Jak se zbavit dotěrné známé?
.jpg)
Potřebovala bych od vás nějakou radu, jak se zbavit doslova vlezlé známé. Už si s ní nevím rady, veškeré moje snahy, jak ji odkázat do patřičných mezí, zabraly vždycky jenom na chvíli. Asi jsem si to tak trochu zavinila i sama, byla jsem k ní zpočátku dost vstřícná.
Před půl rokem jsme s manželem kupili byt v paneláku na jednom sídlišti. Stěhovali jsme se sem, když jsem byla v sedmém měsíci těhotenství, než se malá narodila, akorát jsme stihli všechno zařídit a přichystat.
Nikoho jsem tady neznala, a jak jsem pak byla doma s malou, začalo mi být docela smutno, že tu nemám žádnou kamarádku. Pak jsem se seznámila s jednou maminkou v poradně u dětské doktorky. Byla tam se svou holčičkou, která je asi o tři měsíce starší, než ta moje a ještě s chlapečkem, teď čerstvě tříletým. Daly jsme se do řeči a docela jsme si sedly.
Začaly jsme chodit na společné procházky s kočárkem a bylo to fajn. Bydlí na stejném sídlišti, jako já, o pár domů dál. Jednou nás přepadl déšť zrovna když jsme šly kolem našeho domu a já je pozvala k nám. A to asi byla chyba. Její návštěvy se od té doby staly skoro pravidlem. V té době už jsme na sebe měly vyměněné i telefonní čísla a ona mi začala volat a oznamovat, že jdou k nám.
Nejdřív jsem to nepovažovala za nějaký zásadní problém, ale postupně mě to začalo čím dál víc udolávat. Ona je schopná mi sem přijít klidně už ráno po deváté hodině a vydrží tu dřepět až do dvanácti. A pořád mele a mele. Vykládá mi všemožné historky z jejího života i z života celého příbuzenstva. Mně to vůbec nezajímá, ty lidi neznám, nechci si tím zatěžovat mozek.
Navíc její chlapeček je docela dost živé dítě a pokaždé, když odejdou, je to tady jak po výbuchu, dokonce nám už zničil i nějaké věci, počmáral třeba zeď apod.
Už mockrát jsem jí řekla, že na návštěvy moc nejsem, že občas, proč ne, ale takhle skoro denně mi to narušuje můj vlastní režim s dcerkou. Ona to vždycky odkýve, týden se drží zpátky a pak začne pomaloučku polehoučku nanovo. V posledních dnech tady byla několikrát i večer, to přišla bez předchozího upozornění, že prý dostala od manžela vycházky a ví, že můj muž je v práci, tak si aspoň můžeme popovídat v klidu, bez dětí. Když přišla takhle večer podruhé, řekla jsem, že mám práci a nemám na ni čas a ona jen mávla rukou a řekla, že práce nemá nožičky a neuteče mi. A drze se mi vetřela do bytu.
Začínám z toho být zoufalá a nevím, co s tím. Bohužel, nemám povahu na to, co by asi bylo nejlepší, natvrdo jí říct, že ji u mě doma na návštěvě prostě nechci. Snažím se to různě naznačovat a tak, ale ona to evidentně nechápe.
Nesetkala se někdy některá z vás s podobně náruživou navštěvovačkou? Existuje nějaký způsob, jak se jí nějak šetrně a přitom jednou provždy zbavit?
28.4.2014 Rubrika: | Komentářů 44 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jak se zbavit dotěrné známé?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Prostě tu herdekbabu seřvat a vykázat do patřičných mezí. Řekla bych - ty nemáš doma žádnou práci? Nebo to svést na manžela, že mu to vadí.
Což také si vyměnit role. Začněte chodit vy k ní (jen naoko a na chvíli), ať se chytne za nos.Zažila jsem něco podobného v nemocnici, nebylo mi dobře a paní vedle mlela pantem od rána do večera. Pár dní jsem to vydržela, ale pak jsem požádala sestřičku a ta mně přeložila na jiný pokoj. Někteří lidé jsou prostě vlezlí a asi i hloupí, že jim nedojde, že otravují.
Napište, zda jste se jí zbavila, já jsem na příspěvek narazila teprve dnes a vidím datum z dubna..
Zdraví Helena 
nechápu ,copak tvůj domov nemá zámek ,klíč apodobné náležitosti???? myslím že průměrně inteligentní bytost po dvou třech takovýchto neuskutečněných návštěvách pochopí ,popřípadě doplníš že díky třeba migréněopravdu ale opravdu uřednostníš soukromí a sejít se občas na kafčo vkavárně ,či na pískovišti přežiješ a možná uvítáš
.jpg)
Co řešíš? Že ti vadí její dennodenní hodinové návštěvy? Tak jí to proboha řekni! A důrazně. Jinak se jí nezbavíš. Hotovo, tečka. Nechápu, proč by ses měla vysilovat vymýšlením nějakých pochybných akcí.
sharon 10.48
Dokážu se zatvářit tak nechutně a hrozně, že by kamarádce došlo, že není vítaná, i kdyby byla slepá a slepá.
.jpg)
Hoď ji do spamu, jak nevyžádanou poštu 
.jpg)
1234-5: jj to znám "děkujeme,přijďte zas, my k vám taky nelezem" ... šikovnej kluk
Napadlo mě ... když tušíš, že se ukáže, tak udělat doma binec a nachystat si třeba mytí oken,luxování, tak ji přivítat "Jé, to tě ráda vidím, moc a moc potřebuju abys mi pomohla, nebo vem děti ven a pohlídej je, pak se ti budu věnovat ! " Jindy zase .. "Mně je tak blbě, nemohla bys malou nakrmit a uspat, musím si lehnout " nebo "Teď nemám čas, leda že bys skočila pro rohlíky, pribiňáky ... atd. Jsi moc hodná, dík" A dělat to hodně často ....
Jednou takový vlezlý návštěvě můj 16letý syn řekl ... Jé, pojďte dál, my k vám taky nechodíme" ... a už jsem ji neviděla ..
.jpg)
Jaguška: skvělé
nesmíš povolit !!!!!!!!!!!!!!!
Taky nepatřím mezi ty, co to řeknou takovým krátce známým na rovinu. Ale zase naopak - v mládí jsem měla víc kamarádek ale ne s návštěvama doma. Se dvěma jsem kamarádila hodně a to pak šlo třeba i říct " jdi do prdele, dneska nemám na nikoho náladu " a hned bylo jasno .. žádná z nás se nurazila a jsme kamarádkami dále i když život, zájmy, problémy i zaměstnání nás rozdělily.
Taky jsem měla kdysi takovou "kamarádku", co si doma nenadělala nepořádek a její děti společně s mými dětmi devastovaly naši domácnost, rovněž u nás posvačily a občas i poobědvaly a po důkladném zmazání i se i vykoupaly.
Jejich maminka byla celkem milá, ale mě její návštěvy zdržovaly od práce i od aktivit, které jsem hodlala podnikat jenom se svými dětmi. Taky jsem byla taková "trubka", že jsem je nedokázala vyhodit. Naštěstí můj manžel není příliš společenský a dokázal nezvané návštěvy svým chováním odradit. 
.jpg)
oprava opravdu
já jsem nikdy piši nikdy tohle nepraktikovala vodit sousedky s dětma domů a ani já k ním
venku na hřišti to ano ,ale taky jen jak mi to vyhovovalo né jim ,které třeba byly venku furt a stále kdy vařily ,uklízely nevím doma je stále co dělat odpoledne pak s manželem ven ,nebo k jeho rodičům prostě svoje aktivity
opavdu ji chce říct po pravdě a hned ,že máš svůj program
pokud je taková vtěrka já bych ani k ní domů nešla tím pádem nemusíš oplácet návtěvu TY tečka 
hodně 
Jaguška: řekni jí ,že jen ať dělá radost dceři
,že nejsi taková necita ,aby jsi ji brala maminku 
.jpg)
Jaguška: hezky, moc hezky...takze dcera chudinka to odnesla, kdyz u ni mama prespi a ty to mas brat jako odmenu, ze si na tebe vzpomela .... bych ji priste nalila do kafe projimadlo, babizna 
bubu4+1: To jsi napsala hezky: lidští úpíři. - Když jsem byla malá, bydleli jsme na třech místech a na moji maminku se vždycky přilepila nějaká stará bezdětná sousedka. Když mi bylo asi 3-4 roky, tak jsem té jedné řekla, že mamince leze na nervy. A byl klid. Jenže těm dalším dvěma jsem to už neřekla, byla jsem větší a měla jsem rozum.
Jak jsem psala o známé, co u nás občas přespí a na mé námitky, že se mi to nehodí, odpovídá, ať si z toho nic nedělám, že se mi to nehodí, jí že to nevadí, tak před 14 dny jsem ji opravdu tvrdě odmítla. Myslela jsem si, že mám virozu, ale byla to alergie a já jsem se v noci dusila. Tak jsem jí to řekla, ať se nezlobí, že fakt nemůžu. Volala mi pak, že to odnesla chudák Barborka (dcera), ale že byla ráda, že máma u ní přespí. Tak jsem jí řekla, že udělala radost hned dvěma lidem, dceři a mně. - Obávám se, že po čase bude chtít udělat radost zase mně a přespat zase u nás.
