Mám problém se švagrovou. Je neomalená.
Můj největší problém asi je, že nemám ráda konflikty a snažím se jim za každou cenu vyhýbat. Jako dítě jsem byla častým svědkem hádek mých rodičů a od té doby, kdykoli cítím náznak nějaké neshody, radši ustoupím. Vím, že to není správné, ale nevím si v tomto ohledu rady sama se sebou. Možná jsem zbabělá. Pravda je, že až dosud jsem u nikoho nenarazila na nic tak zásadního, aby mi mé ústupky nějak moc vadily. Až teď.
Před půl rokem se mi narodila holčička. Partnerova sestra, tedy moje švagrová, je zrovna taky na mateřské, má rok a půl starého chlapečka a to je ten kámen úrazu. Bydlíme od sebe kousek a ona mne od té doby, co jsem na mateřské, začala dost zneužívat.
Poprvé už v šestinedělí. Bez ohlášení přišla na návštěvu hned co jsem byla den z porodnice doma a i s malým tady zůstala skoro celý den. Bylo to na mě moc, chtěla jsem si užívat svou dcerku a taky trochu odpočívat. Všelijak jsem naznačovala, ale marně. Až někdy kolem čtvrté konečně odešli.
A pak to začalo nabírat na obrátkách. Zvykla si k nám chodit někdy každý den, někdy obden. Klidně přijde už dopoledne a zdrží se i přes oběd, vždycky to zamlouvá, že stačí, když dám něco malému, ona že mě vyjídat nebude, ale mě je to trapné. Navíc mi šmejdí po bytě a chová se, jakoby tu byla doma. Klidně si otevře lednici a zeptá se, jestli může dát malému k svačině jogurt, ale ani nečeká na odpověď a už ho otevírá.
Je toho víc a bylo by to na dlouhé vyprávění. Pořád jsem to nějak tolerovala, říkala jsem si, že je to přece jen sestra mého partnera a nebudu dělat v rodině zle. Jenže od předminulého týdne se celá situace ještě zhoršila. Nejmíň tak jednou týdně mi tady malého nechává na celé odpoledne, že si skočí v klidu nakoupit nebo něco zařídit. Vždycky slibuje, že přijde za hodinku, maximálně dvě, ale nikdy to nedodrží. Většinou se to protáhne i na pět hodin. Když jsem jí řekla, že to takhle nejde, protože i já mám svůj život a své plány, tak mě odbude, že co řeším, že jsem na mateřské a mám ještě malé dítě, které ani neleze, tak snad to pro mě není problém.
A teď už jsem pěkně přetekla, protože jsem zjistila, že mě pomlouvá před tchýní. V neděli jsme jeli k partnerovým rodičům na zahradu a ona tam byla. Než si nás všimli, stačila jsem zaslechnout, že prý mám doma pořád binec a ani nevařím pořádné jídlo, jen samé rychlovky z jednoho hrnce. Strašně se mě to dotklo a chtěla jsem hned reagovat, ale v poslední chvíli jsem to spolkla, představila jsem si ten konflikt, který by následoval.
A to je důvod, proč sem píšu. Potřebovala bych od vás poradit, jak přestat být taková uťápnutá slepička, která si nechá všechno líbit a bojí se ozvat. Vím, že by bylo na místě švagrovou odkázat do nějakých mezí, ale prostě to nedokážu. Hlavně bych to nechtěla udělat tak, abychom na sebe pak kdoví jak dlouho nevražily. Chtěla bych jí to říct nějak jasně, slušně a přitom důrazně. Ale nevím, jak. Mám na sebe vztek, že jsem takový zbabělec.
8.4.2014 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 80 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Mám problém se švagrovou. Je neomalená.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.kareta:
Stanik: pardon ale to žiješ tak 30 let pozadu....spíš bych napsala že ...mělo by....ale dnes je úplně normální mít dítě a brát se třeba za dva , tři roky anebo i za dýl.....teď třeba synovec , bydlí spolu, čekají dítě a na svatbu jim prostě nezbyde po tom co stojí kočárek , postýlka a podobně...spoléhají jen sami na sebe a to se mi zase líbí že nečekají kdo jim co dá.....
Máš dítě s mužem, který si tě, ani když jsi mu porodila následníka, nevzal.
Podle mě není jeho sestra tvoje švagrová a jeho matka tvoje tchyně a nemáš k nim tím pádem povinnost jako k příbuzným, přičemž člověk si nemusí nechat líbit obtěžování ani od příbuzných.
Když nechceš švagrovou usměrnit přímo, vždycky máš možnost jí neotevřít.
Je pro mě dost zvláštní, že pokud jste s přítelem bezprostředně u toho, když tě jeho sestra matce pomlouvá, že nezasáhne. Osobně bych si přítelsví takhle nepředstavovala.
Zase NIC??? A migréna se tady zasekla snad od Vánoc.
A koukám, dostala jsi od života domácí úkol. Rady jsou tu dobrém, máš z čeho vybírat. Pokud tento úkol nezvládneš a nedokážeš jít dál, budeš jen trpět. A někdy pořádně provětrat plíce je velice zdravé. Pokud tento problém budeš v sobě i nadále dusit, nevidím to dobře.
Jsou země, kde manželka po manželovi příjmení nepřebírá nebo kde děti nemají příjmení ani jednoho z rodičů a nedělá to z nich horší rodinu. Tady je to místní tradice, ale i ty se postupem času mění a oslabují tak, jak je lidé přestávají považovat za důležité. Někdo nejí na vánoce kapra, někdo nevidí důvod chodit na Velikonoce s pomlázkou a někdo nepotřebuje mít státem potvrzeno, že se svým partnerem hodlá setrvat. Nemusí se to všem líbit, ale ti druzí zase nechápou, proč lpět na něčem, co jim nevyhovuje.
Když se všichni nějak dohodnou, tak proč ne. Když jim vyhovují různá příjmení nebo se shodnou, že ani jeden svatbu nechce,nevidím v tom problém. Vědomě na sebe berou riziko z právní nezabezpečenosti vztahu, ale to je koneckonců taky rozhodnutí každého.
Pokud čekají dítě a neví, jestli spolu vlastně chtějí být, to je horší, ale proč tohle automaticky předpokládat jen proto, že nechtějí svatbu. Nebo že když není svatba, tak on je mizera, protože si ji nevzal. Nebo že ona je divná, protože ho nechce.
Stanik: proč? Já bych se svého příjmení nevzdala ani po svatbě. jedny děti jsou po mém ex, dcera po mě, syn po mužovi, kdybychom si dali na barák všechyn jmenovky i s firmama, byli bychom jako velký polyfunkční dům
Stanik: proč? Já bych se svého příjmení nevzdala ani po svatbě. jedny děti jsou po mém ex, dcera po mě, syn po mužovi, kdybychom si dali na barák všechyn jmenovky i s firmama, byli bychom jako velký polyfunkční dům
mam-ča: naprosto souhlasim. Bratr s tou svou ceka mimino a svatbu jako zatim ani jeden" nevi" .. no na palicic, Jeste , ze se toho tatinek nedozil, ten by to tezce nesl. Resp. kdyby se toho dozil tata, asi by nasemu paku rekl neco poradne od plic aby se vzapamatovalo.
Asi jsem konzerva, ale pro me proste pritel/pritelkyne neni rodina at spolu maj decko, nebo ne. Dite mam mit stejne prijmeni jako OBA rodice.
sevenofnine:
Kadla: ano, to je dobrá rada, potřebuje morální podporu.
oprava věci
podle mě to chce opravdu dát si odvahu a říct ji to narovinu ,že věco se maji tak a tak tečka ať se naštve může ti to být jedno a máš klid
orinka: sevenofnine: jj ,ale každý nemá tu povahu něco takové udělat škoda