O nás bez nás. Naplánovali nám dovolenou.
Dostala jsem se do docela nepříjemné situace a nevím, jak se zachovat. Manželovi rodiče nám totiž koupili dovolenou u moře, pro nás i naše děti a sdělili, že pojedou taky a všichni si to pěkně užijeme. Jsem z toho hodně rozpačitá a docela se to ve mně mele.
Asi bych měla skákat radostí, že můžeme jet vlastně zadarmo všichni k moři, pravda je, že sami na takovou dovolenou momentálně nemáme. Ale pravda je, že poslední, po čem toužím, je trávit dovolenou s tchyní a tchánem. Byli bychom totiž všichni ubytováni v jednom apartmánu, takže by dost dobře nešlo se od nich nějak trhnout a užívat si po svém.
Oni v jádru nejsou špatní a určitě to myslí dobře, ale mně z představy, že jsem s nimi dva týdny od rána do večera, naskakujou pupínky. Tchán ještě docela jde, ale tchyně je pro mě takhle dlouhodobě nestravitelná. On totiž pořád povídá. Teda spíš mele a mele. Spoustu nesmyslů a historek, přičemž má v podstatě stále stejný repertoár a vypráví všechno pořád dokola. Všechny ty historky znám už zpaměti, slyšela jsem je stokrát.
Ani manžel se na takovou společnou dovolenou netváří zrovna nadšeně. Jen je nám oběma hloupé tu dovolenou odmítnout, oni nám to dali s radostí, je vidět, že na nás a na děti myslí. Já si toho vážím, jen je tam to velké „ale“.
Co bystě dělaly na mém místě? Jely byste i za těchto okolností, nebo byste jim ten dárek vrátily? My jsme plánovali, že pojedeme na chalupu na Šumavě, už to máme předběžně domluvené s manželovým kolegou, který nám ji na dva týdny zapůjčí. Chtěli jsme vyrazit na kola a užít si a to by teď padlo. Já sice můžu mít v létě klidně celý měsíc dovolené, takže teoreticky bych stihla oboje, ale manžel dostane jen dva týdny.
Co mám dělat? Já vím, že moře je moře, ale za těchhle okolností? Asi jsem nevděčná, viďte?
30.4.2014 Rubrika: Problémy s rodiči | Komentářů 54 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - O nás bez nás. Naplánovali nám dovolenou.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Taky můžeš říct, že ti třeba v práci nedají dovolenou.
To jsem udělala jednou a víckrát ani omylem, nemáš si kdy ani jak zasouložit během dovolené. To je úplně na pytel.
Doba je zlá, peněz bude čím dál méně. Kdoví, zda to není jedna z mála možností užít si moře. Můžete přijít o práci, děti pořád něco potřebují, jeden neví, co bude. Kdybyste se zeptala, kdo by rád jel s tchány na jedinou společnou dovču v tomhle roce, zvedne se jedno procento rukou. A kdybyste se zeptala, kolik tchánů letos zaplatilo mladým nezištně moře, bude to číslo asi stejné. Berte to z té pozitivní stránky - první a nejspíš poslední společnou dovolenou budete mít letos za sebou. Nechte to na ostatních, budou-li tchyně či tchán nesnesitelní, ať si to užije muž a ať to má dopad na děti. Už s nimi nebudou chtít jet. Vy si to užijte, kupte tchyni kytku, tchánovi lahev, řekněte, zrušili jsme plánovanou Šumavu na kolech a pojedem za rok, děkujeme. P,S. Jinak mně by se jet teda taky nechtělo a mladým bych takto dovču nenaplánovala - dala bych jim vybrat, zaplatila a jeli by sami.
Ono je to těžké soudit Jestli tchánovci neustále poslouchají vaše stesky na to, jak nemáte peníze a už vůbec ne na dovolenou u moře, tak si mysleli, jakou vám neudělají radost. Jo, za dobrotu na žebrotu. Možná spolu vycházíte dobře a tudíž je ani nenapadlo, že to je tím, že se vidíte jen občas a jen na chvíli a že vy s nimi nechcete trávit víc času než je nezbytně nutné. No, mě by takové zjištění bolelo. Nic zlého vám zřejmě nedělají a to, že upovídanost tchyně by vám mohla lézt na nervy, je ani nenapadlo.
Já bych jela. Co kdyby to bylo obráceně? Kdybyste vy koupili zájezd jim a oni by nechtěli jet a vrátili vám ho?
Asi záleží na tom, jaké jsou vaše vztahy po jiných stránkách. Jestli víš, že se jde s nimi dohodnout, jela bych. Jestli je ti jasné, že apriori odmítáš tchýni jako takovou, pak je to také jasné, dovolená je přece jen vzácný čas.
A pak záleží na tobě, zda jsi schopná to říct tak, jak to doopravdy je. Souhlasím však s tím, že takovéhle dary, byt jakkoliv dobře míněné, by se měly diskutovat předem.
reknete - ze dovcu uz mate domluvenou na te chate , maximalne at si vezmou k mori - deticky ....
sharon: A třeba to tak tchyně i trochu myslí. Přece jen si asi chtějí užívat víc vnoučat než dospělých, takže to může být zajímavé pro všechny. Každopádně by neškodilo se zeptat, jak si tedy pobyt u moře představují, že třeba Lenka s manželem nedokážou trávit celé dny u vody.
1234-5: já bych i hlídala s děckama je sranda a není to na furt....
nevím, jestli nevděčná, ale spíš věci zbytečně dramatizuješ. já bych jela.
Záleží na tom, jaké jsou vztahy. Pokud je jediným problémem ukecanost tchýně a není ten typ, co kolem sebe šíří depresi, jen prostě pořád povídá, a jinak je to vcelku hodná ženská, co lidi neorganizuje, tak bych to asi zkusila. Zvlášť, jestli jste se vážně zmiňovali o tom, že nemáte na jinou dovolenou než na Šumavu.
Máš děti, to ses ještě nenaučila vypnout zvuk? To by většina matek musela zešílet, kdyby měla vnímat děti, které celý den nezavřou pusu. Prostě se vypne zvuk na úroveň hluku v povzdálí a v nepravidelných intervalech se říká : " Vážně? " " Hm" " Aha" . A problém je vyřešen. Možná, že ty máš nějaké tišší děti, se kterými to nepotřebuješ.
Pokud to finanční možnosti dovolí, půjčila bych auto, nechala děti s prarodiči u vody a jezdila na výlety. Pak bychom se prostřídali, aby si oni odpočali od dětí. Děti dokážou blbnout u vody celý den, těm to vadit nebude.
A apartmán bude zřejmě několikapokojový, večer se dá nejdřív nechat rodiče s dětmi a zalézt si s knížkou nebo jít na procházku, posléze uspávat děti a usnout u toho, takže tchyně se dá vcelku úspěšně eliminovat.
Jo a zapoměla jsem v předchozím příspěvku dodat, že tchán se celý víkend vůbec neprojevoval, jenom chodil poslušně jako pejsek a při každém jejím proslovu jenom kroutil očima. Pak nám řekl, že aspoň vidíme, co musí snášet, že je jak pod vládou generála. Ani jsem do té doby netušila, že mají doma nějaké rozpory, při obyčejných návštěvách to nebylo poznat
Tohle je čistě o konkrétních lidech, s některými se to dá a s jinými ne. Záleží, jací jste a jak se snesete. Pokud jsou třenice i normálně, na společné dovolené budou o to větší. Pokud si lidi v rodině rozumí, budou si pravděpodobně rozumět i na dovolené.
My nebyli přímo na dovolené, ale jednou nás tchyně pozvala na společný víkend. A byla to hrůza. Stravovali jsme se po restauracích a to bylo pokaždé "proč si dáváš tohle, to ti určitě nebude chutnat" nebo "no jasně, musel sis vybrat to nejdražší, to bys nebyl ty, co" a večer následovalo "lidi, už jste každej měl dvě piva, proč si dáváte třetí? To fakt musíte?" Což pokaždé doprovodila proslovem, že ona celý život pije jen nealko a i tak si život užila, a že nechápe, proč pijeme, stejně tak že se stravuje skromně a stačí jí to, není nutné si dávat stejky.....
Největší sranda na tom byla, že veškerou útratu jsme si platili sami, ona nás nezvala (ani bychom to nikdy nedopustili).
Takže jak jsem psala výš, záleží, s kým na tu dovolenou jedete. Není tchýně jako tchýně. Dokážu si představit, že s nějakou jinou bych si to užila.
sharon: všeobecně ... prostě se nezavděčíš nikomu ..... a hlídačka ... to už vůbec ne ....
Booooze muj, proc lidi nejsou schopni vytvorit nejake kompromisy, zvlast, kdyz se jedna o prechodnou dobu. To uz se vazne nedokazeme na nic tesit, najit v urcitych situacich pozitiva a ne uz dopredu vedet, jak nemozne to bude? Urcite by mi byla milejsi tchyne, ktera furt mele, nez tchyne zla a zakerna, coz zrejme ta tva neni, kdyz koupili vam i detem zajezd. Vyuzila bych tchyne jako hlidacky deti a vyrazela na vylety s manzelem. Vzdycky se to da nejak udelat, je to jen na domluve a kompromisech "dospelych" lidi.
1234-5: jak víš že jsou to parchanti ?