Zaskočil mě předmanželskou smlouvou
Potřebuju se vypsat z toho, co mě dost nemile překvapilo u mého přítele. Jsme spolu už skoro šest let a před půl rokem jsme se zasnoubili. Svatbu jsme plánovali v létě a právě teď se na ni chystáme. A on na mě vyrukoval s předsvatební smlouvou.
Doslova mě to šokovalo, nikdy o ničem takovém nemluvil, ani v náznacích. A najednou mi ji přinesl rovnou na papíře s tím, ať se s ní seznámím. Ptala jsem se ho, co to má znamenat a on mi řekl, že v tom nevidí nic špatného, přece se máme rádi a tohle je jen formalita, kdyby v budoucnu náhodou něco nevyšlo.
Smlouvu jsem si vzala, že si ji v klidu pročtu a dám mu vědět. Když jsem ji pak v klidu pročítala, najednou mi došlo, že jsem šest let s člověkem, kterého vůbec neznám. Nechápu, nerozumím, jsem z toho zmatená. Ta smlouva je totiž tak vymakaná, že si neumím představit, že by ji psal on sám. Patrně měl na pomoc právníka a to mě děsí, že si na mě bere právníka ještě před svatbou.
Myslím, že velký podíl na tom mají i jeho rodiče, kteří se bojí, aby v případě našeho rozvodu nepřišla jejich rodina o majetek. Jsou dost movití (na rozdíl od mne a mé rodiny) a svého jediného syna skutečně královsky zajistili. Teď bydlíme v dvoupokojovém bytě, který patří jim a momentálně probíhají dokončovací práce na domě, který nám, vlastně svému synovi, chtějí dát ke svatbě.
Tohle všechno je v té smlouvě ošetřeno. Že v případě rozvodu si nebudu činit žádné nároky na dům ani na další majetek, který bude pocházet z jejich rodiny a z darů, které nám v průběhu manželství dají. Je tam dokonce rozepsáno i to, jak bude případně rozdělena péče o děti (ještě žádné nejsou, ani těhotná zatím nejsem). Ale podle té smlouvy bych už teď měla souhlasit se střídavou výchovou. Taky je tam napsáno, že na chodu domácnosti se budeme oba finančně podílet rovným dílem s výjimkou doby, kdy budu na mateřské.
Přítel mé rozčarování z té smlouvy nechápe, ujišťuje mě, jak mě miluje a říká, že proč to nepodepíšu, když tvrdím, že mi o žádný majetek nejde. Ptala jsem se ho, jak by bylo jemu, kdybych mu najednou z ničeho nic takhle před svatbou předložila papír s budoucím porozvodovým vypořádáním a určením péče o děti a výši alimentů. Na to nebyl schopný mi odpovědět, ale poznala jsem, že by mu to příjemné nebylo.
Měli jsme kolem té smlouvy dlouhou debatu, nakonec jsem se ho zeptala, co udělá, když to nepodepíšu. Řekl, že neví, že to ho nenapadlo. A pak se mě snažil manipulovat sladkými řečičkami a do podpisu mě nutit.
A já najednou nevím, jestli si ho ještě vůbec chci vzít a mít s ním děti, rodinu. Připadá mi to strašné, když k tomu, aby si mě vzal, potřebuje mít předem podepsaný takovýhle „sichr papír“.
Co byste udělaly vy? Podepsaly byste, nebo ne? Mně je z toho vážně docela špatně.
19.6.2014 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 143 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Zaskočil mě předmanželskou smlouvou
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Ve Vašem případě, Kateřino, předmanželskou smlouvou můžete jedině získat a jak zde už bylo psáno, ušetří Vám to spoustu starostí. Protože teď si ji ještě můžete nastavit bez emocí a s rozumem, což v případě rozvodu, ať už vinou kohokoliv z vás, rozumně nebudete jednat ani náhodou. Obraťte se na právníka, to je nejlepší řešení. Pokud snoubenec nebude chtít podepsat, tak nepodepíšete ani Vy. Buď se vezmete bez smlouvy, anebo vůbec.
Pro ukázku: bývalý přítel, se kterým jsem 4 roky bydlela v podnájmu u jeho kamaráda bez jakékoliv smlouvy, při rozchodu obstaral nájemní smlouvu výhradně na jeho jméno a vyhrožoval mi, že pokud se do tří dnů neodstěhuju, tak mě dá k soudu, že tam bydlím nezákonně...a to bylo ještě nic proti tomu, co následovalo. Nikdy nevíte, jak budete Vy či Váš nastávající reagovat v návalu emocí...
Kateřino , kde žijete ? Předmanželská smlouva je dnes už běžná záležitost. Otázka je , jak nevýhodná je pro Vás . Ale po eventuálním rozvodu ( statistiky uvádějí , že se u nás rozvádí každý druhý pár ) , si oba ušetříte hodně nepříjemností . A pokud nemá právnické vzdělání je samozřejmé , že si ji nechá vyhotovit odborníkem ...
No ono to má dvě strany :-) chápu,že pokud by něco nevyšlo ,tak rodiče nechtějí přijít o svůj majetek. To je před vaším manželtsvím.. Ale to ,co si pořídíte jako manželé,to je vás obou-a na tom bych trvala a co se dětí týče,to je taky věc vás obou.
Taky nad touhle otázkou přemýšlím-máme šest dětí a velkou hypotéku na dům. V domě může bydlet více rodin. Velký dům se zahradou máme kvůli dětem a chtěla jsem tu být i ve stáří.není to pro nás lehké vše uplatit a taky,pokud by nedej Bože něco nedopadlo v manželství našich dětí,chci mít předem ošetřené,že dům zůstane v rodině. to je snad logické,ne? samozřejmě,co mladý získají jako manželé,do toho nám-rodičům-nic není a patří to jim oboum a mají na to právo oba a je to na nich,jak s tím naloží :-)
Zdravý rozum by mi to nedovolil podpísať. A to si ešte predstavte ako vám budú do života zasahovať. Ja som si povedala, že ak druhá svadba, tak už žiadna svokra, alebo taká čo je 500 km ďaleko. No stáva sa mi to, že ja si viac rozumiem s jeho rodičmi ako s ním. Tak neviem. Nechať si dlhý čas na rozmyslenie a hlavne nechať tú zmluvu prejsť právnikovi. No i tak ja by som nemohla ľúbiť, ak by som mala takého vypočítavého partnera, Toto sa mne nestane, ja im vidím až do žalúdka, preto som už 13r sama. Držím palce...
tohle je fakt hnus Taky je tam napsáno, že na chodu domácnosti se budeme oba finančně podílet rovným dílem s výjimkou doby, kdy budu na mateřské. co ,když nebude pracovat ?? přijde o práci to ji vyhodí ???prostě hnus
rychlonožka: Ale tak zase nepíše, kolik je jim let. Pokud spolu začali chodit ve dvaceti nebo dokonce ještě dřív, nebylo kam spěchat Zase druhá strana mince je ta, že pokud spolu opravdu začali nějak hodně mladí, takové vztahy moc často nevydrží. A tím spíš bych takovou smlouvu nepodepsala. Mládenec za dva roky zjistí, že si nic neužil a bude hotovo. Je pravda, že tyhle sňatky po dlouhých letech chození jsou takové ošidné. Teď se brali naši přátelé, dokonce po deseti letech chození. V těch deseti letech se stačili 3x rozejít a zase dát dohromady. Momentálně čekají rodinu. To byl asi popud k té svatbě, nevím. Každopádně už na svatbě se stihli dvakrát docela ošklivě poštěkat, takže..... jsme všichni zvědaví, kdy dostaneme oznámení o rozvodu.
Kateřino, jediný způsob, jak z toho vycouvat se ctí, je asi říct: Já s Tebou chci žít, poněvadž Tě miluju a když vám jde o majetek, pak se nedá nic dělat, budeme spolu žít jen tak bez svatby, jako dosud. Já od vás nic nechci. Děti bych si s ním nepořizovala, pracovala bych na své pozici k získání lepšího místa a postupu atd, a pěkně si ukládala na svoje bydlení. A TOHO JEJICH BARÁKU ČI BYTU BYCH NEDALA ANI KORUNU. Jakožto cizí člověk, který není manželkou zlatokopkou. Jen přítelkyní. Který se taky časem trhne, až bude chtít, až pozná někoho normálnějšího. Se kterým si pak ty děti pořídí rád. Neříkám, že to s tím druhým, co přijde, vyjde, to neví nikdo, ale po šesti letech Vás snad Kateřino ti lidé už trošku znají, nebo ne? To je ten největší podraz. Jako manželka za pár let budete lítat kolem starých nemocných, kolem dětí a kolem dvou baráků jako fretka. Váš drahý si pak vzpomene, že nějak neochotně plníte manželské povinnosti a děti neděti manželka nemanželka stejně posypete. Bet bydlení, bez majetku, bez dětí. Nulová perspektiva ve zlaté kleci. Nešla bych do toho. Šest let - přechozený vztah. Už jen to je takové trošku - nevím. Nač jste vlastně čekali? V některém starém filmu bylo...do dvou let svatba, pak první dítě, druhé dítě...dovolená....On život se až tak moc plánovat nedá...Jedna známá taky čekala x let na společné bydlení a jen spolu začali bydlet, zjistili, že to prostě nejde. A šli opět každý zpátky do svého...A bylo.
Tím ale rozhodně nechci říct, že se mi nelíbí, že si ten chlap a jeho rodina svůj majetek chrání. To je samozřejmě pochopitelné a správné, taky bych to udělala. Jenomže ta druhá strana, co jí vlastně ani není umožněno se na tom majetku jakkoliv finančně podílet, se jaksi ocitá v pozici až vězeňské, zvláště pokud už na tom majetku není co vylepšovat a co rozšiřovat (aby se třeba mohla zapojit dodatečně). Takže co má dělat? Peníze, co vydělá za dobu manželství, jsou společné. Ženy většinou nevydělávají tak moc, aby si mohly něco ulejvat vedle. A když předtím neměla nic uspořeno a ani nedostala nic darem nebo nedědila, je stručně řečeno zcela v moci toho manžela.
Když už manželství, tak začít spolu na čisté louce. On si toho člověk potom i mnohem víc váží. Anebo se na manželství vykašlat.
Kdybych se dnes znovu vdávala, taky bych chtěla smlouvu. Ale ne tak jednostranou jako je v článku. Musí být vyvážená, a ne že jedna strana všechno a druhá nic. Je krásné, že tam má zmíněnou střídavou péči o děti, ale co bydlení exmanželky s dětmi? To jako nic? Půjdou všichni pod most, protože na mateřské a v domácnosti si těžko může spořit na bydlení?
Přesně na tohle jsem kdysi dojela. Smlouvu jsme neměli, barák byl manželův a on mě automaticky po rozvodu vyhodil. Bylo mu jedno, že jsme barák společně 15 let rekonstruovali a zvelebovali, že i já do něj nacpala spoustu peněz a práce. Doklady byly nejednoznačné (abych to dokázala u soudu), našetřeno jsem neměla nic a on mi s novým bydlením pomoci odmítl (přestože rozvod byl převážně z jeho viny). Odešla jsem doslova s holým zadkem, zatímco on si asi týden poté do baráku nastěhoval novou ženskou
Podobnou chybu bych už nikdy neudělala a všem, kdo jdou do majetku toho druhého, rozhodně doporučuju tohle nějak ošetřit ve smlouvě. I když.... jak už tady zaznělo, nejlepší je dneska se nebrat. Neplynou z toho vůbec žádné výhody, zvláště s NOZ.
Křeček: bohužel to vysoudila a staří jsou z toho nešťastný a mladý si musel vzít hypotéku aby dala pokoj a vystěhovala se .
Verera: myslím, že nejen manželka, ale i manžel
andys: Není někde dáno, že manželka má nárok na nějaké výživné po rozvodu, kdyby měla mít výrazně nižší životní úroveň než muž? Pokud je rozvod a ona je na mateřské, tak by něco vysoudit mohla. A nebo pokud byl sice dům rodičů ,ale oni ho opravovali ze společných peněz. Z majetku manžela ale asi nic nedostane, ať chce co chce.
Křeček:
andys: Žádat se dá ledacos, ale snad se něco takového nedá vysoudit.
Ono ale taky záleží na tom, jestli má žena během manželství možnost vydělávat, nebo jestli jde na jednu - dvě mateřské, potom třeba vezme hůř placenou práci, aby stíhala vyzvedávat děti ze školky, nakonec ji z práce vyhodí proto, že je pořád s nemocnými dětmi doma - a přitom kdyby zůstala svobodná, tak už by byt za dva melouny měla.
Vůbec se mi nelíbí přispívání na společnou domácnost stejnou částkou, ale ani procentuálně. Vydělané peníze jsou společné a ani jeden z partnerů nemá přece právo si "ze svého kapesného" užívat víc než ten druhý. Oba mají nárok na stejnou úroveň. Proč by si tedy manžel měl z ušetřených peněz koupit luxusní auto a manželka z menšího kapesného ušetřila sotva na pěknou kabelku? Asi by si sotva ušetřila na nějaký byt kdyby měla dům manžela opustit bez nároků.