dadka: Taky jsem je namáčela a prala a čistila a celkově jsem si s tím hodně vyhrála, ale psychika je prevít. Rodina si ale pochutnala, to jo. Asi to nebylo špatné. Už jsem ledvinu neviděla pěkných pár let. Musím se po ní poohlédnout, syn při poslední návštěvě doma projevil přání, abych mu uvařila nějaké vnitřnosti, ale ne játra.