Máme v péči manželova syna a už to nedávám
Asi jsem si ukousla větší sousto, než jaké jsem schopná spolknout. Je mi devětadvacet, jsem už, bohužel, jednou rozvedená a mám šestiletou dceru z prvního manželství. Se současným manželem momentálně čekáme narození našeho dítěte, mělo by se narodit v září.
V péči máme také manželova syna z prvního manželství. Je mu čtrnáct let a puberta s ním pěkně mlátí. Vlastně je tím hlavním důvodem, proč je kluk u nás, jeho matka ho nedokázala zvládnout. Ještě bych chtěla podotknout, že manžela jsem poznala už jako rozvedeného. Je o deset let starší než já, byla jsem tehdy krátce po rozvodu a nebylo mi zrovna dobře a on mi poskytl oporu a taky lásku. Mám ho ráda, je mi s ním dobře.
Dokud jsme měli jeho syna jen dvakrát do měsíce na víkend, tak to bylo v pohodě. Ale teď je tady s námi, vlastně už celý uplynulý školní rok. A já už jsem z toho dost na nervy. Manžel je od rána do večera v práci, celý den jsem s dětmi sama. Chtěli jsme, aby jel přes prázdniny aspoň někam na tábor, ale to odmítl.
Chová se strašně, dělá neskutečný nepořádek, nic po sobě neuklidí, když mu něco řeknu, tak mě buď naprosto ignoruje, nebo je drzý, vysloveně zkouší, co si může dovolit. Jako autoritu mě vůbec nebere, dává mi najevo, jak mě má na háku. Bohužel, ani manžel na něj moc neplatí, i když aspoň nějaký respekt z něj má.
Jsem unavená. Mám své dítě, jsem těhotná a starám se o kluka, který není ani můj. Jeho máma se ho vlastně zbavila, když jí začal přerůstat přes hlavu, k ní už nejezdí ani na ty víkendy, jen tak jednou za měsíc a to ještě ne pokaždé. Manžel je v práci a já to vlastně za ně oba odnáším. Vím, že kluk za to možná ani nemůže, od malička asi nevyrůstal zrovna v láskyplném prostředí, co mi manžel říkal, s bývalou se hodně hádali a pak měli dost bouřlivý rozvod a tahanice.
Vůbec nevím, co mám dělat. Chtěla bych mít normální rodinu, kdyby se kluk choval aspoň trochu normálně, tak bych neměla nejmenší problém, že bydlí s námi. Ale tím, že je hodně problémový a konfliktní, už nevím, kudy kam. Dokonce mě už napadlo, že se snad od manžela odstěhuju, protože na to už nemám.
Nevíte, co by mohlo na kluka v jeho věku zabrat? Čím ho zaujmout, jak s ním vycházet? Jeho nic nezajímá, jen sedí u počítače a hraje hry, kdyby aspoň chodil s kamarády někam ven, aby byl chvíli klid, ale on vysedává celé dny doma, po mé dcerce věčně huláká, nají se a ani talíř si po sobě neodnese, prádlo jak svlíkne, tak ho nechá válet, klidně v obýváku. Když mu něco řeknu, tak buď dělá, že jsem vzduch, nebo houkne: Trhni si, pi.. Když si postěžuju manželovi, tak on s ním vždycky promluví, ale nikam to nevede. Jsem zoufalá.
15.7.2014 Rubrika: | Komentářů 72 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Máme v péči manželova syna a už to nedávám
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.rychenza: To, že se dítě cítí doma v bezpečí neznamená, že mu je všechno odpuštěno. Nebo aspoň ne snadno. Musí vědět, že za to jak se chová, odpovídá sám a že jsou určité hranice, za které nesmí. Ale to je výchova od malička, ve 14 s tím začít nejde, tou dobou už musí být vybudovaný takový vztah mezi rodiči a dětmi, že jsou věci, které děti neudělají prostě jen proto, že mají rodiče rádi.
V tomhle případě je to chudák kluk, odpovídá tak, jak se okolí chová k němu, že zrovna Tereza ne, to není důležité, on ji možná vidí jako příčinu, proč se k sobě rodiče nevrátí nebo prostě jen něco, co nemá být na místě jeho matky.
Ale facky nic neřeší. Mně se teda vždycky mnohem víc osvědčilo brát děti jako dospělejší, ony se tak začly chovat taky. Klidná reakce , kdy dá Tereza klukovi najevo, že hrubé chování není projev dospělosti, ale hlouposti, a že pokud už s nimi žije, je pro něj výhodné říct své představy a taky něco na oplátku nabídnout, může být mnohem účinnější.
Problém ale může být, že to Tereza nedokáže, k tomu, aby dospělý působil věrohodně v takové situaci, je taky potřeba dospět, rozvíjet to spolu s tím ,jak dítě roste. Ona si to neměla kde vyzkoušet, když je dceři 6 a přirozenou autoritu nemá.
Tady je rada těžká..jedině počkat,až dokončí ZDŠ a modlit se,aby šel přes týden někam na internát,oni by ho spolužáci vyškolili"Jinak hrozí,že se s manželem kvůli němu brzy rozhádáte
naproti v domě vidívám v okně chlapce ...no vidívám , spíše slyšívám...hudba duní až k nám , chlapec v okně dokořán vyhuluje s kamarády, plivou dolů , hážou vajgly...........od malička rozmazlovaný babičkou a dědou , matka je s ním sama pracuje prý i na nočních.....a já myslela že má hoch tak 17, 18.....
včera jsem se dověděla že jde do 9. třídy....tak si říkám co z toho roste...?
Chytrajakradio: vidis, a ja cetla nedavno uplny opak. Dite, ktere se doma citi v bezpeci si dovoli k rodicum vic ciste jen proto, ze vi, ze mu bude odpusteno. Kdezto domaci otloukanek hleda vyboureni jinde a rodice jsou mu u zadele.
Podle me je oboji kravina jak hrom. Pubertak je pubertak a i u dvojcat, ktera jsou vychovavana stejne, muze puberta probehnout velice odlisne.
Terezo, ja bych nehledala radu tady. Ja bych zasla do nejblizsi poradny a zacala tam. Nemusi jit nikdo s tebou, proste se seber a jdi sama. Muzou ti hodne pomoct.
Já chápu, že jsou lidé, kteří jsou pracovně velmi vytížení, ale běžný zaměstnanec ať mi netvrdí, že musí být od rána do večera v práci. Jenže ono je to někdy pohodlnější, než být doma s rodinou. Ten kluk je absolutně nevychovaný a neomlouvá ho ani to, že si rodiče přehazují jako nepotřebný odpad, že vlastně nemá domov ani rodinu. Věnuje se mu otec nebo ho jen sprdne, když se náhodou objeví doma? A co Terezo, tobě a tvé dceři se věnuje, co podnikáte jako rodina? Nebo to je tak, že doma vaříš, uklízíš a zajišťuješ chod celé domácnosti a asi taky chodíš do práce a on přijde "utahaný z práce" a svalí se gauč a ještě se nechá obskakovat, hlavně chce mít klid, protože on je nesmírně unavený? Zajímá ho, jak se cítíš ty?
Předpokládám, že má ten kluk u vás vlastní pokoj. Otevřela bych dveře, hadry vhodila, neodnesené nádobí položila hned za dveře. Kdo to dýl vydrží? Teda, že je bordelář, bych pochopila, ale aby mi sprostě nadával, to by udělal jen jednou a otloukla bych mu tu nevymáchanou hubu použitým hadrem na nádobí, moc to nebolí, ale zážitek to příjemný nebude.
Myslím, že by mu měl tatínek naflákat, aby se srovnal.
Terezo, stručně řečeno, už jste vyzkoušela, že cesta, kterou jste se dala, není ta správná. Pokud chcete mít doma uklizeno, musíte po něm uklízet dál. Řeči se mluví a voda teče. Pokud s ním chcete hnout, musíte změnit přístup. Zkuste být důsledná a klidná. Místop zbytečných a nikam nevedoucích řečí jednejte. Nechal válet svršky? Jsou to jeho hadry. Ať se válej. Až mu dojdou, nemá v čem chodit. Nechal válet talíř? Ať se tam válí jeho nádobí do té doby, než nebude z čeho jíst. Dávejte mu to stranou, ať to naschne a plesniví. Namítnete asi, kam to povede, kde je hygiena pro miminko a šestiletou? Vydržte to, ať se jeho bordel obrátí proti němu. Týden, dva tři....Nechce nikam jít? Jeho chyba. Běžte Vy s mužem nebo jen s dcerou. On je svým způsobem chudák a tohle je jeho způsob, jak kolem sebe kopat. Jak by mě jednou takto pojmenoval.....už bych mi nic nepřikazovbala. Psycholog? Nanic. On s ním nežije. Kluk Vás za to bude terorizovat ještě víc. Pár facek by za spratka zasloužil pan manžel. Kde má ten kluk vzor, že se tak krucinál vyjadřuje k ženské, která ho musí trpět doma a starat se o něj???
Ramondia: a čeho docílí, když budou pokračovat všichni v tom, v čem celý rok žijí? Jeho chování a vyjadřování neschvaluju, ale svým způsobem mu rozumím a je mi to i líto, ale to už jsme psala.
Haninka: to je samozřejmě nadsázka ... já si nedovedu představit, že bych byla schopná se chovat kamarádsky k 14ti letému klukovi, co mi nadává do "pi.." ... tady je evidentní chyba ve výchově ze strany rodičů, a ti by to měli řešit a to je jediné, co radit autorce článku a ne aby ona měnila svoje chování vůči nevychovanému spratkovi.
Ramondia: a to jsi vyčetla kde, že radím, aby se k němu chovala tak jak popisuješ?
Haninka: jako že by matka od 6ti letého dítěte, navíc znovu těhotná, mu na "trhni si, pi ...." odpověděla: "trhni si, ču ...."? jako ať se na mě nikdo nezlobí, ten chlapec je pěkný zmetek a asi mu chybí pádná pravice
Trhni si, pi...? myslím, že chlapeček je zralý na pořádných pár facek a když to nepomůže, tak jsou tu psychologické poradny.
Teď jsem si článek znovu přečetla, mezi Terezou a synem je 15ti letý věkový rozdíl. Mezi mými syny je rozdíl 13 let. Možná, že i to je jeden z důvodů, proč ji "nebere". Zkus na něj jít jako na mladšího bráchu.
Bellana: Pak asi záleží, na co se ptá. Jestli na: Mami, proč žijeme v tak hnusném světě? nebo na: Mami, proč se k sobě s tátou chováte tak hnusně?
Jarča*: a to nejni blbej nápad
hlavně se nenechat odradit, když jí napoprvé pošle do zadele nebo bude úsečný. hlavně strávit ten čas jen s ním a pak hlavně PODĚKOVAT A POCHVÁLIT.