Neshodneme se ve výchově, manžel nemá na syna správný vliv
Mezi mnou a manželem jsou dost výrazné spory kvůli výchově našeho pětiletého syna. Vůbec se mi nelíbí, jaký na něj má manžel vliv a jak ho vede a vychovává. Jeho krédo totiž zní, že dnes jsou nutné ostré lokty a že kluk nesmí být bábovka. Prý je správné, když se o sebe bude umět postarat, a líp je na tom vždycky obávaný rváč než kolektivní otloukánek.
Nesouhlasím s tím, jsem ostře proti takovému přístupu. Sama jsem spíš smírčí typ a myslím si, že je lepší vše řešit rozumnou domluvou. Tento rozdíl v našich názorech bohužel nejvíc odnáší Tomášek, který neví, jak se má správně zachovat.
Když je například venku jen se mnou nebo mi vypráví o nějakém konfliktu ve školce, snažím se mu všechno vysvětlit. Učím ho, že násilí není řešení a důležitější je snažit se druhého pochopit. Když o podobných věcech mluví s tatínkem, slyší zase, že je přece chlap a nemá si nechat nic líbit. Vyloženě ho ponouká k agresi a prosazování si svého silou.
Teď přišel s tím, že bychom ho příští školní rok mohli přihlásit do přípravky na nějaký bojový sport. Tomášek by chtěl, manžel je z té představy nadšený a mě obcházejí mrákoty. Když navrhnu jiný sport, například plavání nebo fotbal, jen mávne rukou, že tomu jako ženská nemůžu rozumět. Nejhorší je, že má manžel na syna takový vliv, že ten malý se v něm vidí a jeho chování začíná kopírovat i vůči mně. Odsekává mi, neposlouchá, tuhle dokonce řekl, že on je přece chlap!
Nevím, co mám dělat. Manžel je výbušný a dominantní, což mi dříve imponovalo. Cítila jsem se vedle něj bezpečně. Jenomže teď vidím, že se to proti mně obrací, a nevím, jak z toho ven. Jde mi hlavně o synka, nechci, aby z něj vyrostl rváč a násilník.
28.7.2014 Rubrika: Děti. Výchova, škola | Komentářů 37 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Neshodneme se ve výchově, manžel nemá na syna správný vliv
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Zajímavé články o dětech, spousta rad a tipů nejen o výchově.
http://detsky-web.cz/clanky
romilda: nějak mimo mísu...
romilda: nepatřilo to do jiné diskuze?
Ještě k té přípravce na bojové sporty. Toho bych se vůbec nebála. Tihle malí se tam převážně učí padat a pak všelijaké cviky na obratnost. Než je třeba v karate nechají vůbec bojovat navzájem, trvá to dost dlouho. U džuda tak ne, ale taky se učí hlavně pády a kotrmelce. To se klukovi bude hodit vždycky.
Taky je možný, že tyhlety názory má proto, aby tě donutil ukončit to, stejně tak to mám já, bratr se chystá na školení tady na http://www.hacker-academy.cz/ , aby se ujistil, jestli mě náhodou ten můj nepodvádí, protože tyhlety názory nikdy nebyly.. až poslední dobou, a jak se říká, časy jsou zlý..
Tak já to pobouření beru ve smyslu, že by se chlapeček setkal se zásadním nesouhlasem a stejně by mu nezbylo nic jiného než danou činnost vykonat. Možná, že Monika je příliš smířlivý a ustupující typ před jakkoukoli formou agrese a to i od malého dítěte.
Současně si ani neumím představit, že by mi manžel řekl, že něčemu nerozumím, protože nejsem chlap, jinak než v legraci. A taky že bycom před dítětem dali najevo zásadní rozpory v názorech na výchovu.Pokud něco takového je, mají to rodiče vyřešit zvlášť a dítěti předložit až výsledek.
Hanelorwe: Verera: dceram jsem v podobnem pripade odpovedela otazkou typu: a protoze jsi chlap tak muzes delat bordel / neuklidit po sobe/ mit rozhazene hracky atd podle vznikle situace...obvykle se zarazily a popremyslely o tom a nakonec se chcechtaly samy sobe jakou rekly blbost. Takze misto soku ci poboureni bych Monice doporucula prinutit synka k zamysleni co rekl a jak to rekl a proc to rekl, chlap neni chlapem jenom proto ze cura ve stoje (to mu muze nakonec rici taky)
Verera: v textu není přesně napsáno v jaké situaci řekl synek mámě onu větu, že je chlap...ale ikdyž připustím Vámi uvedenou situaci, tak by mě to tedy nepobořilo jako Vás, ale v pohodě bych mu přijatelným způsobem vysvětlila "kdo je chlap" a co je s tím spojeno, aby tato věta nabyla správného významu.
Hanelorwe: No pokud jí odpověděl, že si nebude uklízet věci, protože je chlap, to by mě taky pobouřilo, ovšem s chlapem by byl krátký proces.
Almega: možná důležitější než přesvědčovat synka o svém řešení je vysvětlit mu, že každá situace je jiná a on má používat hlavu k tomu, aby rozlišil, kdy je vhodné někomu nabančit a kdy to vyžaduje smírné řešení. Nikdy se nedá jeden typ řešení aplikovat na všechno. Čím víc se dětem něco vnucuje, tím víc se bouří. Pokud se jim ukážou možnosti a dá volnost v rozhodování současně s odpovědností za rozhodnutí přiměřeně věku, bývá výsledek mnohem lepší.
Někdy se v pubertě,nebo i dříve,stane,že syn přestane otce napodobovat a úplně se otočí...Znala jsem otce,co synka furt strkal do fotbalu a košíkové a on se dal na umění a sport spíš nesnášel.Moje děti chodily několik let na karate,ale pak je to přestalo bavit a po vyzkoušení všech možných sportů nedělají dnes nic. Nemyslím si,že až tak vadí,že vy synovi ukazujete smírná řešení a manžel zase silová: v životě je třeba znát různé možnosti chování a použít je správně,když se hodí ta nebo ona.
To tě pobouřilo, že ti syn řekl, že je chlap...? Tomu bych se jen pousmála a možná dodala co má správný chlap umět, aby byl tím chlapem. Správný chlap musí ovládat jak asertivitu, tak rovněž i ony ostré lokty je-li třeba. Jak mnohé ženy píší....napadne-li ho někdo třeba venku, tak mu asertivita bude na nic, to si uvědom !!
a u vnuka ve školce byl chlapec který nedal nikomu pokoj, do každýho šťouchl, dloubl, každýho rád třískl........jeden jedinej a co nadělal za peklo.....
za nějaký čas jsem se vnuka ptala co ten chlapec jestli je pořád stejnej....prý že je ale my jsme s klukama utvořili " těžkou partu" a na nás už si nedovolí - kluci byli jako ti mušketýři...jeden za všechny , všichni za jednoho.....
no a ve finále byl chlapec ze školky vyloučen protože byl nezvladatelný......
nečtu názory - zatím.....ale manžel má podle mě pravdu....když kluka někdo ztříská a on se bude bránit copak to je nějaké násilí ?......a tzv. ostré lokty jsou v dnešním světě potřeba....
náš kluk taky chodil na karate a jak mu to bylo na vojně dobrý - nikdo si nedovolil ho šikanovat....
ty bys z něj chtěla mít raději ufňukánka ??
kubikm - 28.7.2014 22:45
Ať ho klidně do karate dá.Ale jak se mu ta jeho výchova zvrtne tak se synek nebude v osmnácti ptát jestli může na diskotéku ale jen oznámí že jde a že chce pětistovku,jinak bude zle......
měli by na karate chodit oba dva...mohu jen doporučit