Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Renee: Bohužel máš pravdu. U nás to není možné. V kdečem si bereme příklad z USA a Británie, v tomto ne. Tam je možné odebrat děti alkoholikům a feťákům a soud jim je vrátí jen v případě, že se léčí a abstinují. Jenže naši "humanisté" kvůli tomu řvou. Hlavně proto, že spousta dětí by byla odebrána lidem s menšinovou barvou pleti a to by byl rasismus.

Renee: ono už sociálce někdy stačí v jakém vyrůstají prostředí....co z nich bude - chudáci.....

sharon: Jsem ráda, že nebydlí přímo v našem baráku, ale o několik vchodů dál. Jejich byt bych opravdu vidět nechtěla a navíc si myslím, že ticho se od nich taky zrovna neline.

TULI: Tím si nejsem tak jistá. Za popíjení krabicového vína a kouření v těhotenství asi děti neberou. Vyhublé ty děti nejsou, v roztrhaném oblečení nebo bosé taky nechodí, samy se taky nikde netoulají, vždycky jsou s těmi rodiči..... takže to asi nestačí

TULI: to ano , ale když není žalobce není soudce jak se říká.....je to strašný ....Renee: a bůhví jak to vypadá u nich doma když se večer připotácí - myslím ta péče o ty děti.....

Renee: nevim , kde zijes - jestli v CESKE REP ... a nebo jinde, ale takovym lidem vetsinou ty deti bere socialka, ne ??

Almega: To je pravda, čímdál víc lidí žije na hranici (nebo už za hranicí) chudoby. Je to strašně smutné, kam jsme to dopracovali. I když taky ne každý takový chudák je úplně k politování. V našem bloku žije mladý pár (jestli jsou manželé, to nevím), kde jsou oba už roky bez práce (jestli vlastní vinou nebo ne, to taky nevím). Ráno, když jdeme do práce, žebrají na zastávce autobusu. Večer, když se vracíme z práce, leží na lavičkách na náměstí, pijí krabicák, kouří a vesele se baví s dalšími sociálně slabými. Ráno se znovu potácejí kolem té zastávky a žebrají o peníze, o cigarety.....
Před pár lety paní otěhotněla, narodilo se dítě. Za asi rok a půl přibylo druhé. Až do vysokého těhotenství kouřila a pila na tom náměstí. Nedávno jsem si všimla, že se jí opět rýsuje břicho a navíc se kolem nich začal motat pes Po žebrotě teď chodí i s těmi dětmi, strká je lidem dojemně před obličej a do toho ten pes......
Co na tohle říct Slova lítosti mě rozhodně nenapadají.

S podobnou situací jsem se nikdy nesetkala, ale kdyby jo, jak se tak znám, moje první impulzivní myšlenka by byla "pozor, ten má určitě něco za lubem, to nebude jen tak, hlídej si kabelku". A ještě bych se začala rozhlížet, kde je zbytek party. Holt zkušenosti z míst, kde žiju, člověk už je ostražitý a nevěří nikomu Na každý pád bych ho poslala pryč, protože s nákupním vozíkem jsem nikdy neměla nejmenší potíž a odvoz do budky zvládám s prstem v nose, takže by mi přišlo už z principu hodně divné nechat si pomáhat, tím spíš od malého dítěte
A na závěr, vzhledem ke své pedagogické minulosti, bych hochovi nejspíš dala přednášku, aby z toho parkoviště odešel, protože by se mu mohlo něco stát, a optala bych se ho, jestli už má napsané úkoly

sharon: 13. 22 - presne tak - jak jsem to psala i ja .... mlada nechtela koupit nic na jidlo , chtela jen penize , ale venku uz ji cekala parta lidi - ze by tatinek ? starsi bratr ?

Almega: taky mám zkušenost s bezdomovcema a ne jednu.....čekala jsme na autobus mhd a vedle stánek s hamburgrama a párky v rohlíku.....a přišel , smrděl na sto honů chlastem ...nemáte nějaký drobný , já mám hroznej hlad...tak mu říkám poj´d koupím ti tady teplý hamburger....a víš co mi řekl ?.....ten si strčte do prdele...ano přesně tak a před lidma a měla jsme tak nějak dojem že mi to přáli...
na druhé straně jednou u Terna přišel k autu a říká ...nemáte drobný ? nám támhle s kámošem ještě nepřišly peníze a nemáme co jíst - tak mu říkám že nemám že platím kartou ale že mám dvě půlky krájenýho chleba a balený salám jestli to chce....tak tenhle děkoval snad stokrát a běžel za tím druhým prej že máme chleba a cpal to hned do baťohu.....

mam-ča: 10:06.....nic nerozvíjím- žádnej katastrofickej scénář , neboj... ale když už se tu diskutuje tak jsem napsala to co jsem napsala....mmj vidím ten cvrkot na velkém parkovišti u nás před Globusem - já sama mám co dělat abych dala bacha aby mě nesmetlo auto.....holt každá máme na věc jinej názor....

Nejhorší je,že např. v TV (kromě všeho o I.B. a J.R.) se moc o opravdu chudých spoluobčanech nedozvíme....Nejvýše tak na Nově, nebo když třeba někdo vyhoří a není pojištěný....Ale jsou mezi námi nenápadní,kteří jsou zavření ve svém bytě (toho se nechtějí-nemohou vzdát,zmohli se kdysi na jeho zakoupení a nyní mají jen tuto jistotu...),berou cca 6 tisíc nějakého např. invalidního důchodu (a nic víc).Když zaplatí polatky za byt,zbyde jim na jídlo (a už na nic jiného !!!) maximálně 1000 na měsíc !!! Znám paní,co jedla měsíce a měsíce jen ovesné vločky namočené ve vodě a suchý chleba a čaj....Když potřebovala oblečení,dostala poukázku od Červeného kříže na výdej 1x šaty,1x boty....Pro ni byl svátek,když dostala zdarma lístek do bazénu...Když já nejsem na tom zas tak zle,tak vidím dobrý skutek v tom,že děcku můžu dát za službičku peníz,nebo bezďákovi dvacku nebo i padošku,ovšem jak už jsem psala,u nás tu opravdu takové lidi nevídám.Takže přispívám na FOD,UMÚN,občas SOS vesničky nebo jedné konkrétní rodině,jak mi to příjem dovolí.Ale u nás se zdá,že čím je kdo bohatší,tak je tvrdý a necitelný a slovo soucit nebo mecenáš nechce ani znát...

mam-ča:
ale to leckdy není ani z necikána

Když jsme se před 33ti lety stěhovali do nového paneláku, jako první už tam bydlela (v rámci integrace) početná cikánská rodina. Jejich tehdy asi 8mi letý kluk pomáhal všem, co se stěhovali. Podržel dveře, přivolal výtah a nabídl pomoc s odnosem drobnějších věcí. Přesto, že jsem měla z minulého bydliště s Cikány špatné zkušenosti, tenhle kluk se mi líbil. Za pomáhání dostal občas od někoho čokoládu, ale nedělal to kvůli tomu. Všichni v domě jsme toho malého tlustého kluka měli rádi.
Jenže pak vyrostl a v pubertě už to nebyl ten milý ochotný kluk...

PEGG:
Chudák kluk. Třeba by byl vděčný i za to poděkování, a tady z něj některé přispěvatelky dělají potencionálního kriminálníka, nebo oběť nehody na parkovišti.
U mě by bylo rozhodující to, že nabídl pomoc velmi slušně, a případnou odměnu ponechal na Anahir.
Otázkou je, kdyby mu nedala nic, jak by se zachoval. Ale to nevíme, tak je zbytečné rozvíjet katastrofické scénáře.