Šetří jako blázen, přitom má nadstandardní příjem
Je mi pětačtyřicet, jsem rozvedená a před rokem jsem se seznámila se svým současným přítelem. Děti už mám samostatné, tak jsme se rozhodli, že budeme bydlet společně. Jeho byt jsme pronajali a bydlíme v mém.
Fungujeme tak už čtyři měsíce a já si čím dál víc začínám všímat jedné negativní stránky v jeho povaze. Ani nevím, jak to nazvat, jestli přehnaným šetřílkovským, nebo lakotou. Zajímal by mne váš názor.
Já sama nejsem nijak rozhazovačná, byla jsem sama se dvěma dětmi, alimenty nebyly nijak vysoké, šetřit a pečlivě hospodařit jsem musela. I přesto, že byl náš rozpočet dost napjatý, po troškách jsem dokázala i něco málo naspořit a z toho jsem pak pořizovala Vánoce, dárky k narozeninám apod.
Když děti vylétly krátce po maturitě z hnízda a osamostatnily se, dost se mi finančně ulevilo. Po té, co jsem se seznámila s přítelem a dohodli se na společném bydlení, jsem si říkala, že to bude fajn, nejenom, že nebudu sama, ale cítila jsem v tom i určitou finanční jistotu a zabezpečení. Přece jenom, ve dvou se to lépe táhne.
Jenže všechno je jinak a já jsem na tom teď snad ještě hůř, než když jsem byla s dětmi sama. Připadám si totiž jako nesvéprávná. On má totiž neskutečnou šetřící úchylku, vede si podrobné účetnictví, vyžaduje po mě všechny paragony a doklady o koupi, pomalu nad každou položkou přemýšlí, zda byla nutná a kolikrát po mě chce vysvětlení, proč jsem musela nutně koupit zrovna tento sprchový gel a ne ten levnější. Připadám si vždycky jako blbec, když mu, konkrétně v tomto případě vysvětluju, že po tom levnějším mě svědí kůže a dělají se mi pupínky.
A to není všechno. Každý velký nákup, který přineseme domů, pečlivě roztřídí na příděly, rozpočítává jogurty, maso porcuje do mrazáku přesně po dvou porcích, jeden sáček čaje je schopný vyždímat i na čtyři hrnky atd.
Čím dál víc mě to rozčiluje, protože on rozhodně nepatří k lidem, pro které je takové škudlení nutnost. Plat má 65 tisíc měsíčně, k tomu ještě 12 za pronájem jeho bytu. Mně dává měsíčně přesně polovinu na náklady za byt a další dva tisíce na jídlo, o čemž prohlásil, že když já dám taky dva, tak za čtyři tisíce měsíčně se jen ve dvou musíme najíst jako králové. Není schopen pochopit, že to není jen o jídle, ale i o drogérii a další drobných výdajích.
Já zatím jedu tak nějak podle sebe, prostě nakoupím, co je potřeba a neřeším, jestli ho tím vlastně nedotuju. Tedy spíš neřešila jsem to, teď už jo. Několikrát se stalo, že jsme spolu šli do kina a on chtěl, abych to zaplatila z našich společných peněz na jídlo, nekoupil mi ani pitomou kolu a když jsem si ji koupila sama, přes půlku mi jí vypil. Je to samozřejmě pitomost, ale já si najednou uvědomila, že on je nejen šetřivý, ale i vyčůraný.
Je mi to líto, když jsme spolu chodili, tak se takhle urputně neprojevoval, to začalo až po našem sestěhování a připadá mi, že se to čím dál víc stupňuje. Myslíte, že je šance takového chlapa nějak převychovat? Je mu dvaapadesát, děti nemá, ženatý byl, ale přede mnou byl snad patnáct let sám. Jinak je chytrý, inteligentní, má rozhled, až na tu jeho lakotu je mi s ním fajn.
11.11.2014 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 82 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Šetří jako blázen, přitom má nadstandardní příjem
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Jo, tak já si také myslím, že na tom není nic hrozného... Jak už jsem tady psala, tak jsme řešili to zabezpečení s tou firmou, kterou jsem měla vybranou předtím, ale nakonec jsme s ní nebyli tak moc spokojení a rozhodli jsme se vybrat starou a dobrou klasiku v podobě - https://www.jablotron.cloud ... No a od té doby máme pokoj :) Všechny ty mouchy vychytaly...
Na šetření nevidím nic špatného, kor když je to na dobré věci do budoucna. My jsme si nedávno nechávali dělat k nám domu zabezpečení do domu a manžel chtěl na takovéto věci ušetřit. Rozhodně jsem mu řekla, že to nemá smysl a ať to ani nezkouší, protože na takové věci se určitě nešetří. Mimochodem, nechávali jsme si to dělat od firmy http://rex.eu
Já na tom vlastně nevidím nic špatného. Podle mě je pořád lepší, když šetři, než kdyby utratil z výplaty každou korunu. Právě to byl dřív případ mého manžela. Šetřit jsem ho naučila až já. Teď už má díky tomu našetřeno celkem dost peněz a dokonce uvažuje, že by je investoval do nějakých drahých kovů. Na https://www.investice.cz/ totiž před časem psali, že to je jedna z nejjistějších investic.
Batoh mu připevnit co nejpevněji na záda,a pryč s ním.
Co z takového života,kdy je každý nákup před partnerem skoro soudním procesem!
Rychenzo, krátké, výstižné, trefné.
Pobavilas mě. Jano, Tvůj přítel má u Tebe to nejlevnější bydlení i se službami, které kde mohl sehnat. za ty prachy bys mohla ubytovat někoho populárního, aby svět o Tobě aspoň věděl, jaký jsi filantrop. Pokud nechceš být k němu až tak drsná, řekni mu při nějakém jeho záchvatu zjišťování cen a zapisování výdajů...Miláčku, musím říct, že jsi úžasný. Přivedls mě na báječnou myšlenku. Přesně za rok si to vyměníme, já budu pronajímat svůj byt, ukládat si za to prachy, dávat Ti půlku nájmu a dva tácy na jídlo a uvidíš, jak báječně si oba budeme žít. Já bych si taky ráda odpočinula a našetřila, víš? A neboj, na úklid a jídlo pedant nebudu. Budu spokojená tak, jak to uděláš. Nezapomeň miláčku dát včas nájemníkům výpověď! A DODRŽELA BYCH TO A ANI TAM PAK U NĚHO PRSTEM NEHNULA!
Tak predevsim bych ho upozornila, ze tech 12 tisic za pronajem sveho bytu ma jen a pouze diky tobe, takze chces polovinu.
Dale bych mu napocitala opotrebeni sve domactnosti, a udelala podrobne ucetnictvi, kolik mne panacek stoji (zapocitala bych i prostredek na myti podlah) a zapocitala si plat jako jeho hospodyne.
Nasledne bych ho poslala do prace, neb by mu tech 65 tisic nestacilo.
I kdyz ja osobne bych nepocitala nic, kopla ho do riti a pri pozorovani toho jak se bali bych popijela to nejdrazsi sampansky, ktery bych sehnala.
sharon - 13.11.2014 13:57 já to myslela samozřejmě oboustranně, ty ohledy. Ale když mi někdo řekne, že si v manželství dělá co chce, tak to je nějak divné. Podle mého chápání pojem "Dělat si co chci" se rovná např naplánuji si víkend a neptám se co má v plánu partner.
Ale když řeknu, hele jaké máš plány na víkend? Budeme něco podnikat spolu? Nebo chceš jít na ryby? A rozvine se diskuze, že které může vyplynout, že on jde na ryby a já na kolo. To si sice každý dělá co chce, ale po vzájemné dohodě. Takže už tam jsou ty oboustranné ohledy.
Musím říct, že ten šašek z článku je neuvěřitelný Celkem by mě zajímalo, co s těmi svými penězi dělá, respektive na co si je šetří. V článku není, že by je investoval třeba do honosné chalupy, drahých aut, cestování po světě, náročnějšího koníčku...... Příjem 77 tisíc měsíčně je už celkem ranec, s tím se dá dělat věcí. Myslím, že kdyby ty peníze na něco používal, Jana by to zmínila. Není tam o tom nic, takže si je evidentně syslí a že mu jich musí měsíčně zbývat balík, podle popisu Takže k čemu mu jsou nebo budou? V 52 letech je tak nějak už čas začít si užívat plodů celoživotní dřiny, když ty plody člověk má. Ten šáša nemá ani děti, takže pro ně je nešetří, tahle hypotéza padá. Chce si snad jednou nechat vystrojit pohřeb hodný nejvyšších státníků? Nebo ty peníze věnuje na charitu? O obojím silně pochybuju
Jak už tady zaznělo, Jano, šíleně se ponižuješ. Nemáš snad v sobě kouska důstojnosti? Musela bych se stydět podívat se na sebe do zrcadla, kdybych něčemu takovému dělala rohožku. Za nic jiného on tě totiž nemá, jen a pouze tě hrubě zneužívá Okamžitě ho vyhoď a začni žít.
Arna: jj to je pravda... Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají...
Petruša: evropka: Ale ono to není tak jednoduchý, dva spolu začnou chodit na kávu, na sklenku, do kina, to se ten chlap ještě překonává. Pak je pozván v neděli na oběd a on si myslí, že když přinese kytku a bombošku že je to kompenzované. A když pak postupně začnou spolu bydlet, tak se teprve pozná že je to vlastně "příživník".
Sousedka to tak měla, každého taktně upozornila že by měl přispívat na bydlení a stravu. Ale pak o ní každý řekl že je jen na peníze. Tak je raději sama.
Linda: njn Jana se do debaty nezapojí a pochybuju že jí pomůže naše diskuze......
já to ale myslela jinak....to nadávání na mužský tady skoro ve všech debatách.....a ruku na srdce , někdy se z nich fakt dělají úplní kreténi..... nemyslím tohoto dnešního.....
sharon: podle me je rozdil zanadavat si na chlapa (kolegyni, potomka, tchyni - dosad si sama) protoze me zrovna dotycny vytocil a nakonec kde jinde si beztrestne ulevit a neco jineho je viz pani Jana, ktera vidi ze s timto panem cesta nevede, ale potrebuje nakopnout k rozhodnuti. Sice nikdy nepochopim PROC se kazdy hned sestehovava dohromady, ale ok nemuzu chapat vsechno
PEGG: njn blíží se nám rubínová.......ale znám i takové co si oba dělají co chtějí ovšem v mezích normy.....
já za sebe neuměla bych být sama.....přece ještě snad někde jsou slušní chlapi....
ano brát ohledy na jeho potřeby ale stejně tak i on na tvoje..... nerozumím tomu já vím nejsem sama tak to špatně chápu....
ale v hodně diskuzích se tady na mužský nadává.....a já to vidím jinak....
sharon - 13.11.2014 11:49 když ono je něco jiného, když s někým žiješ celý život, to je opravdu o kompromisech a toleranci. Ale musí to být v mezí snesitelnosti
Ale něco jiného je, pořídit si chlapa ve vyšším věku. Tam už si člověk může klást podmínky. Ale osobně si myslím, že žít bez chlapa je výhodné. Dělám si co chci a kdy chci.
Přece jen, když už s někým žiju, musím na něj a na jeho potřeby brát ohledy a kdo říká že ne, že si ve vztahu dělá co chce, tak kecá.
sharon: o tom jsem vůbec nepsala. Samozřejmě, že všichni lidé mají svoje nedostatky, nikdo není ideální. Psala jsem o tom, že ženy chtějí mít jakéhokoli chlapa za každou cenu, i když jim nevyhovuje, jen proto, že nemít chlapa se považuje za hanbu a selhání. Vyhovovat mi může i chlap s chybama, to je snad jasné, taky je mám.