Manžel na mne bezdůvodně žárlí. Už to nesnesu.
Jsme spolu s manželem i s dobou chození celkem čtyři roky, máme půlročního syna. Pravda je, že vždycky si mě víc hlídal, vadilo mu, když jsem třeba mluvila o nějakém kolegovi z práce, když jsme měli sraz spolužáků ze základky, dokonce tam za mnou přijel. Takových epizod bylo víc, ale on byl vždycky milý a já to brala jako důkaz, že mne má rád a nerad by mne ztratil.
Po svatbě se jeho žárlivost začala bohužel stupňovat, a to i přesto, že jsem už byla těhotná. Začal mi počítat čas, jak dlouho jsem na nákupu, vadilo mu, když jsem se zdržela cestou z práce a že bych si šla sednout někam novinárny s kamarádkami, o tom jsem si mohla nechat jenom zdát. Jakmile jsem se někde zdržela, následoval výslech a podezírání. Podotýkám, že jsem mu nikdy nebyla nevěrná a s muži ani neflirtuju, tohle v sobě nemám, nejsem žádná koketa.
Co se narodil malý a já jsem na mateřské, připadám si jako ve vězení. Neustále mi volá, kontroluje, kde jsem, s kým, večer se vyptává, co jsem celý den dělala. Mockrát jsem mu říkala, ať přestane vyšilovat, nebo mě právě tímhle jeho přístupem ztratí. Ale jako bych hrách na stěnu házela.
Poslední dva měsíce je jeho chování už doslova nesnesitelné. Nechal domů zavést pevnou telefonní linku a volá mi na ni. Když to nezvednu, okamžitě mě nahání na mobilu, kde jsem, že volal domů a tam nikdo. Když mu řeknu, že jsem s malým venku, že je to snad normální, vyslýchá, s kým jsem, jak dlouho, kde, kdy budu doma.
Teď o víkendu to už vyvrcholilo. Brácha měl oslavu třicetin a pozval nás, dělal takovou extra oslavu jen pro vrstevníky a přátele ze školy. Naši hlídali malého a my tam s manželem šli. Já na té oslavě po letech viděla i kluky, kteří s bráchou studovali a chodili k nám, znali jsme se. A samozřejmě jsme se k sobě hlásili a zajímalo nás, jak se máme, jak žijeme apod. Můj muž mi tam přede všemi ztropil příšernou scénu, když jsem byla v hloučku se třemi kamarády a bavili jsme se a smáli. Co udělal, jsem doteď nepobrala. Normálně mě od nich na sílu odtáhl a začal mi nadávat do děvek, že tohle je přesně ten důvod proč mě takhle hlídá, že je mu jasné, jak vidím chlapa, tak nemyslím na nic jiného, než jak si užít.
Všichni z toho byli úplně konsternovaní, brácha se ho snažil uklidnit, i ti kamarádi, ale on byl úplně bez sebe. Radši jsme odešli, já už tam po té ostudě nemohla zůstat. Brácha mi pak druhý den volal a ptal se, jestli je všechno v pořádku. Manžel naštěstí nebyl doma a já jak jsem toho byla plná, jsem se mu vyplakala do telefonu. Bráška mi řekl, že chování mého manžela není normální, že takhle přece nemůžu žít a nabídl, že pokud od něj budu chtít odejít, nenechá mě v tom a pomůže mi. Pravda je, že bratr je hodně dobře zajištěný, bydlí s přítelkyní a svůj byt má teď volný, prý by mě tam i s malým nechal bydlet jen za režie a ještě by mne finančně podporoval, kdybych nezvládala.
Já si té bratrovy nabídky moc cením. A zcela vážně uvažuji, že od manžela odejdu, protože život s ním je čím dál horší. Ale teď už nejde jen o mne, ale i o malého. Je to jeho táta. A tak přemýšlím, jestli je nějaká šance, že by se manžel dokázal změnit. Chtěla bych se zeptat, jestli máte zkušenosti se žárlivcem, zda je možné, že se změní? Mám dát našemu manželství ještě šanci? Jsem v koncích.
2.12.2014 Rubrika: | Komentářů 38 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Manžel na mne bezdůvodně žárlí. Už to nesnesu.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Ahoj, hlavně neztrácej čas a udělej to co nejdříve (odchod). V opačném případě to budeš jen protahovat a nakonec k tomu stejně dojde, jenže ztratíš čas a mezitím z tebe udělá trosku - doufám, že k tomu sebereš odvahu i pak. Vím, o čem mluvím, proto to nijak nerozebírám a radím, co máš udělat. Nezmění se to, věř mi, bude to jen horší. A ještě dodatek - hlavně s ním o ničem a hlavně o tomto nediskutuj. Věř mi, že diskuze vše jen protahují a nikam nevedou. Rozhodni se sama a udělej to co nejdříve.
Škoda, že mu tvůj brácha nedal rovnou i přes hubu. Co to s těmi lidmi je? Jak může někdo (ať žena nebo muž) vědomě ubližovat někomu, koho má vlastně rád. Vždyť život je i tak složitý a když se člověk nemůže spolehnout ani ty nejbližší, je lepší být sám, než trpět.
Evi, to není život, to je peklo. Chceš v tom žít a chceš, aby v tomhle vyrůstal Váš syn? Na to si odpověz sama a podle toho se zařiď. Přístup Tvého bráchy je úžasný, jeho přístup Ti rozhodování ulehčí, protože máš za sebou - když už bys neměla nikoho jiného - alespoň jeho.
Jedna bývalá spolužačka měla takového manžela...On ještě k tomu chlastal.Vydržela to s ním asi 18 let,ale byla to svatá žena! On jí kontroloval,jestli nemá zpoždění,měl "přesně" spočítané,kdy se má vrátit z práce a nákupů...Když šla později,řval na ní z okna na celou ulici ty nejhorší nadávky,myslím,že jí občas i nabil....Nechala si vše dost dlouho líbit a pak ho konečně vyrazila z bytu,když byly děti dospělé,on jí furt vyhrožoval,jak jí ty děti sebere a ona to brala vážně.Přitom to byla na začátku taková !! láska...Ona je cíleně sama,on prý měl od rozvodu už více žen.Já osobně jsem poznala už ve stádiu "chození",jestli si na mě někdo dělá nějaké divné nároky a ihned jsem se s takovým týpkem rozešla...Jednou jsem narazila na obzvláště tvrdošíjného,který za mnou i přes několikeré vyhození stále dolejzal a obtěžoval,tak mu musel můj kamarád dát do dršky a pak byl pokoj.
Zase jeden blbec
Milá Evo, život máme jen jeden a nikdo nemá povinnost žít ve vztahu, který mu nevyhovuje. A pokud nás a naše děti navíc ohrožuje, pak je přímo naše povinnost chránit děti i sebe!
Zvládni to, odejdi a prožij klidný a spokojený život.
Anahir: napsalas to skvěle, skoro nevěřím, že nejsi odborník z manželské poradny
Souhlasím se všemi. Anahir to napsala moc hezky...
Držím palce Evi
Jeste mala rada - az odejdes, tak vydrz. Urcite ti bude ze zacatku slibovat hory doly a potom zacne s vyhruzkama, zvlast pres maleho. To tyhle typy zarlivcu umi dobre. Musis vydrzet, pokud podlehnes a vratis se, ceka te peklo. Pamatuj, ze ty mas svedky jeho chovani, coz je ohromne plus.
Okamžitě nohy na ramena a pryč, bude to jen horší a horší.
Pryč a to hned. Žádné podmínky a sliby léčby.
Taky jsem měla žárlivce, těch scén co mi nadělal, hlavně v práci, nikam jsem nesměla,...
A jak to dopadlo? On si našel jinou a po čase i té byl nevěrný.
Odbornou pomoc nebo odejit. Ten člověk je nemocný a nebezpečný.
Za chvíli ti nabančí a pak teprve budeš rozhodnutá odejít ??? Seber se a jdi, dokud jsi zdravá a psychicky silná ... tohle bude jen horší patologická žárlivost vede k velkým rodinným tragédiím
Vyuzila bych bratrovu nabidku a odstehovala se. Pokud ti na manzelovi a vasem vztahu zalezi, rekla bych mu, ze pokud se nebude lecit, ze se rozvedete. Jestli zustanes, urcie se to bude zhorsovat! Hodne stesti
Anahir - 2.12.2014 10:48
souhlasím, líp bych to neřekla
UTÍKEJ
Ne nadarmo se říká že když ptáčka lapají,pěkně mu zpívají.Ale chlap má štěstí že nemá doma to co já,bo to by byl dávno v kriminále nebo cvokhausu.